Aktuální volební průzkumy: Babiš zvyšuje náskok nad Pavlem, Středula v boji o Hrad posílil

Jednotliví kandidáti na prezidenta se pomalu připravují na nadcházející předvolební kampaň, která ve velkém vypukne na podzim. Některé z diskutovaných osobností jako například Marek Eben svou kandidaturu odmítly. Jiní možní kandidáti stále váhají.

V posledním volebním modelu agentury Median zesílily šance Andreje Babiše (28,5 %), generál NATO ve výslužbě Petr Pavel (19,5 %) zůstává druhý. Po oznámení kandidatury vzrostly šance předsedy odborů Josefa Středuly (7,5 %). Třetí nejúspěšnější kandidát prezidentských voleb z roku 2018 Pavel Fischer má 6,5 procent, byť v poslední době se o kandidatuře vyjadřoval spíše vyhýbavě.

Kandidaturu nepotvrdila senátorka ODS Miroslava Němcová, ačkoliv jí aktuální průzkum Medianu přisuzuje 6 %. Za ní pak agentura umisťuje senátora a kandidátáta z prezidentských voleb v roce 2018 Marka Hilšera (5 %), následuje podnikatel Karel Janeček (4 %) a Danuše Nerudová (3,5 %). Ta však oznámila svou kandidaturu oficiálně teprve na začátku června.

Zajímavý je i souběžný průzkum volebního potenciálu podle Medianu, v němž Andrej Babiš (34,5 %) potvrzuje vedení nad Petrem Pavlem  (28,9 %). Průzkum volebního potenciálu se ukázal jako zásadní v predikci výsledku posledních voleb do Sněmovny. Pavel Fischer (20,2 %) zůstává je v tomto průzkumu na třetím místě. Oproti volebnímu modelu má výrazně vyšší volební potenciál i Marek Hilšer (16,6 %) a Miroslava Němcová (14,5 %). Josef Středula má naopak v současné době potenciál pouze 11,9 %.

Voleb by se zúčastnilo 70 procent respondentů, dalších 14 procent účast podle agentury zvažuje.

Zajímavost :  Jiří Skuhrovec: Novým Metrostavem se může stát dceřinka Subterra

Volební preference kandidátů

Úplný přehled potvrzených i nepotvrzených kandidátů s některými překvapivými jmény můžete číst v našem speciálu:

PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>>

Z dosavadních průzkumů vyplývá, že největší šanci mají v tuto chvíli generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a předseda Hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Zatímco Pavel svou kandidaturu potvrdil, Babiš se k tomuto tématu vyjadřoval nejprve spíše odmítavě. Ještě v posledních sněmovních volbách opět burcoval své příznivce sloganem ,,poslední šance volit Babiše“.

Poté co přišel o premiérské křeslo, však svá tvrzení mírní a tvrdí, že prezidentská kandidatura pro něj zkrátka není aktuální téma a definitivní rozhodnutí k této otázce vydá v září. Přesto vyzval své příznivce ke sběru podpisů pro svou kandidaturu, rozhodnutí o ní ale nechá na straně. V rozhovoru pro Blesk také zmínil, že ho ke kandidatuře vyzval dosavadní prezident Miloš Zeman.

Mezi dalšími potvrzenými kandidáty jsou například senátor Marek Hilšer (STAN) a Karel Janeček (bez politické příslušnosti), ekonomka Danuše Nerudová, lékař Tomáš Zima, šéf odborů Josef Středula, bývalá ředitelka ERÚ Alena Vitásková anebo podnikatelé Karel Diviš a Tomáš Březina. Senátorka Miroslava Němcová z ODS zatím kandidaturu zvažuje, ačkoliv v rozhovoru pro Prostor X připustila, že je ,,čím dál rozhodnutější“.  Kandidaturu naopak definitivně vyloučil Miroslav Kalousek z TOP 09 a ministr vnitra Vít Rakušan, který však přesto stále figuruje v některých průzkumech.

Zajímavost :  Schodek státního rozpočtu letos hlavně kvůli dopadům války na Ukrajině...

Jak už bylo zmíněno, dosavadní průzkumy jsou zatím čistě orientační. Je nezbytné si taktéž uvědomit, co pojem volební preference vlastně znamená. Nejedná se o totiž o jediný údaj, z kterého lze vyčíst názory ve společnosti. Při čtení průzkumů je důležité rozlišovat volební preference, volební model a volební potenciál.

Prezidentské volby přehledně: kdy se budou konat a kdo může kandidovat

Volební preference

Tento průzkum obvykle značí, který politický subjekt se dá považovat za nejoblíbenější. Potíž je v tom, že průzkumy ukazují rozložení politických sympatií toho nejširšího souboru dotázaných.

Takzvané stranické preference zahrnují například i občany, kteří nepůjdou k volbám, nejsou rozhodnuti jít volit anebo ještě přesně nevědí, kterého kandidáta si nakonec vyberou. Voličské preference jsou oproti tomu přesnější a zahrnují ty, kteří k volbám jistě půjdou, ačkoliv třeba nevědí, koho chtějí volit. Proto průzkumy operující s volebními preferencemi často neodpovídají výsledkům voleb.

Volební potenciál

Volební potenciál ukazuje, kolik procent by kandidát získal, pokud by se mu povedlo přesvědčit všechny voliče, kteří o něm uvažují. Odpovědi dotazovaných mohou zahrnovat i více politických subjektů a je tedy normální, že součet hlasů bývá vyšší než sto procent.

Význam volebního potenciálu se projevil ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021. Koalici Spolu se povedlo využít většinu svého volebního potenciálu, a to evidentně na úkor koalice PirSTAN, jak ukazovaly tehdejší průzkumy volebního potenciálu Kantaru a Data Collect. Koalice Spolu díky tomu vyhrála volby.

Zajímavost :  Silné zemětřesení v Afghánistánu si vyžádalo nejméně 130 mrtvých

Volební model

Volební model představuje nejpřesnější odhad výsledku voleb. Počítá totiž pouze s preferencemi těch, kteří jsou zcela rozhodnuti jít k volbám a vědí, komu dají hlas. Jeho sestavení je nicméně velmi ošidné a agentury při tom využívají různou metodologii.

Ne všichni přitom dokážou s jistotou říci, že se voleb skutečně zúčastní a nezmění do volebního dne názor. Do hlasů dotazovaných tak může ve výsledku promluvit nálada, emoce anebo nepředvídatelná událost ze závěru voleb.

Andrej Babiš prezidentem? Co zatím prohlásil ke své kandidatuře na Hrad

Metodologie výzkumných agentur

Metody jednotlivých agentur jsou různé, což logicky ovlivňuje i samotné výsledky průzkumů. V České republice se v zásadě používají dva druhy výběru vzorku populace:

  • pravděpodobnostní výběr (náhodný výběr)
  • nepravděpodobnostní výběr (kvótní výběr)

Kvótní výběr znamená, že instituty do svých průzkumů zahrnou určitý vzorek populace na základě věku, pohlaví, bydliště anebo dosaženého vzdělání. Kvótní výběr se v českých průzkumech používá častěji.

Podobně různorodé jsou i metody sběru dat, kterými instituce sbírají data pro své průzkumy. Mezi tyto metody patří:

  • osobní rozhovor (face-to-face) s dotazníkem (PAPI) či laptopem (CAPI)
  • telefonický rozhovor (CATI)
  • online dotazník (CAWI)
  • dotazování poštou (již se příliš nepoužívá)

Jednotlivé metody se samozřejmě dají vzájemně kombinovat. Nejspolehlivější je rozhovor osobní, ten má však nevýhodu v tom, že je časově nejnáročnější. Nemluvě o tom, že v době pandemie některé agentury od této metody ustoupily. 

Různou metodiku průzkumů vysvětluje i následující video:

Video se připravuje …

Předvolební průzkumy v Česku

Čím se metody agentur liší?

Průzkumy se zpracovávají a propočítávají různě, při zkoumání volebních výsledků však agentury používají obvykle následující metody:

Kantar

  • Náhodný výběr
  • Telefonické dotazování

STEM

  • Kvótní výběr
  • Kombinace telefonického a online dotazování, dříve i osobní

STEM/MARK

  • Kvótní výběr dotazovaných
  • Kombinace telefonického a online dotazování

CVVM

  • Kvótní výběr dotazovaných
  • Osobní dotazování

Median

  • Kvótní výběr dotazovaných
  • Osobní a online dotazování

Data Collect

  • Náhodný výběr
  • Online a telefonické dotazování

Chybovost a proč se od sebe průzkumy liší?

Řada lidí se logicky ptá, proč se výsledky průzkumů prováděné různými institucemi navzájem liší. Odpovědí na tuto otázku je právě odlišná metodologie jednotlivých agentur. Není to však jediný důvod. Důležitou roli hraje objektivní nastavení parametrů pro sběr dat, které lze rozšířit na zbytek nedotazované populace. Kvůli různým metodologiím je proto klíčové sledovat průzkumy od více institucí.

Průzkumy v České republice se obyčejně zakládají na odpovědích tisícovky respondentů. Často se přitom jedná o občany, kteří volit třeba vůbec nepůjdou. K tomu se připočítávají měnící se poměry ve společnosti, aktuální situace, důležité události a nová prohlášení jednotlivých kadidátů. O změnách životní situace, v nichž se respondenti mohou zrovna nacházet, ani nemluvě. 

Zásadní proto je datum, kdy bylo dotazovní prováděno. Z průzkumů vyplývá, že se asi 15 procent lidí o svém kandidátovi rozhoduje až v den voleb. Během posledního týdne to je dokonce 20 procent lidí. Nelze se tedy divit, že výsledky voleb často překvapí.

OBRAZEM: Zeman u voleb. Podívejte se, jak nynější prezident hlasoval v minulosti

Celý článek zde