Aktualizace Státní energetické koncepce (SEK)

Publikováno:

7.2.2024

Autor:

Odbor komunikace 01400

MPO vložilo do připomínkového řízení návrh aktualizace SEK

Vláda se bude poprvé od roku 2015 zabývat aktualizací SEK, kterou včera Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Hlavní výzvou je to, aby česká energetika prošla procesem dekarbonizace při zachování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí. Účelem koncepce je modelovat vývoj energetického mixu, který zajistí naplňování cílů koncepce, a definovat nástroje, pomocí kterých se uvedených změn podaří dosáhnout. Jedná se o zásadní dokument pro subjekty působící v české energetice, protože ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky, výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů.

„Energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. V České republice jsme ale už od roku 2015 neaktualizovali Státní energetickou koncepci, která nás má touto proměnou provést. Minulá vláda ji měla dokončit už před čtyřmi lety a neudělala nic. Doháníme to tedy nyní my,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Dnes jsme vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky.“

Jaké jsou základní cíle Státní energetické koncepce?

SEK ČR je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky tak, aby zajistil dostatek energií za dostupné ceny pro občany a firmy s ohledem na plnění klimatických cílů. Hlavní výzvou pro evropskou energetiku je v tomto směru její dekarbonizace, což platí i pro tu českou. Dekarbonizace energetiky při zachování konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti je tedy hlavní výzvou i pro tuto energetickou koncepci.

Kdy naposledy vláda aktualizovala SEK?

SEK ČR byla naposledy schválena v květnu 2015 s tím, že bude aktualizována každých pět let. Od té doby se na její aktualizaci čekalo.

Jakou roli hraje SEK na energetickém trhu – proč je její pravidelná aktualizace důležitá pro jednotlivé aktéry?

SEK jako taková je závazná především pro státní správu. Pro trh však ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů. Pro aktéry na energetickém trhu tedy jde o zásadní dokument, protože přináší transparentnost do investičního prostředí a pomáhá jim v rozhodování, do jakých zdrojů investovat.

Kdo se na tvorbě koncepce podílel?

Aktualizovanou SEK ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. SEK navázal plynule na zpracování Národního klimaticko-energetického plánu. Klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a samozřejmě i hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS.

Zajímavost :  S Pellegriniho vládou skončil na poste ministra spravodlivosti. Dnes čelí obvineniam z korupcie

Proč nebyla aktualizace Státní energetické koncepce odevzdána do konce roku 2023, jak ministerstvo původně avizovalo?

Součástí přípravy SEK bylo i vypořádání připomínek Evropské komise k Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu. Ty jsme obdrželi v druhé půlce prosince a v průběhu ledna jsme je vyhodnocovali. Proto se celý proces mírně zpozdil.

S jakými scénáři koncepce počítá?

Budoucí vývoj energetiky je v rámci koncepce vymezen třemi koridory. Ty zohledňují nejistotu ohledně budoucího vývoje, ale zároveň udávají relativně jasné směřování energetiky, kterého by mělo být dosaženo k naplňování cílů a priorit SEK. Koridory vychází ze scénářů, které byly definovány během aktualizace Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu ČR. Tyto scénáře reflektují především možný rozdílný vývoj mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Cílové koridory pro rok 2050 nám umožní plnit klimatické cíle a zároveň zajistit dostatek energií pro občany a firmy za dostupné ceny.

S jakou proměnou energetického mixu ČR scénář počítá?

Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.

Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.

Postupný útlum uhlí: Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů: Plánuje se výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.

Rozvoj jaderné energie: Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050.

Využití zemního plynu jako tranzitního paliva: V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.

Náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny: V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.

Zvýšení efektivity a elektrifikace: Koncepce počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.

Tabulka č. 1: Koridory pro primární energetické zdroje (v poměru k jejich celkové roční spotřebě)

Druh energie

Minimum

Maximum

2030

Uhlí a uhelné deriváty

13 %

Zemní plyn

20 %

Ropa a ropné produkty

24 %

Jaderná energie

22 %

Obnovitelné zdroje

21 %

2040

Uhlí a uhelné deriváty

4 %

4 %

Zemní plyn

12 %

16 %

Ropa a ropné produkty

20 %

22 %

Jaderná energie

30 %

40 %

Obnovitelné zdroje

24 %

27 %

2050

Uhlí a uhelné deriváty

3 %

4 %

Zemní plyn

7 %

7 %

Ropa a ropné produkty

12 %

13 %

Jaderná energie

32 %

42 %

Obnovitelné zdroje

36 %

44 %

Tabulka č. 2: Koridory pro hrubou výrobu elektřiny (v poměru k objemu celkové roční výroby)

Druh energie

Minimum

Maximum

2030

Uhlí a uhelné deriváty

10 %

Zemní plyn

7 %

Jaderná energetika

45 %

Obnovitelné zdroje

37 %

Ostatní

1 %

2040

Uhlí a uhelné deriváty

0 %

0 %

Zemní plyn

1 %

5 %

Jaderná energetika

47 %

65 %

Obnovitelné zdroje

33 %

47 %

Ostatní

1 %

2 %

2050

Uhlí a uhelné deriváty

0 %

0 %

Zemní plyn

0 %

0 %

Jaderná energetika

36 %

50 %

Obnovitelné zdroje

43 %

56 %

Ostatní

7 %

8 %

Za jakých podmínek může Česká republika ukončit energetické využívání uhlí při zachování bezpečnosti dodávek a bezpečnosti provozu přenosové soustavy?

Zajímavost :  FTX plánuje vrátit zákazníkům veškeré prostředky, obnova kryptoburzy se však nekoná

SEK je strategický dokument, který má za cíl celkovou dekarbonizaci sektoru energetiky při zajištění dostatku energií pro občany a firmy za dostupné ceny. Proto definuje priority a strategie k naplňování těchto cílů napříč sektory. Vytyčené cíle, včetně ukončení výroby elektřiny a tepla z uhlí, tak budou naplňovány skrze plnění dílčích priorit v jednotlivých sektorech energetiky.

Koncepce navrhuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odchod od uhlí, jejichž termíny plnění jsou stanoveny na polovinu roku 2025 a na konec roku 2025. Příprava scénářů odchodu probíhá ve spolupráci s ČEPS kontinuálně.

Mělo by jít o legislativní ukotvení termínu konce uhlí a dále o přípravu nástrojů veřejné podpory, jejichž potřeba a případná podoba budou předmětem dalších analytických i legislativních prací.

Z hlediska energetického mixu musí v první řadě dojít k výraznému rozvoji a integraci obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a vodní energie, které pomohou snížit závislost na uhlí.

V krátkodobém horizontu bude hrát větší roli zemní plyn jako tranzitní palivo, které může pomoci při přechodu od uhlí k udržitelnějším zdrojům energie, zvláště ve výrobě elektřiny a tepla. Postupně bude zemní plyn nahrazován nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny.

Hlavním faktorem v dlouhodobém horizontu pak bude rozšíření a modernizace jaderné energetiky, která poskytuje stabilní a nízkoemisní zdroj elektřiny.

Na straně spotřeby je třeba pracovat na zvyšování efektivity v energetickém sektoru, což zahrnuje modernizaci infrastruktury a zlepšování energetické účinnosti průmyslu, domácností a dopravy.

V neposlední řadě budou zásadní investice do vědy a výzkumu v oblasti zefektivňování využívání obnovitelných zdrojů, akumulace přebytků a řízení soustavy.

Jaké konkrétní kroky vláda dělá pro to, aby k této proměně energetiky došlo? 

Kontinuální legislativní práce na přípravě a implementaci platné evropské legislativy, především LEX OZE I, LEX OZE II, LEX OZE III, novela liniového a stavebního zákona. Všechny tyto novely zásadním způsobem modernizují českou energetiku, a především zrychlují a zjednodušují rozvoj obnovitelných zdrojů, ale také je umožní využívat více efektivně. Pro naplnění cílů do roku 2030 je klíčová oblast právě povolování a předvídatelnosti pro investory. 

Zajímavost :  Referent/Referentka do odboru kontroly

LEX OZE I

Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického zákona Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Mezi opatření na podporu rozvoje OZE lze počítat navýšení z 10 kW na 50 kW limitu výkonu pro menší zdroje včetně solárních elektráren, od kterého musejí majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny. Domácnosti či firmy si tak mohou pořídit bez licence elektrárny s až pětkrát vyšším výkonem než dosud. Dále byly obnovitelné zdroje do 50 kW osvobozeny od stavebního povolení či ohlášení a také od rozhodnutí o umístění stavby a územního souhlasu. Obnovitelné zdroje do 100 kW byly zařazeny mezi jednoduché stavby, u kterých platí kratší povolovací lhůty ve stavebním řízení. Obnovitelné zdroje nad 1 MW jsou také nově na základě této novely vedeny jako stavby ve veřejném zájmu.

LEX OZE II

Řeší komunitní energetiku. Obsahuje tři nové pojmy – aktivní zákazník, energetické společenství a sdílení energií. Domácnosti, obce, firmy nebo školy budou moci vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně si ji sdílet. 

Novela LEX OZE II vstoupila v platnost 1. ledna 2024.

LEX OZE III

Obsahuje úpravy v oblasti moderní elektroenergetiky. Domácnosti a firmy si budou moci mnohem lépe řídit výrobu a spotřebu elektřiny. LEX OZE III je v převážné míře transpozicí legislativy Evropské unie. Obsahuje právní úpravu ukládání elektřiny, agregace a flexibility.

Novela obsahuje i řadu změn, které zlepší ochranu zákazníků. Zásadní novinkou je možnost ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. Novela se dostane na vládu po projednání Legislativní radou vlády.  

Jaké další kroky má připravené? 

Důležitou součástí návrhu aktualizace SEK jsou také nástroje, a to jak v oblasti: i) legislativní, ii) výkonu státní správy; iii) fiskální a daňové; iv) zahraničně-ekonomické, zahraniční a obchodní politiky; v) vzdělávání a vědy a výzkumu a vi) komunikace a medializace. Právě skrze ně budou naplňovány priority a cíle SEK. Každý nástroj má jasně vymezenou odpovědnost a termín plnění.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO