Írán pral peníze přes českou PPF Banku

Génius. Floutek. Turecký Gatsby. U soudu v New Yorku stanul Reza Zarrab, člověk, který legalizoval špinavé peníze pro Rusko i sankcionovaný Írán. Pral i přes českou PPF banku.

Kolem roku 2010 čelil Írán zdánlivě neřešitelnému problému. Tím byly ekonomické sankce, které na něj uvalily Spojené státy americké. USA chtěly tímto způsobem donutit Írán k tomu, aby ukončil obohacování uranu pro účely šíření jaderných zbraní. Sankce měly mimo jiné zabránit Íránu v používání finančních nástrojů USA, tedy i amerického dolaru. V praxi to znamenalo drastické omezení obchodu a plateb za ropu neboli jednu z komodit, na které je íránský státní rozpočet závislý. Země jako Čína si nemohly dovolit konflikt s mocnými USA, a tak íránská pokladnice pomalu vysychala.

Řešení nakonec poskytl turecko-íránský kšeftař Reza Zarrab – člověk, který při promýšlení plánů, jak tyto ekonomické sankce obejít, prokázal mimořádnou kreativitu. Jeden z jeho projektů zahrnoval i spolupráci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a tureckou státní bankou Halkbank. Zarrab se později přiznal, že Íránu opravdu pomáhal prát peníze, a u soudu dopodrobna popsal schéma, které američtí prokurátoři označili jako „ohrožení mezinárodní bezpečnosti i aktivit, jež mají zabránit šíření nukleárních zbraní na blízkém východě“.

Ekonomický džihád

Íránský nejvyšší duchovní Ajatolláh Sajjid Alí Chameneí vyzval v roce 2011 věřící k ekonomickému džihádu (svaté válce) vůči zničujícím ekonomickým sankcím uvaleným na Írán kvůli jeho jadernému programu.

To Zarraba inspirovalo. Napsal dopis tehdejšímu íránskému prezidentu Mahmúdu Ahmedínežádovi, v němž nabídl pomoc při vedení této ekonomické svaté války. „Moudrý vůdce islámské revoluce v Íránu oznámil, že toto je rok ekonomického džihádu. Rodina Zarrabových […] má za to, že je naší národní i morální povinností, deklarovat naši vůli jakkoli spolupracovat na zavedení měnových a devizových protisankčních opatření,“ stojí v dopise z roku 2011.

Zajímavost :  Překladatelé mají po 50 letech nová pravidla. Nejde je dodržovat, stěžují si na zákon

Íránský režim nabídku přijal, a tak Reza Zarrab mezi lety 2011 až 2015 legalizoval podle střízlivých odhadů amerických prokurátorů přes dvě miliardy dolarů (přibližně 44 miliard korun). Používal k tomu mimo jiné skupinu 22 lidí, kteří pašovali do Ruska a Spojených arabských emirátů v kufrech zlato. Jak vyšlo během vyšetřování najevo, celkově ho propašovali přes 200 tun. Kurýři dostávali zaplaceno 500 dolarů za kufr a denně převezli dva kufry, oba s 20 až 30 kilogramy čistého zlata.

Jeden z pašeráků zlata a hotovosti. Zdroj: Adem Karahan.

Pro bezhotovostní převody Zarrab vytvořil síť skořápkových firem, které si mezi sebou na základě falešných faktur za nákup a prodej potravin posílaly obrovské množství peněz. Zarrab si z takto vypraných peněz nechával 4 procenta pro sebe a 4 procenta používal na úplatky pro politiky.

V neprůstřelné sekci webu najdete bonusové dokumenty k této kauze.

Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup,

A právě některé z těchto skořápkových firem zapsané na Slovensku měly bankovní účty v české PPF bance.

Účty česko-íránského přátelství

Když Reza Zarrab přistoupil k popisovací tabuli, celá soudní síň ztichla. Na velký bílý papír totiž začal malovat komplikované schéma firem, jež k praní peněz používal, a u toho vysvětlovat, jak celý systém fungoval.

„Žádná z těchto firem, které tu uvádím, nikdy nikam žádné potraviny neposílala, protože tyto firmy spolu nikdy reálně neobchodovaly,“ vysvětloval. „To byla jen taková zástěrka, abychom mohli převádět peníze.“

Fotografie schématu, které Reza Zarrab nakreslil během soudního přelíčení v USA. Autor: United States District Court for the Southern District of New York

Peníze chodily z firem, které měly otevřené své bankovní účty v české PPF bance. Převody peněz v kauze Zarrab popsal během soudního slyšení zaměstnanec korespondenční banky: „V řádku 3 vidíme, že 12. dubna 2013, proběhla, […] jak vidíme ve sloupci D, platba v celkové výši 228 180 USD, poslaná, […] jak vidíme v dalším sloupci, firmou Mofabos. Když se podíváme dál, je tu její adresa na Kypru. A když přejdeme až na sloupec N, […] tak vidíme, že Mofabos má dolarový účet v PPF bance v České republice. Firma Mofabos dala instrukce PPF bance, aby tuto sumu převedla, […] jak vidíme ve sloupci W, firmě Atlantis Capital General Trading Company. No a Atlantis Capital General Trading Company, to je kapitola sama o sobě.“ Takto zní doslovný přepis výpovědi zaměstnance banky u soudu.

Zajímavost :  Ministerstvo podle NKÚ před covidem nekontrolovalo výdaje zdravotních ústavů

Atlantis Capital General Trading byla pro Zarraba klíčovou firmou. Posílala totiž peníze přímo do íránských bank, a to v odhadovaném objemu přes miliardu dolarů (22 miliard korun).

Kyperská společnost Mofabos ale zdaleka nebyla jedinou firmou, která měl účet v české PPF bance a sloužila jako pračka peněz. Dvě slovenské firmy, Beilage a Garnish, rovněž s účty v PPF bance, poslaly Atlantisu v dubnu 2013 přes 130 000 USD a 160 000 USD.

Podle dat, která se nám podařilo dohledat, proteklo přes účty v PPF bance přes 25 milionů korun.

„Legislativa České republiky a Evropské unie nedovoluje bankám zveřejňovat informace o konkrétních transakcích nebo jejich klientech. Současně platí, že PPF banka striktně dodržuje AML pravidla, která slouží k předcházení zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti, a řídí se jimi při realizaci všech bankovních operací,“ poslal ke skandálu stanovisko mluvčí PPF Banky Leoš Rousek.

Spadla klec

Zarrabovo schéma fungovalo až do roku 2016, kdy byl zatčen cestou na dovolenou ve Spojených státech amerických. Tamní vyšetřovatelé ho označili za jednoho z nejschopnějších legalizátorů špinavých peněz.

Zarrab se přiznal, což z něj udělalo jednoho z korunních svědků v kauze USA vs Atilla. Tato kauza dostala jméno podle Mehmeta Hakana Atilly, jenž patřil k vysoce postaveným manažerům největší turecké státní banky Halkbank, která při obcházení protiíránských sankcí sehrála klíčovou roli. Atilla spolu s Rezou Zarrabem byli obviněni z toho, že pomáhali Íránu obcházet ekonomické sankce, a to díky využití finančního nástroje USA.

Zajímavost :  Šeliga priznal chybu a odchádza z funkcie podpredsedu parlamentu

Zarrab jako svědek u soudu vysvětloval, jak zaplatil přes 50 milionů dolarů tureckému ministrovi pro ekonomiku a dalším vlivným lidem z okruhu tureckého prezidenta Erdoğana. Doložil to i výpisem plateb s daty, kdy proběhly. Na závěr dodal, že Erdoğan, tehdy předseda turecké vlády, osobně nařídil, aby Íránu s finančními transakcemi pomohli.

Soudní líčení se samotnou státní tureckou bankou Halkbank a potažmo tureckým režimem začalo 3. května 2021. Co dnes Reza Zarrab dělá a kde přesně je, není známo. Podle všeho se nachází ve Spojených státech. Jedno je ale jisté: do Turecka se nebude vracet, tedy aspoň ne dobrovolně.

Autoři textu: Pavla Holcová, investigace.cz; Tom Stocks, Daniela Castro, Kelly Bloss (OCCRP), Adam Klasfeld (Courthouse News Service)
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

 

Více zde | Podnikat od 500 Kč ? – ANO