Bitva o zemní plyn. Evropské země se neshodují na jeho ekologické přijatelnosti

Evropská komise má zveřejnit svůj pohled na udržitelné a neudržitelné technologie v energetice až za tři týdny, ale již nedávné informační úniky zvedají tlak a vyvolávají emoce snad u všech zájmových skupin v oboru. Konfliktním bodem se stává hlavně zemní plyn a perspektiva jeho dalšího využití, například při náhradě uhelných elektráren. Česko se řadí mezi země, které mají k omezování role zemního plynu vážné výhrady.

Emoce vyvolalo třeba vystoupení viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse na akci pořádané asociací Eurogas, tedy skalními příznivci energetického využití zemního plynu. „Místo čekání na nevyhnutelné je lepší se přizpůsobit. Plyn může hrát jistou roli při přechodu od uhlí k bezemisní elektřině. Ale aby bylo jasno, fosilní paliva včetně zemního plynu nemají žádnou budoucnost v delším období,“ prohlásil k nelibosti plynařů Frans Timmermans.

Prezident sdružení Eurogas Philippe Sauquet se mezitím snaží bruselské radikály udobřit dobrovolnými ústupky ze strany plynárenského byznysu. Podle jeho slov by je obor mohl zavázat ke snížení emisí ze zemního plynu o 20 procent a také k dosažení podílu obnovitelné složky v plynárenství (zřejmě v podobě vodíku a biometanu) ve výši 11 procent. V obou případech by se cíl měl týkat roku 2030.

Zajímavost :  Evropské akcie jsou na historickém maximu, smazaly veškeré covidové ztráty

Vlády členských zemí nemají na budoucnost plynárenství jasný názor. Jak na konci března uvedl web Euractiv.com, skupina tvořená Českou republikou, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Chorvatskem, Řeckem, Kyprem a Maltou má výhrady k chystané taxonomii energetických zdrojů, podle které by zemní plyn ztratil jakoukoli podporu. Kromě zastavení dotací, třeba na náhradu uhelných tepláren, hrozí i to, že projekty s využitím zemního plynu nezískají bankovní úvěr.

Ilustrační fotografie k zemnímu plynu. Zdroj: innogy ČR

Deset výše uvedených zemí má problém třeba s návrhem Evropské komise, podle kterého budou za udržitelné považovány pouze zdroje s emisemi do 100 gramů oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny. Emise plynových elektráren jsou dnes pětkrát vyšší. Nesouhlasící země neobměkčil ani ústupek, podle kterého by kogenerační zdroje na výrobu elektřiny a tepla podporu získaly za podmínek, že zahájí provoz do roku 2025 a nahradí starý zdroj s vyššími emisemi.

Zajímavost :  Biden odmítá digitální daň, peníze chce vzít všem nadnárodním firmám

Jak dále uvádí web Euractiv.com, na druhé straně barikády jsou hlavně vlády Rakouska, Dánska, Irska, Lucemburska a Španělska. Podle jejich názoru by už Evropská unie neměla podporovat nové plynové elektrárny a teplárny, a to ani v rámci dotací z chystaného Fondu obnovy. K témuž ji vyzývá řada ekologických organizací, vědců a institucí podporujících rychlý odklon od fosilních paliv.

Dalším konfliktním tématem je v rámci takzvané zelené taxonomie jaderná energetika. Tady zatím nemá Evropská komise odvahu se vyjádřit a rozhodnutí odkládá na později. Jak připomněl web Montel News, skupina sedmi zemí – Česko, Francie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko – usiluje o zařazení jaderné energetiky mezi ekologicky přijatelné technologie.

David Tramba

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO

Zajímavost :  Lékaři uvidí životní funkce pacientů na plicním ventilátoru přes mobil. Pomůže jim technologie z ČVUT