Banky v Česku prochází revolucí, skončily už čtyři. Spojování peněžních obrů mění trh

Po několika letech, kdy se o konsolidaci domácího bankovního sektoru pouze mluvilo, se spojování rozjelo ve velkém. Z trhu jen v následujících měsících postupně zmizí hned několik peněžních ústavů a konkurence se tak dle některých expertů docela významně sníží. Co to pro klienty znamená a jaké změny je čekají?

Rakouská bankovní skupina Raiffeisenbank přebírá Equa bank. Vyjednává se o spojení Moneta Money Bank a Air Bank.

Také běžní klienti ING Bank v Česku se nyní postupně stávají součástí Raiffeisenbank a rovněž klienti rakouské regionální banky Waldviertler Sparkasse, jejíž české aktivity převzala na přelomu roku Česká spořitelna, se budou setkávat s novým logem banky.

V minulém roce udělila Česká národní banka také souhlas k fúzi Moneta Money Bank a Wüstenrot hypoteční banky, která zanikla k letošnímu lednu.  

“Tím výčet transakcí v rámci tuzemského bankovního sektoru pravděpodobně nekončí. Dlouhodobě se v médiích spekuluje o tom, že kupce pro své české aktivity hledají například vlastníci Expobank i Sberbank,” říká Michal Křikava ze společnosti Patria Finance. Obě banky mají v současnosti ruské vlastníky.

Co konsolidace bank znamená pro klienty – mají se bát, nebo se těšit? Neohrozí to nabízené služby, nebo naopak by je to snad mohlo zlepšit? 

Na českém trhu působí podle údajů České bankovní asociace 49 bank, z nichž 25 tvoří pobočky zahraničních bank. Ze zbylých 24 bank má převážná většina také retailové zaměření (tedy provozují pobočky a poskytují bankovní služby běžným klientům).

Pokud bychom se zaměřili jen na fyzické osoby, nepodnikatele, pak podle údajů České národní banky nabízí retailové bankovnictví (vkladové a úvěrové produkty, zejména hypotéky a spotřebitelské úvěry) jen 12 bank, pět stavebních spořitelen a jedna pobočka zahraniční banky.

Zajímavé je proto srovnání počtu bankovních institucí s evropskými zeměmi. “Velikostí srovnatelné země se ‘chovají’ naprosto odlišně, jak je vidět z grafu Statista.com za rok 2019. Rakousko mělo výrazně přes 500 bank, vyspělá Belgie 95 bank. Země s velmi efektivním a progresivním bankovnictvím Nizozemsko má 41 bank. Polsko mělo 600 bank, naproti tomu Maďarsko 41 a Slovensko 27. Na německém trhu působí dokonce více než 1500 bank,” říká Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.

Zajímavost :  Třetinu českých společností řídí nebo spoluvlastní ženy, uvádí analýza

Doplňuje, že podle velmi různorodé struktury bankovnictví v Evropě je přesvědčen, že není žádný počet bank ve vztahu k velikosti ekonomiky nebo počtu obyvatel ten “správný”. “Počet bank u nás podle mého názoru odpovídá velikosti a potřebám ekonomiky. Zároveň je dostatečně velký na to, aby nebyla ohrožena konkurence na trhu,” míní Staňura. 

Digitalizace a regulace – metla malých bank

Důvodů pro konsolidaci je podle ekonomů víc. “Banky se snaží o získání většího počtu klientů a většího podílu na trhu, aby rozprostřely náklady. Může jim také chybět nějaká důležitá část trhu nebo obchodu. Konsolidaci v poslední době nahrává také digitalizace služeb a stále se zvyšující nároky na zabezpečení dat a bezpečnost služeb. To přináší potřebu velkých investic, což vede opět k hledání úspor,” vysvětluje Staňura. 

Že za spojováním bank stojí právě vysoké investice do digitalizace a také regulace, připomíná Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

“Na bankovním trhu jsou patrné dva silné trendy. Jedná se o digitalizaci a postupující regulaci. Digitalizace umožňuje stále více procesů v bankách řídit centrálně. Význam poboček klesá, protože stále více záležitostí lze obstarat na internetu. To je doprovázeno propouštěním zaměstnanců a zvyšujícím se tlakem na efektivitu. Postupující regulace činí bankovní sektor stále méně otevřeným. Banky budou muset narůst do kritické velikosti, aby se jim vyplácelo implementovat nové regulatorní požadavky,” míní ekonom. 

Výhodu v tom velkou nevidí: “Na trhu bude vznikat oligopolní struktura, která si rozdělí klientelu. To bude doprovázeno zhoršováním podmínek pro lidi i firmy. Nemělo by nás překvapovat, že budeme svědky slučování různých subjektů, což bude potlačovat konkurenci na trhu. Dopředu je těžké předvídat, jak vše nakonec dopadne. Svou roli mohou hrát osobní vztahy aktérů, politická rozhodnutí vedení bank i čistě tržní argumenty v podobě predikcí budoucího vývoje na trhu,” dodává Křeček. 

Podle Vladimíra Staňury sice může při konsolidacích dojít ke zhoršení služeb, ale jen na chvíli. “Největšími riziky pro banky při fúzích a akvizicích je slučování bankovních informačních systémů a odlišné kultury a hodnoty ve slučovaných bankách. Každá fúze a akvizice je velmi složitou operací, která může na začátku vést ke zhoršení služeb pro klienty, ale dlouhodobě by to mělo být ve prospěch klientů. Lepšími službami, nižšími poplatky nebo cenami nebo větším rozsahem služeb, které banka nabízí. Konsolidaci tedy vidím jako prospěšný proces, který povede k lepším službám pro klienty, nikoliv naopak,” dodává Staňura. 

Zajímavost :  Předběžný odhad ČSÚ: Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta

Optimistický je celkem i Tomáš Křikava z Patrie. ” Nemyslím si, že by konsolidace tuzemského bankovního sektoru měla poškodit klienty bank případným zhoršením kvality služeb,” říká odborník. 

Upozorňuje totiž, že konkurenční prostředí v bankovnictví není vymezeno pouze čistě bankovními subjekty. “Bankovní domy, nejen v Česku, ve stále větší míře čelí konkurenci i ze strany fintech společností a globálních technologických gigantů, které si budou chtít ukousnout část svého koláče na trhu. Domnívám se, že si tuto skutečnost tuzemské bankovní subjekty uvědomují a nehrozí proto na jejich straně usnutí na vavřínech,” dodává Křikava s tím, že silnější konkurenční prostředí nesporně přispívá k vyššímu výkonu všech soutěžících subjektů na trhu.

Kdo bude hlídat nízké poplatky

O menších bankách se dlouhodobě mluví jako o pružnějších. A nedá se jim upřít významná role v podobě konkurenčního tlaku na ceny základních bankovních produktů a služeb. Byly to právě malé banky, které v minulosti přišly například s nabídkou vedení účtu zdarma. Platí, že banky, které jsou za “vedoucí skupinou”, se vždy více snaží.

“Nicméně z mého pohledu nebyly hlavními nositeli inovací na trhu. Retailoví klienti tuzemských bank mohou do budoucna těžit ze slučování bank ve větší celky. Větší klientská základna a z ní vyplývající rozsáhlejší objem interakcí, dat umožňují bankám lépe porozumět chování a potřebám svých klientů a personalizovat nabídky produktů a služeb tak, aby co nejlépe těmto klientským potřebám vyhověly,” dodává Křikava. 

Podobný názor má Marcela Hrdá, partnerka poradenské společnosti Moore Czech Republic. “Původní nutnost vytvářet konkurenční subjekty, které by klientům přinášely moderní a efektivnější možnosti v rámci tak konzervativního oboru, jakým je bankovnictví, postupně postrádá smysl. Reagovat na modernizaci již stihly i tradiční banky, které prošly zásadním vývojem umožňujícím rozšíření portfolia služeb a výrazný posun v digitalizaci. Konsolidace a digitalizace přinášejí významné synergické efekty, jako jsou úspory z rozsahu, zvýšení efektivity, větší interakci s klientem a také lepší přístup k nové mladé generaci klientů,” říká Hrdá. 

Zajímavost :  Spojení Raiffeisenbank a Equa se ještě potáhne

Někteří ekonomové – pesimisté ovšem tvrdí, že myslet si, že se větší banky budou více “snažit”, je spíše zbožné přání. Očekávají spíše zakonzervování pozic a strategií, a to včetně pro klienty tak důležité nabídky poplatků. Nové služby se podle nich budou objevovat pomalu a budou si velmi podobné. 

České banky jsou v dobré kondici. Zatím

Na čem se ale většina odborníků shodne, je to, že tuzemský bankovní trh vstoupil do koronavirové pandemie ve výborné kondici a navzdory útlumu ekonomické aktivity o ni ani po roce nepřišel. 

“Kapitálová vybavenost tuzemských bank je v evropském měřítku mimořádná. Přes počáteční obavy rovněž nedochází k žádnému dramatickému růstu podílu nesplácených úvěrů, přestože některá vybraná odvětví zůstávají těžce postižena. Úvěrová aktivita domácích bank také nebyla pandemií nijak ochromena, čehož jsou nejlepším důkazem rekordní objemy poskytnutých hypotečních úvěrů,” dodává ekonom Křikava.

Potvrzují to údaje z Garančního systému finančního trhu, kde neevidují žádné signály, že by některá z bank byla před “krachem”. Nicméně je pro běžné klienty dobré připomenout, že bankovní instituce jsou ze zákona pojištěné, a tudíž klienti mají garanci pojištění vkladů v případě krachu některé z těchto finančních institucí – pro jeden vklad na jednoho vkladatele 100 000 eur.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO