Bankovní identita je klíč ke všem dveřím digitálního světa

Oč bychom dnes přicházeli, nemít bankovní identitu?

Nejdřív je třeba říct, že jsme s bankovní identitou pořád na začátku. Nejen na straně firemního sektoru, ale i u státních služeb. Jsou to drobné ochutnávky. Ale já sám už jsem díky ní ušetřil cestu na stavební úřad. S bankovní identitou jsem si na pár kliknutí založil přes Portál občana datovou schránku, našel tam náš stavební úřad a všechny dokumenty poslal elektronicky. Kdyby bankovní identita nebyla, určitě bych nešel zakládat datovou schránku na poštu a vyrazil normálně na úřad osobně.

Říkáte, že po necelém roce od spuštění jsou to stále ochutnávky, na co tedy čekáme?

Vždycky chvíli trvá, než si novou věc firmy i koncoví uživatelé osahají. Firmy musejí nabýt jistoty, že mají technicky dobře zvládnutou implementaci a že to umějí klientům dobře vysvětlit. Z koncových uživatelů si bankovní identitu vyzkoušelo kolem 15 procent našich klientů, jednalo se hlavně o přístupy k aplikacím státní správy. To jsou inovátoři, časní osvojitelé, lidé, kteří zkoušejí nové věci. Nyní přijdou na řadu běžní uživatelé, to je většina populace. Čekají, až jim to třeba doporučí někdo z rodiny. A na tuto skupinu se chceme teď zaměřit, vysvětlovat jim přínosy.

Naplnilo těch 15 procent klientů očekávání, která jste před spuštěním bankovní identity měli? A na jaká čísla chcete vyrůst během příštího roku?

Bereme to jako úspěch, museli jsme hodně věcí klientům vysvětlovat. Během příštího roku bychom chtěli, aby bankovní identitu – ať už pro přihlášení ke státní správě, nebo k soukromým firmám – využilo 600 tisíc klientů. Tedy zhruba čtvrtina lidí, kteří u nás mají účet.

Jak se chcete na ta čísla dostat?

Zajímavost :  Škoda Auto bude mít delší vánoční prázdniny. Výrobu zahájí až 10. ledna

Osvětu chceme vést ve dvou rovinách. Dál obecně vysvětlovat, co bankovní identita je. A vedle toho se cíleně zaměřit na konkrétní skupiny klientů a ukazovat její výhody. Příkladem je třeba možnost přihlášení k Centrálnímu depozitáři cenných papírů za použití bankovní identity. Lidé si zde mohou ověřit, jestli jim ještě nezbyly nějaké akcie z kuponové privatizace. To byl v říjnu dokonce nejčastější způsob využití bankovní identity. V tomto případě víme, na koho konkrétně zacílit, lidem, kteří mohou mít ještě nějaké akcie ze začátku 90. let, je dnes přes 45 let. Podobně chceme vybírat i další skupiny.

Často se mluví o využití bankovní identity třeba pro přihlašování do různých klientských zón. Kde vidíte další příklady?

Mohou se zapojit třeba města a obce a bankovní identitu využít pro vyřizování samosprávní agendy. Očekáváme, že se ve větší míře zapojí také finanční poradenství, telefonní operátoři, banky se svými produkty jako penzijní spoření nebo sjednání úvěru a také zdravotní pojišťovny

Jakou roli hraje bankovní identita v další digitalizaci Česka?

Politická reprezentace se často digitalizací ohání, ale mnohdy je to na půli cesty. Současná vláda se třeba chlubí tím, že zavedla digitální řidičák. Je skvělé, že se o něj dá zažádat přes Portál občana, ale stejně se pořád neobejdete bez plastové kartičky. Například v Polsku mají od státu aplikaci s bankovní identitou a v ní všechny doklady. To je opravdová digitalizace. V hodnocení Evropské komise jsme v digitalizaci na 18. místě z devětadvaceti. Když se ale podíváme jen na e-government, zaujímáme až 26. příčku.

Co by se tedy mělo udát, abychom se v tom žebříčku posunuli nahoru?

Bankovní identita může být první krok, který nás posune. Před jejím zavedením mělo nějakou formu elektronické identity kolem 400 tisíc lidí, teď se možnost elektronické komunikace otevřela pro šest milionů lidí. Klienti dostali klíč a už umějí otevřít dveře. Jenže teď je to otázka, co uvnitř najdou. Státní systémy nejsou uživatelsky příliš přívětivé, dlouho se mluví o nedostatečném počtu IT specialistů ve státních službách. A k větší digitalizaci také chybí dostatečná konektivita, kde je Česko na 24. místě v Evropské unii.

Zajímavost :  Pražská burza ztrácela. Klesaly akcie Erste a Komerční banky

Jak to myslíte?

Nějaké internetové připojení už má přes 80 procent populace. Jenže pro nové digitální služby, pokud máte žít online, potřebujete mít rychlé a stabilní připojení. A to nemá zdaleka každý. Jedním z trendů, kde bude hrát bankovní identita nezastupitelnou roli, je telemedicína, vyšetření pacientů na dálku a za pomoci specializovaných přístrojů. Je to třeba způsob, jak může lékař obsloužit odlehlá místa. Musí tam ale být dostatečně kvalitní internet, který tyto přenosy umožní.

A co situace ve firmách?

Velké firmy, telekomunikační firmy, dodavatelé energií, jsou dobře připravené, do digitalizace poměrně dlouho investují. U středních a malých firem je situace jiná. O bankovní identitě vědí, chtějí ji využívat, ale nemají na to mnohdy navázané další procesy ve firmě. Jinými slovy, klienta by sice digitálně ověřily, ale pak si to vytisknou a založí do šanonu. Tudíž je třeba nastartovat digitální revoluci i uvnitř firem. Chceme v tom využít svou velkou firemní klientelu a ukázat jí, co jí to přinese. Například že 80 procent personální agendy lze podepsat s pomocí bankovní identity.

Hlavním motivem asi bude úspora nákladů…

Úspory nákladů, které jsou s tím spojené, jsou ohromné. Ve firmách ušetří čas, který tomu musí zaměstnanci věnovat, prostory, kde je třeba skladovat papírové dokumenty. A například náklady na získání nového zákazníka digitální cestou jsou podle studií nejméně o 20 procent nižší, většinou ale ještě mnohem víc. Navíc je možné klienty „obsloužit“ v průběhu celého dne. Zkušenost ze severských zemí ukazuje, že až 70 procent interakcí mezi firmou a zákazníkem probíhá mimo otevírací dobu. A k tomu potřebujete mnohdy spolehlivě vědět, kdo sedí na druhém konci u počítače.

Zajímavost :  Pozastavení EET trvá. Politici řeší, jak v roce 2022 upravit zákon

Na severu Evropy jsme se inspirovali samotnou myšlenkou bankovní identity. Čím se tam dá ještě inspirovat, abychom ji posunuli dál?

Musíme si říct na rovinu, jsou v tom 17 let před námi. Norsko spustilo bankovní identitu v roce 2004, dnes ji využívá 98 procent lidí v produktivním věku od 20 do 55 let. A použijí ji v průměru 184krát za rok, tedy zhruba každý druhý den. Nám nezbývá nic jiného než pravidelně vysvětlovat. To nejdůležitější je teď před námi, musíme přesvědčit masy lidí, kteří můžou třeba být trochu odtažitější k novým věcem, ukazovat jim, že to je bezpečné, důvěryhodné, co jim to přinese. A totéž i směrem k firmám.

Petra Martínková

 Další články autora.

Vytisknout

Celý článek zde |