Další soud zkonstatoval, že podezření z provokace GIBS v případu exředitele ruzyňské věznice je důvodné

Závěr obvodního soudu o možné policejní provokaci je důvodný. K tomuto hodnocení dospěl senát Městského soudu v Praze v čele s předsedkyní Věrou Trojanovou, který zamítl odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) v případu bývalého ředitele Věznice v Ruzyni Ivana Horáka. Jak vyplývá z písemného odůvodnění rozhodnutí, odvolací soud potvrdil bezvýhradně rozhodnutí nalézacího soudu, který zprostil Horáka obžaloby z braní úplatků a zneužití pravomoci.

Městský soud v Praze (MS) rozhodl o zamítnutí odvolání státního zástupce na konci března. V odvolání státní zástupce zpochybňoval údajné neúplné dokazování, selektivní hodnocení důkazů a nesprávné hmotně právní posouzení věci nalézacím soudem.

Konkrétně napadal jeho závěr ohledně možné provokace ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). A také to, že nevzal podle něj dostatečně v potaz informace, že Horák již v minulosti měl za výhody pro vězně brát úplatky, které měly být maskovány jako sponzoring fotbalového klubu, v němž byl Horák činný. Pro to měly svědčit výpovědi především osob nacházejících se ve výkonu trestu.

Pro připomenutí. Ivan Horák se měl podle státního zástupce dopustit korupce tím, že měl jako ředitel ruzyňské věznice přislíbit přesun vězně z jiné věznice a později zajistit jeho podmíněné propuštění. Horáka oslovil jeho známý, na něhož se zase obrátili jeho známí. Ti měli oslovit vězně z věznice ve Znojmě, který několikrát neúspěšně žádal podmíněné propuštění. Ten sám ovšem o takovou službu nepožádal a celý údajný korupční děj se tak odehrával bez jeho vědomí a od jisté fáze také za aktivní asistence příslušníků GIBS, kteří také poskytli peníze na předstíraný převod. Monitorovaných schůzek se neměl účastnit ani Horák.

K podezření o nepřípustné policejní provokaci GIBS se přiklonil po nalézacím i odvolací soud, podle něhož není pravdivé tvrzení státního zástupce, že úloha GIBS byla toliko pasivní a vstoupila do děje až poté, co si Horák měl nechat úplatek přislíbit a provést lustraci v interním systému Vězeňské služby.

Policejní provokace

Podle zjištění odvolacího soudu totiž GIBS do děje vstoupila od samého počátku, protože hlavního podezřelého sledovala a monitorovala i všechny jeho schůzky s dalšími podezřelými osobami. Soud připomněl, že vězeň, o jehož přemístění šlo, sám o takovou službu nežádal, ani nenabízel úplatek. Je tudíž podle soudu nutné zabývat se otázkou, v čí prospěch se tak vlastně celý příběh měl odehrát a proč do něj GIBS vstoupila a poskytla peníze za účelem úplatku.

Zajímavost :  Ukrajinský arzenál. Na bojištích pomáhají britské rakety Brimstone

„V tomto směru nelze pominout ani záznam komunikace na č.l. 588, z něhož vyplývá, že po obž. Mezeiovi při vracení peněz bylo žádáno, aby to ještě zkusil, aby to udělal. Závěr obvodního soudu o možné policejní provokaci je tak důvodný,“ konstatoval odvolací soud.

Ten odmítl i argumenty státního zástupce, že se nalézací soud nezabýval dostatečně údajnými důkazy o tom, že v případě Horáka mělo jít v podstatě o zavedenou praxi, kdy měl inkasovat sponzorské dary na fotbalový klub za služby spojené s výkonem funkce ředitele věznice. O tom měly svědčit především již zmíněné výpovědi osob ve výkonu trestu a také starší informace a odposlechy z roku 2012.

Podle soudu však ve skutečnosti žádný důkaz o takové dlouhodobé trestné činnosti nesvědčí, i sama policie takové podezření odložila. Stejně tak je podle soudu nelogické, pokud státní zástupce tato podezření vznáší, ačkoliv Horáka žaluje jen pro tento jediný skutek.

Odvolací soud pak potvrdil i rozhodnutí obvodního soudu, který zprostil druhého obžalovaného. Ten měl Horáka kontaktovat a nabízet mu policií poskytnutý úplatek. Státní zástupce požadoval, aby byl v případě neprokázání korupce uznán vinným alespoň z trestného činu podvodu.

„Obžalovaný M. skutečně obž. Horáka nejprve kontaktoval, převzal peníze poskytnuté v rámci předstíraného převodu, které také vrátil zpět poté, co byl obž. Horákem odmítnut. Obžalovaný žádnou ze stran v omyl neuvedl, žádnou škodu nezpůsobil a vzhledem k závěru o možné policejní provokaci nelze vůbec dovodit jeho subjektivní stránku k naplnění skutkové podstaty tohoto přečinu,“ uzavřel odvolací soud.

Pochybnost o aranžmá

Obvodní soud pro Prahu 6 (OS) na konci prosince minulého roku zprostil bývalého dlouholetého ředitele ruzyňské věznice Ivana Horáka obžaloby z braní úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele. Obžaloba podle soudu neprokázala korupční jednání, soud měl také pochybnost o aranžmá celého případu, když vyslovil podezření o policejní provokaci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vyplývá to z písemného odůvodnění rozsudku, který má Ekonomický deník k dispozici.

K údajné trestné činnosti Horáka mělo dojít v průběhu prosince 2017 a ledna 2018, kdy se na něj obrátil jeho známý P.M. s prosbou, zda by nemohl zařídit přesun vězně Z.H. ze znojemské věznice do té ruzyňské. Horák tehdy nechal svoji asistentku provést lustraci Z.H. a když zjistil, že o přeložení nežádá, žádost odmítl.

Zajímavost :  Robert Malecký: Sněm hnutí ANO definitivně uzavřel účet za volby

Horákův známý ovšem nejednal ze svého popudu. S prosbou, aby ředitele Horáka kontaktoval, se totiž na něj v listopadu 2017 obrátili jeho někdejší „kolegové“ z výkonu trestu, K.M. a G.K. Právě druhý jmenovaný měl s celým nápadem, tedy oslovit ohledně přemístění vězně Z.H. přes P.M. Horáka, přijít.

Z.H. totiž předtím ve znojemské věznici navštívil, a nabídl mu zajištění nejen přemístění, ale také podmíněného propuštění, a to za částku 150 tisíc korun. Z.H. ovšem neměl o přemístění do Prahy zájem, byl totiž ve znojemské věznici poblíž domova, kam docházel při přerušení výkonu trestu, a navíc mohl ve věznici také pracovat. O podmíněné propuštění sice opakovaně usiloval, ale neměl žádné finanční prostředky, takže i tuto nabídku odmítl.

Přesto G.K. v listopadu vyhledal P.M. a spolu s K.M. jej požádali o to, zda by nezařídil přemístění a posléze i podmíněné propuštění Z.H. přes ředitele ruzyňské věznice Horáka. To jim měl P.M. slíbit a požadovat za tuto službu 20 tisíc. Kč s tím, že by mohlo jít o sponzorský dar pro fotbalový klub, jehož je Horák šéfem. S Horákem se měl i dvakrát sejít, ovšem bez úspěchu. Peníze nicméně P.M. v lednu 2018 přijal, a to již v rámci předstíraného převodu od policisty v utajení, který také od prosince schůzky všech tří „zprostředkovatelů“ monitoroval.

Úplatek se neprokázal

Podle soudu se však neprokázalo, že by Horák úplatek požadoval či si ho nechal slíbit. Jeho výpovědi měl za konzistentní, na rozdíl od verzí spoluobžalovaného P.M. a K.M. Horák se podle soudu dopustil toliko jednání, které mělo znaky kázeňského deliktu, když nechal vězně Z.H. lustrovat v interním systému. „Jeho výpověď soud vyhodnotil jako konzistentní, obžalovaný vypovídal shodně jak v přípravném řízení, tak i v hlavním líčení, přičemž nebyly shledány žádné okolnosti, které by ji znedůvěryhodňovaly. Z provedených odposlechů v rozhodném období byl zjištěn jediný kontakt s obž. M., kdy ho informoval o tom, že ve věci konat nebude,“ uvádí se k tomu v odůvodnění rozhodnutí soudu.

Soud zprostil obžaloby i P.M., který se měl na Horáka s žádostí obrátit, neboť vyslovil závažné pochybnosti o tom, že celý případ byl pouze policejní provokací. P.M. před soudem vypověděl, že jej měli k výpovědím proti Horákovi navádět policisté.

Klíčovým aktérem celého děje byl podle soudu G.K., který byl v té době podmíněně propuštěný z výkonu trestu (kam se však záhy poté, v červenci 2018, z rozhodnutí soudu opět vrací), u něhož soud vyslovil pochybnost o jeho motivaci. Byl to podle soudu totiž on, kdo vyhledal P.M. a aktivně jej přemlouval k tomu, aby kontaktoval ředitele Horáka i tehdy, kdy již obdržel negativní odpověď, přičemž také vyhledal a navštívil vězně Z.H. „Soud se v rámci hodnocení důkazů rovněž zabýval motivem daného jednání, kdy se lze bohužel s ohledem na výše uvedené skutečnosti domnívat, že mohlo jít ze strany GIBS o jistou formu policejní provokace,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí soudu. G.K. odmítl před soudem vypovídat.

Zajímavost :  Fronty před čerpacími stanicemi dlouhé, jejich zásoby minimální. Ostrovní Kuba se potýká s výrazným nedostatkem ropných produktů

K možnému pozadí celého případu se před soudem vyslovil i Ivan Horák, který 22. ledna 2018 podal rezignaci na ředitele ruzyňské věznice a po 40 letech služby u Vězeňské služby skončil. Podle Horáka bylo trestní stíhání motivováno tím, že v květnu 2017 odmítl přemístit Miroslava Peltu do věznice v Litoměřicích, jak si přálo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ). Místo toho byl Pelta ze zdravotních důvodů převezen do Brna, kde je vězeňská nemocnice, což podle Horáka VSZ výslovně „zatrhlo“. Rozhodla o tom nicméně vězeňská lékařka a její rozhodnutí následně potvrdilo i vyšetření Pelty v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích. Od té doby na něj měl „začít hon“. Vypověděl, že na jeho náměstkyni měl do telefonu „řvát“ státní zástupce VSZ v Praze Ondřej Trčka (dozorový státní zástupce v případu tzv. korupce ve sportu), že ji „svlékne z uniformy“, protože neuskutečnili eskortu do věznice v Litoměřicích. A protože se začaly k němu dostávat informace, že GIBS „slídí“ a pohybuje s kolem jeho přátel, známých a dokonce rodiny, rozhodl se raději svůj služební poměr ukončit.

Petr Dimun

Celý článek zde