Hledáte starší platbu? Porovnali jsme, jak daleko vás banky pustí

Když hledáte platbu starší než dva roky, máte u pěti tuzemských bank smůlu. Tři z nich přitom patří k těm větším: Komerční banka, Moneta a UniCredit Bank. Dál než 24 měsíců zpátky vás nepustí ani Hello bank.

Ještě kratší období – zatím rok a tři čtvrtě – mají k dispozici klienti Sberbank. Ta donedávna nabízela pouhých 13 měsíců „transakční historie“, což bylo nejméně mezi retailovými bankami v Česku. Nová verze jejího elektronického bankovnictví přinesla podle mluvčí Radky Černé zlepšení: umožňuje hledání od července 2019, dostupné období se tak každým dnem prodlužuje.

Naopak u sedmi bank mohou klienti snadno najít jakoukoliv platbu. Kompletní historii až k datu založení účtu nabízejí Fio, mBank, Air Bank, Raiffeisenbank, Equa, Creditas a Trinity. Víc než pět let mají k dispozici i klienti Expobank – mohou hledat od ledna 2016.

Jako konkurenční výhodu to objevuje čím dál víc bank. Se startem systému George v roce 2018 prodloužila a vylepšila možnosti hledání Česká spořitelna. Pozadu už není ani internetové bankovnictví ČSOB: ještě nedávno vás pustilo zpátky jenom 550 dnů (rok a půl), teď už nabízí pětiletou historii (zatím jenom od začátku září 2016); u mobilní aplikace ČSOB nicméně zůstalo omezení na rok a půl.

Hledání v historii transakcí

banka maximální délka hledání
Air Bank neomezeně
Banka Creditas neomezeně
Česká spořitelna aktuální rok a tři předchozí kalendářní roky
ČSOB od září 2016, v mobilní aplikaci jen rok a půl
Equa bank neomezeně
Expobank od ledna 2016
Fio banka neomezeně
Hello bank 24 měsíců
Komerční banka 24 měsíců
mBank neomezeně, v mobilní aplikaci od ledna 2012
Moneta Money Bank 24 měsíců
Raiffeisenbank neomezeně (po částech 370 dní)
Sberbank od července 2019
Trinity Bank neomezeně
UniCredit Bank 24 měsíců
Zdroj: odpovědi bank a redakční test Peníze.cz

Chcete je?

V platbách starších než dva roky nehledají klienti často. Ale když to výjimečně potřebují a zjistí, že něco takového jejich banka ještě neumí, dokáže je to pořádně rozladit. V roce 2021 takovou možnost vnímají jako samozřejmost. Potvrzují to reakce čtenářů Peněz, příspěvky na sociálních sítích jednotlivých bank i některé průzkumy.

Jde o čtvrtou nejdůležitější věc, kterou lidé v elektronickém bankovnictví oceňují, ukázal loňský průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci. Krátká transakční historie vadí skoro desetině účastníků průzkumu. Nejdůležitější je pro ně jednoduché a přehledné ovládání elektronického bankovnictví, vysoká míra zabezpečení, detailní vyhledávání plateb (fulltext) a dlouhodobý výpis transakcí. 

Kvůli čemu jsou s elektronickým bankovnictvím nespokojeni? Zdroj: Průzkum SC&C pro ČBA.

Banky namítají, že podle jejich vlastních průzkumů je zájem klientů o hledání starších plateb minimální. Dvouletou historii proto nabízí i jinak hodně inovativní Moneta. „Z pohledu zpětné vazby klientů vidíme, že takové požadavky jsou velmi raritní. Kompletní výpisy v podobě PDF si navíc mohou klienti stáhnout od založení účtu, tedy i několik let zpětně,“ říká Jakub Komenda, šéf digitálního bankovnictví Monety.

Druhým důvodem, proč to některé banky neberou jako prioritu, jsou vysoké náklady a obavy ze zátěže systému.

Zdroj: Shutterstock

„Převážná většina požadavků na historii transakcí, které klienti zadávají, se týká období posledních dvou let. Vzhledem k množství dat, která dle zákona uchováváme po dobu deseti let, by možnost rozšíření doby pro přímé vyhledávání vyžadovalo nárůst v oblasti nákladů. Ten by současně nebyl vyvážen množstvím požadavků ze strany klientů,“ vysvětluje mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

Přesto: uvažuje i Komerčka o prodloužení? „V druhé polovině roku zahájíme přechod na nový core systém. V rámci něj budeme klientům postupně představovat nové funkcionality. Detailní informace by však byly v tuto chvíli předčasné,“ odpovídá Teubner.

„Pokud klient požaduje údaje nad rámec dvou let, může o ně požádat prostřednictvím přímého bankovnictví nebo na pobočce. Generování výpisu ve formátu PDF je zdarma,“ dodává mluvčí Komerční banky.

Také v UniCredit si mohou klienti stáhnout PDF výpisy bez časového omezení, tedy i nad dvouletou hranici pro běžné vyhledávání. Od začátku smluvního vztahu si je lze dohledat třeba i ve Sberbank. V České spořitelně pomůže zájemcům, kteří se chtějí dostat nad tří- až čtyřletou hranici, bankéř na telefonu nebo na pobočce.

Jenže i kdybyste si průběžně stahovali všechny výpisy v PDF, případně je pak zpětně získali najednou, hledání v nich bude obvykle zdlouhavé a komplikované. Když přesně nevíte, kdy jste dávnou platbu odesílali nebo dostali, znamená to, že postupně musíte otevřít několik souborů po jednotlivých měsících.

Nejspíš byste se smířili s tím, že výsledek při přímém hledání v elektronickém bankovnictví nezískáte stejně rychle (okamžitě) jako u nedávných transakcí – zvlášť kdyby vám to mělo zpomalovat každodenní hledání těch aktuálních. Výměnou za větší pohodlí a dostupnost archivu byste proto u starších transakcí rádi počkali třeba i pár desítek vteřin, než se natáhnou z nějakého „externího úložiště“. Jenže banky, které vás nepustí dál, nenabízejí ani takovou možnost. Proč to nejde vyřešit podobným kompromisem, nevysvětlily.

Zajímavost :  Průmyslová produkce v Česku kvůli pandemii meziročně klesla o 2,6 procenta

Konkurenti přitom ukazují, že to jde. Neomezenou historii nabízí například Air Bank. „Když klient vyhledává platbu jen podle konkrétního kalendářního data, může jít o velký počet transakcí. V internetovém bankovnictví se mu navíc zobrazí jen prvních 1000 vyhledaných transakcí bez ohledu na časový úsek. V takovém případě doporučujeme lépe specifikovat dotaz do historie (použít více filtrů), aby našel tu platbu, kterou hledá,“ říká mluvčí Jana Pokorná.

Přijatelné řešení má i Raiffeisenbank. „Klient může jít v historii pohybů neomezeně daleko. Jediné omezení, které má je, že nemůže vybrat delší období než 370 dní. Takže si může vyfiltrovat platby i z roku 2005, ale musí vybrat interval například 1. 1. 2005 – 1. 1. 2006 nebo 1. 4. 2005 – 31. 3. 2006,“ upřesňuje mluvčí Petra Kopecká. K průkopníkům neomezeného vyhledávání kdysi patřila vedle Fio a mBank také eBanka, kterou později pohltila právě Raiffeisenbank.

ČNB: O delší historii zákon nemluví

Výhrady proti krátké transakční historii u některých účtů nemá ani Česká národní banka, která na trh dohlíží. „Zákon o platebním styku nestanoví poskytovatelům platebních služeb povinnost poskytnout klientům na vyžádání informaci o jakékoliv proběhlé platbě v minulosti. Vzhledem k tomu, že směrnice 2015/2366 (PSD2), kterou zákon transponuje, je v režimu takzvané plné harmonizace, muselo by ke změně regulace dojít nejprve na evropské úrovni,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

„Banka má povinnost poskytnout plátci na trvalém nosiči dat informace o proběhlých platebních transakcích v rozsahu uvedeném v § 146 odst. 1 zákona o platebním styku,“ upřesňuje. Podle zmíněného paragrafu musí banka poskytnout plátci bez zbytečného odkladu po odepsání částky takovou informaci, která mu umožní identifikovat platební transakci, případně další údaje. Zrcadlově to platí i pro příjemce platby.

„Trvalým nosičem dat se rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,“ připomíná Vodstrčilová.

„Od této povinnosti se vůči spotřebiteli lze odchýlit ujednáním o zasílání pravidelných výpisů z účtů. Smluvní strany si mohou dohodnout, že informace o platebních transakcích budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než jeden měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. Požadavek na ukládání a kopírování informací chápeme ve vztahu k aktuálnímu období, nikoliv zpětně do minulosti,“ dodává mluvčí.

Zajímavost :  Teplárna České Budějovice chce spalovat 160 tisíc tun odpadu za rok

Jinými slovy: zákon mluví o dostupnosti informací o aktuálních transakcích, případně za poslední měsíc; nezaručuje však jejich snadnou dohledatelnost ve vzdálenější historii.

Čím dál lepší

Nové banky, které vstupovaly na trh později, měly samozřejmě výhodu i v tom, že své internetové bankovnictví tvořily od začátku. Aby se prosadily, vsadily navíc na pružnější a klientsky vstřícnější přístup, než bylo tehdy běžné u starších velkých bank – ty často musely čekat na zásadnější inovaci svých systémů.

Vedle délky se zlepšují se i samotné možnosti vyhledávání. Čím dál víc bank už to umí fulltextově – tak, jak jsou lidé zvyklí běžně na webu. Nemusíte tedy přemýšlet, do kterého z několika polí zadat hledaný výraz, někdy můžete zadat i víc slov současně.

Zajímavou novinku nabízí Creditas. „V mobilním bankovnictví lze přes fulltext search dohledat neomezeně i transakce u jiných bank, pokud jsou k dispozici,“ říká mluvčí Lucie Brunclíková. Má na mysli takzvaný multibanking – tedy možnost připojit si účty z jiných bank do aplikace Creditas a mít je tak na jednom místě.

Inovace míří i dalšími směry. Například UniCredit Bank vylepšila hledání tak, aby se položky transakční historie nezobrazovaly po stránkách, ve kterých je nutno listovat, ale dynamicky se načítaly při pohybu kurzoru.

Hello Bank nabízí mimo jiné společnou transakční historii – zobrazujeme přehled plateb napříč všemi produkty, které u ní klient má. Na druhou stranu se u této banky zájemce dostane jen k dvouleté historii a nemůže hledat fulltextově.

Řada bank pak vylepšuje elektronické výpisy o řazení podle kategorií plateb (například za dopravu, potraviny a podobně), přidává různé ikonky a podrobnosti o obchodníkovi.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České… Další články autora.

Vytisknout

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO