České předsednictví v Radě EU 2022: Hlavní témata dala válka na Ukrajině

Představitelé české vlády v uplynulých týdnech připouštěli, že musejí poněkud pozměnit své původní představy o prioritách předsednictví, jelikož jim nové vnutil ruský prezident Vladimir Putin vojenským vpádem na Ukrajinu. Válka ovlivnila život v Evropě do takové míry, že se zcela jistě hlavní rozhovory v sedmadvacítce budou v příštích měsících odvíjet od ní. Navíc není jasné, jak dlouho potrvá a jaké další problémy ještě způsobí.

Zajímavost :  Splátky hypoték vyskočí o tisíce. Pomůžeme, slibují banky

Obnova Ukrajiny, uprchlíci a pozvánka pro Zelenského

„Přáli bychom si, aby jedním z témat byla poválečná obnova Ukrajiny, což samozřejmě předpokládá i mírovou situaci na Ukrajině,“ poznamenal nedávno premiér Petr Fiala (ODS). Členské země tak zřejmě čeká vyjednávání o fondu solidarity na poválečnou rekonstrukci země, jehož myšlenku razí německý kancléř Olaf Scholz.

Předpokládá se, že na výstavbu nové infrastruktury a revitalizaci ukrajinské ekonomiky bude potřeba shromáždit miliardy eur, částka bude pochopitelně záviset na délce a intenzitě bojů. Scholz hovořil nejen o možných příspěvcích 27 zemí, ale i od jejich mezinárodních partnerů.

Zajímavost :  Macronova koalice nebude mít v Národním shromáždění většinu, výrazně posílí krajní pravice

Putin může ohrozit i nás, chce zpět sovětské impérium. Západ zaspal, říká Pospíšil

Video se připravuje …

Kvůli bojům opustily své domovy miliony lidí, část jich zůstala v jiných částech Ukrajiny, obrovské počty ale zamířily zejména do východních zemí Evropské unie v čele s Polskem. Někteří běženci se už sice vrací, není však vyloučeno, že další masy Ukrajinců ještě ruští vojáci vyženou.

Česká republika patří mezi státy, které mají se současnou uprchlickou vlnou velké zkušenosti a může tak využít své předsednické pozice k prosazení větší pomoci členům, kteří zažívají největší nápor.

Česká vláda bude usilovat i o to, aby se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zúčastnil hlavního předsednického summitu, který se má konat na Pražském hradě. Účast Zelenského ale opět předpokládá zklidnění situace v jeho vlasti.

Válka na Ukrajině ONLINE: Berlín dodá Kyjevu systém protivzdušné obrany

Energetika nejspíš na prvním místě

Kabinet má představu, že hlavní summit bude věnován jedné z priorit předsednictví, nejspíše energetice. „Určitě jedním z velkých témat českého předsednictví musí být energetická bezpečnost a energetická soběstačnost,“ zdůraznil Fiala.

Válka na Ukrajině totiž společenství nutí přehodnocovat dosavadní plány na snížení emisí skleníkových plynů, známé jako Green Deal. Česko bude muset dotáhnout klíčový balíček Fit for 55, který má naplnit cíle zelené dohody, ale za nových podmínek, kdy se důležitým cílem EU stalo vysvobození ze závislosti na ruských fosilních palivech.

Řeší se tak především otázka koordinace skladování surovin včetně dostatečných zásob před zimní sezónou a jejich nákupu i posilování infrastruktury na přepravu ropy a plynu od alternativních dodavatelů. Zejména otázka zemního plynu je velmi citlivá, protože řada zemí se ho chystala během přechodného období využívat.

Na jedné straně se tak hovoří o nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům, na druhé je ale nyní v některých zemích zpochybňován původně předpokládaný termín odchodu od uhlí. Velkým tématem současnosti jsou také energetické úspory, které korespondují jak s dekorbonizací, tak s odklonem od ruských surovin.

Jak opustit plyn z Ruska? V Evropě se hledá recept na novou energetickou situaci

Nedořešená navíc stále zůstává takzvaná taxonomie, tedy otázka zařazení jednotlivých zdrojů energie mezi zelené investice. Europoslanci se snaží zvrátit záměr takto označit jádro a plyn. Česko přitom patřilo mezi země, které za označení těchto zdrojů za zelené lobbovalo. Velkým tématem napříč Evropou nejspíše zůstanou i ceny energií a pomoc domácnostem.

Více peněz na obranu, sbližování armád a posilování NATO

Česko se dostane do čela EU také v unikátní době přehodnocování celé evropské bezpečnosti. Dosud neutrální státy buď přímo urychleně vstupují do NATO nebo alespoň usilují o užší spolupráci s aliancí. I země, které byly dlouho hluché k výzvám k navyšování obranných rozpočtů, přehodnocují svá stanoviska a chystají se na nákupy moderních zbraní. Česká republika by ráda dosáhla výdajů na armádu ve výši doporučených dvou procent HDP do roku 2024.

Se stále větší pozorností Spojených států upřenou do Asie se celkově hovoří o tom, že by EU ve spolupráci s Británii měla převzít větší zodpovědnost za bezpečnost kontinentu. Je tak pravděpodobné, že sedmadvacítku čekají další nelehké diskuse o možné evropské armádě, které budou narážet na rozdílné zájmy a vnímání hrozeb členských zemí. Státy na východě Evropy naléhají na ty západní, aby více akcentovaly jejich pohled a Praha by v tomto směru mohla rád roli zprostředkovatele.

Hovoří se také o možné užší koordinaci nákupů zbrojních systémů i vývoje a výroby zbraní a vojenského vybavení tak, aby se v Evropě netříštil inovační potenciál. Dalšími tématy mohou být společná cvičení a diskusi o sjednoceném systému vzdělávání vojenských profesionálů. Velký důraz plánuje Praha klást i na otázku kyberbezpečnosti.

Strategická odolnost evropské ekonomiky

Už koronavirová pandemie ukázala, že velká závislost Evropy na surovinách a klíčových součástkách z Asie může být velký problém v okamžiku, kdy téměř kolabují dodavatelské řetězce nebo dojde k přerušení produkce v zemích původu. Válka na Ukrajině k tomu přidala i ponaučení, že i v globalizovaném světě je důležitá potravinová soběstačnost. Zemědělská odolnost je důležitým tématem i z hlediska změn klimatu a extrémního počasí včetně sucha.

Češi a Slováci začnou vyrábět vlastní čipy. Slibují průlom ve svých oborech

EU řeší mimo jiné otázku nedostatku čipů, který řadu měsíců působí potíže nejen automobilkám. České předsednictví tak dostane na stůl Akt o čipech, jehož cílem je do budoucna předcházet nedostatku čipů v EU. Hovoří se rovněž o nutnosti posílení těžby na kontinentu, která by zajistila dostatek lithia a dalších materiálů, důležitých pro přechod k elektromobilitě.

Celkově se toto široké téma zřejmě bude hodně točit kolem potřeby zastavit zaostávání Evropy v některých oblastech, nutnosti inovací, posílení výzkumu a vývoje, digitalizace a zvýšení konkurenceschopnosti kontinentu.

Odolnost demokratických institucí

České předsednictví se chce hlásit i k tématu, které teoreticky může vyvolat napětí v jejím vztahu k partnerům z visegrádské čtyřky. Pod deštníkem „odolnosti demokratických institucí“ se zřejmě bude soustředit na ochranu svobody médií, nezávislost justice a právní stát. Kvůli těmto záležitostem už je dlouho na unijním pranýři především Polsko a Maďarsko.

Součástí tohoto balíčku může být i kontrola dodržování přijatých protiruských sankcí, otázka válečných zločinů na Ukrajině, řešení ochrany lidských práv a podpora občanské společnosti ve východní Evropě.

Fiala přitom na konci dubna na návštěvě Polska poznamenal, že v době války je spor o právní stát vedlejší záležitostí. Varšava, na rozdíl od Maďarska, se stala jedním z klíčových hybatelů protiruských sankcí a odklonu od energetické závislosti na Moskvě. Obvykle nízká ochota členských států trestat jiné, bude za těchto okolností s největší pravděpodobností nulová. Dá se proto předpokládat, že tato vytyčená prioritní oblast bude spíše formálním okruhem, než že by přinesla konkrétní výsledky.

Rozšiřování EU: spor o Ukrajinu a balkánské země

Rozšiřování Evropské unie není v okruhu oficiálních předběžných priorit českého předsednictví. Přesto se Česko nevyhne debatě o přičleňování Ukrajiny, která může být bouřlivá. Na základě vyjádření lídrů jednotlivých členských zemí je zřejmé, že mezi nimi panuje rozpor v otázce rychlosti tohoto procesu.

Francie a Německo naznačují, že by Kyjev neměl předbíhat frontu balkánských zemí a jít zkratkou. Předpokládají, že Ukrajina má před sebou dlouhou cestu a hovoří dokonce o možnosti vytvoření jakési „entity“ pro země, které jsou těsně před vstupem do EU nebo z ní naopak vystoupily.

Východní země společenství v čele s Polskem naopak prosazují myšlenku, že Ukrajina by si za svou statečnost a válečná příkoří zasloužila rychlejší cestu do unie.

Tyto spory se budou muset řešit právě s ohledem na balkánské země. V tuto chvíli jich má unijní ambice šest: Albánie, Bosna a Herzegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko. Jenže právě válka na Ukrajině ukázala, že soulad s některými, především se Srbskem, bude velmi problematický.

Německo nicméně dává najevo, že má o přičlenění regionu velký zájem, zjevně věří tomu, že jeho začlenění do EU by mohlo předcházet opakování ukrajinské krize. „Dnes, více než kdy jindy, je jejich integrace také naším strategickým zájmem,“ poznamenal kancléř Olaf Scholz.

Bývá zvykem, že předsednická země priority představuje v definitivní podobě až těsně před začátkem daného půlročního období. Letos je situace obzvlášť turbulentní, dá se proto očekávat, že některé výše popsané priority budou ještě upřesněny či se pozmění.

A jaký bude program českého předsednictví?

Přesný program českého předsednictví dosud není znám, jasno by mělo být v průběhu června. Zatím není stanoven termín hlavního summitu na Pražském hradě, hovoří se o říjnu. Období zvýšené zodpovědnosti Česka za unijní politiku každopádně odstartuje 1. července v Litomyšli společným zasedáním vlády a Evropské komise.

V listopadu se v Praze bude konat velká byznys konference. V plánu je i čtrnáct neformálních zasedání rad podle jednotlivých odvětví, od justice v červenci až po dopravu koncem října. Předsednictví bude provázet i řada kulturních akcí.

Česko sahá po rekordním bilionu z EU. Komise schválila český plán na čerpání dotací

Celý článek zde