Chuť evropských vlád potrestat Maďarsko roste. Huxit ale moc reálný není

Evropský parlament přijal minulý týden usnesení, že dodržování principů právního státu se v Maďarsku zhoršilo natolik, že ho již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii. V neděli pak Evropská komise navrhla odebrat Budapešti 7,5 miliardy eur, tedy zhruba 184 miliard korun z fondů EU. Oficiálním důvodem je, že vláda premiéra Viktora Orbána nedostatečně potírá korupci, například při přidělování veřejných zakázek. 

„Možnost, že Maďarsko o peníze skutečně přijde, je reálnější než tomu kdy bylo u jakéhokoliv členského státu,“ myslí si ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. „Pro maďarskou ekonomiku by to v současné nelehké situaci znamenalo zásadní problém. Na druhou stranu, návrhy Evropské komise se týkají pouze části takzvaných kohezních fondů, přičemž mnohem větším zásahem by pro Maďary bylo, kdyby se zmrazení vztahovalo i na zemědělské platby,“ dodává Janebová. 

V pondělí také vzbudil hodně mediální pozornosti Orbánův uniklý projev ze setkání s vedením vládní strany Fidesz v obci Kötcse, v němž předseda vlády vyzýval k odchodu země z Evropské unie, která se podle něj do osmi let stejně rozpadne. Avizoval také, že Budapešť bude na podzim vetovat prodloužení protiruských sankcí. „Sankcemi se Evropa střelila do vlastní nohy, protože v důsledku může energetická krize zastavit až čtyřicet procent evropského průmyslu,“ měl na jednání pronést Orbán.   

Jaký je program českého předsednictví v Radě EU:

Video se připravuje …

Podle Janebové však šéf maďarské vlády využívá podobně ostré výroky čistě jako rétorický nástroj a ve skutečnosti se k odchodu z evropského společenství nechystá. „Členství v unii nejsou jen dotace – znamená to i přístup na jednotný trh a ekonomické výhody s tím spojené, větší bezpečnost a politický vliv. Je také třeba mít na paměti, že maďarská veřejnost vychází z průzkumů jako relativně proevropská. Odchod Maďarska z EU proto nevidím jako realistický,“ podotýká Janebová.

Chuť ostatních evropských vlád udělit věčnému potížistovi lekci nicméně roste, připomíná agentura Bloomberg. Ještě více než potírání nezávislosti médií a justice ve vlastní zemi dráždí Orbánův kabinet státy EU svým kontroverzním postojem k probíhající válce na Ukrajině. 

Maďarsko je jednou z mála unijních zemí, která odmítá posílat zbraně ukrajinské armádě. Zároveň si v Bruselu vydupalo výjimku z evropských sankcí a nadále čile odebírá ropu a zemní plyn z Ruska. Díky tomu mají Maďaři jedny z nejlevnějších pohonných hmot na kontinentu, zatímco jejich sousedé zoufale shánějí alternativní dodavatele energií.     

„Proputinovský postoj Maďarska po ruské invazi na Ukrajinu přiměl politickou reprezentaci Evropské unie, aby si uvědomila, že Orbán není pouze hrozbou pro maďarskou demokracii, ale i pro schopnost evropského bloku odpovědět na tuto válku,“ uvedl minulý týden polský sociolog a prezident Institutu pro veřejné záležitosti Jacek Kucharczyk.  

Vlády Evropské unie by měly o finančním postihu pro Budapešť rozhodnout do měsíce. K zmrazení fondů EU tentokrát stačí hlasy nadpoloviční většiny členů. Evropská komise rovněž stále otálí se schválením maďarského národního plánu obnovy po koronavirové krizi, s nímž se pojí získání dalších 5,8 miliardy eur z evropské kasy.  

Už v pondělí večer se každopádně objevily první náznaky, že se Budapešť Bruselu nakonec přeci jen podvolí. Podle maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové přijala tamní vláda tento týden první ze série antikorupčních zákonů, díky nimž chce nejpozději do konce roku vyjít vstříc požadavkům Evropské unie. Maďarská měna forint v reakci na její slova posílila o 1,4 procenta.   

Právě špatná hospodářská situace země je faktorem, který by na základě mínění odborníků mohl v budoucnu přivodit pád Orbánova režimu. Šéf strany Fidesz v zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. „Klíčové bude i to, jestli se maďarská demokratická opozice dokáže po letošním volebním debaklu znovu sjednotit a zmobilizovat. Testem budou komunální volby v roce 2024, které se konají zároveň s volbami do Evropského parlamentu,“ myslí si Janebová.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO