České farmy jsou více než desetkrát větší než v Polsku, podle svazu je to výhoda

Praha – Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen o tom, že výhodou českého zemědělství je právě velikost v kontextu EU. Podniky díky tomu mohou vyrábět potraviny levněji, řekl.

“Kdybychom měli srovnatelné nákladové, daňové podmínky, tak je (český) větší zemědělec schopen potraviny vyrobit levněji,” poznamenal Pýcha. Uvedl, že větší firmy mají zároveň lepší přístup třeba k úvěrům nebo mají možnost mít specializované zaměstnance. Předseda svazu upozornil na to, že farmáři v celé Evropě jsou pod velkým tlakem mimo jiné byrokracie nebo stále větších environmentálních požadavků. Podotkl, že zároveň se do EU může dovážet zboží ze zemí, kde nic takového farmáři plnit nemusí, což se netýká jen Ukrajiny, ale také například zemí skupiny Mercosur, tedy jihoamerického sdružení volného obchodu.

Pýcha také řekl, že ceny na světových trzích, které ovlivňují i částky, za které i čeští zemědělci svou produkci prodávají, vznikají také v zemích, kde jsou farmy výrazně větší. Například v USA je průměrná velikost 200 hektarů, v Kanadě je to 335 hektarů, na Ukrajině 485 hektarů, v Argentině se blíží průměr 600 hektarů a v Austrálii je průměr 3000 hektarů.

Zajímavost :  Stanjura: Vláda dosud nemá od Liberty Ostrava věrohodný plán restrukturalizace

Grabarczyková uvedla, že polské zemědělství má výrazně rozdrobenější strukturu než to české. Farmáři tam hospodaří na více než 14 milionech hektarů. Uvedla, že V Polsku je přes šest milionů kusů skotu a z toho přes dva miliony jsou dojnice.

Dojnice chová 155.000 zemědělských podniků, z nich 85.000 dodává mléko ke zpracování. Celková produkce přestavuje 12,5 miliardy kilogramů mléka ročně a zhruba 70 procent objemu zpracují družstevní mlékárny. Grabarczyková řekla, že 60 procent zvířat je ve stádech do devíti kusů. Farmy, které mají 100 a více kusů, tvoří necelé procento. U prasat je průměrná velikost stáda 171 kusů, přes 50 procent produkce se realizuje ve stádech s více než 1000 kusy prasat.

Podle posledního integrovaného šetření Českého statistického úřadu z roku 2020 jsou v Česku sice nejméně početnou skupinou velké zemědělské podniky, které tvoří sedm procent ze všech téměř 29.000 zemědělských subjektů, ale zároveň hospodaří na 63 procentech z celkové výměry zemědělské půdy a podílí se na chovu hospodářských zvířat ze 77 procent. Za loňský rok podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) podporu dostane 29.827 zemědělců.

Zajímavost :  Pražská burza posílila, cena akcií ČEZ po výrocích Rakušana kolísala

Česko má i odlišnou podobu zpracování mléka. Předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček loni v listopadu na konferenci ve Sněmovně řekl, že na českém trhu působí globální hráči. Podle svazu deset největších firem v roce 2022 zpracovalo 76 procent z objemu dodávek mléka ke zpracování, v roce 2021 to bylo přes 67 procent. Největší zpracovatelé jsou například mlékárna Pragolaktos, která patří do skupiny Müller, nebo jihočeská Madeta. Mezi deset největších zpracovatelů patří také firmy ze skupiny Agrofert Olma a Tatra.

Pýcha také zmínil, že z ČR se vyváží suroviny a dováží přidaná hodnota. Podle mlékárenského svazu se 23 procent produkce mléka vyváží do zahraničí, což představuje ročně asi 650 milionů litrů a ze zahraničí se doveze 46 procent tuzemské spotřeby mléčných výrobků.

Na základní platbě BISS, kterou získávají podniky na hektar půdy, dostávají nyní zemědělci v Polsku 118 eur na hektar, tedy 2909 Kč. V ČR je aktuálně sazba 1760,44 Kč. K tomu dostávají zemědělství takzvanou redistributivní, což bylo i téma, které vyvolalo v Česku protesty Agrární komory nebo Zemědělského svazu. Od loňského roku se na nich rozděluje v ČR 23 procent z částky na přímé podpory. V Polsku je 12 procent a dostávají ji zemědělci, kteří hospodaří na ploše do 300 hektarů a platbu dostávají jen na 30 hektarů. Sazba v Polsku je 40 eur na hektar, tedy 986 Kč. V Česku dostávají platbu na prvních 150 hektarů všichni zemědělci, sazba je 3536,47 Kč na hektar.

Zajímavost :  Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) koupila státní akciová společnost...

Podpora v zemědělství ve vybraných zemích EU v dotačním období 2023 – 2027

  Polsko Rakousko ČR Dánsko Francie Irsko Nizozemí SRN Rumunsko
BISS 118 EUR/ha 208 EUR/ha 71,27 EUR/ha 243,25 EUR/ha 127 EUR/ha 159 EUR/ha 193 EUR/ha 151,6 EUR/ha 99,5 EUR/ha
Redistributivní platba

38,84 EUR/ha

do 30 ha

44 EUR/ha do 20 ha

22 EUR/ha

20-40 ha

153,9 EUR/ha

do 150 ha

48 EUR/ha

do 52 ha

43,14 EUR/ha

do 30 ha

49 EUR/ha

do 40 ha

67,08 EUR/ha

do 40 ha

40,25 EUR/ha

41-60 ha

52,22 EUR/ha

do 50 ha

Mladý zemědělec 60,6 EUR/ha

66 EUR/ha

do 40 ha

115 EUR/ha – pokračují,

132 EUR/ha nově začínající

4 469 EUR/ hospodářství

178 EUR/ha

do 50 ha

2 800 EUR/ hospodářství

134,04 EUR/ha

do 120 ha

48 EUR/h

do 50 ha

Rozpočet na přímé platby EU (I. pilíř) 17,33 mld EUR 3,38 mld EUR 4,18 mld EUR 4,11 mld EUR 34,23 mld EUR 5,93 mld EUR 2,98 mld EUR 22,19 mld EUR 9,78 mld EUR
Rozpočet PRV (II. Pilíř) 4,7 mld EUR 2,60 mld EUR 1,41 mld EUR 652 mln EUR 10,04 mld EUR 1,56 mld EUR 1,08 mld EUR 8,24 mld EUR 5,03 mld EUR
Počet hospodářství 1,4 milionu 110.000 26.530 35.000 456.000 135.000. 51.000 276.000 3,5 milionu
Průměrná velikost 11 ha 20 ha 130 ha 75 ha 69 ha 33,4 ha 32 ha 61 ha 6 ha

zdroj: Federace chovatelů skotu a producentů mléka

Reklama

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO