Byty pro uprchlíky chce vláda postavit za miliardy původně určené na brownfieldy

„Tento typ změny, tedy miliarda eur z Národního plánu obnovy, by musel projít schválením sedmadvacítky,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jak dlouho by mohlo dojednání změny trvat, neumí odhadnout.  „Zatím pouze víme, že získat finance z Národního plánu obnovy jde. Debatu o tom už vedou premiéři zemí a dojednat se to snaží i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek,“ dodal šéf Pirátů. 

Zajímavost :  Česko sahá po rekordním bilionu z EU. Komise schválila český plán na čerpání dotací

Program na uprchlické byty chce zatím rozjet bez evropských peněz. „První ze dvou výzev bychom spustili hned, jakmile bude program schválen. Tam je startovní alokace 900 milionů korun,“ přiblížil ministr pro místní rozvoj, jaký objem státních peněz má prozatím připraven. V první výzvě budou moci obce žádat o peníze na rekonstrukce v tuto chvíli nevyhovujících objektů. Získat je navíc budou moci i zpětně.  

O dalších penězích jedná Bartoš v Evropské komisi. Některé projekty chce totiž zařadit do již schválených sekcí Národního plánu obnovy a tím čerpání peněz urychlit. „Můžeme udělat změnu, která je v souladu se záměry schváleného plánu,“ vysvětluje Ivan Bartoš. 

Zajímavost :  Evropská unie má rekordní míru inflace. Přispívá Česko se svým třetím místem

Uprchlická krize: Jaké jsou cílové destinace ukrajinských uprchlíků?

Video se připravuje …

Například velkou část nové výstavby pro uprchlíky chce ministr zahrnout do sekce ekologicky šetrných budov, náklady na rekonstrukce a opravy potřebných objektů by zase měla pokrýt část původně určená na revitalizaci brownfieldů s alokací 3,3 miliardy korun. O změnách nyní ministr Bartoš jedná s evropskou komisařkou Elisou Ferreirou.

Podobu dotačního titulu měl možnost v procesu přípravy připomínkovat Svaz měst a obcí. Jeho předseda František Lukl hodnotí snahu státu podpořit obce pozitivně. „Věřím, že se obce zapojí a budou a adaptovat volné bytové i nebytové prostory, například neobsazené školnické a služební byty. To je preferované. Modulární bydlení je další možnost, ale myslím, že o něj bude menší zájem,“ zhodnotil Lukl.

Problém pro obce podle bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) nastane, až skončí nouzový stav, který sněmovna zatím prodloužila do konce května. „Pak už obce nebudou moci nakupovat a zadávat zakázky, jak chtějí, ale budou muset projekty soutěžit. V ten moment se proces výrazně prodlouží,“ říká současná poslankyně.

Druhá výzva dotačního programu se soustředí na výstavbu modulárních staveb. O ty ale zatím není u krajů příliš zájem. „Zatím o modulárním bydlení neuvažujeme. Vidíme to jako nouzové řešení v případě většího množství uprchlíků, než je nyní,“ řekla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová. Z regionů je jako argument často slyšet obávaná „ghettizace“. „Chceme se vyhnout uprchlickým táborům i modulárním ubytovnám,“ vysvětlila mluvčí hejtmana Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Na tuto alternativu se kraje nicméně připravují a pro modulární stavby vytipovávají vhodná místa, která umožňují připojení na nutnou infrastrukturu. Komplikace může přinést i výrobní kapacita firem, které modulární bydlení nabízejí, nebo množství potřebného materiálu na trhu. „Samozřejmě pokud by situaci tímto způsobem řešily i další státy, tak bude poptávka výrazně převyšovat nabídku,“ řekl Bartoš a dodal, že pak bude na samotných obcích, jak si se situací poradí.

Celý článek zde