Jan Sláma: Ochrana whistleblowerů se firmám bohatě vyplatí

Celkem nová povinnost do lehne na asi 25 tisíc právních subjektů v Česku a někteří ji nazývají druhým GDPR. Platnost zákona se rychle blíží, Česko ho musí imple- mentovat do konce letošního roku a české firmy by se měly rozhodnout, zda chtějí zákon vnímat jako zbytečné nařízení z Bruselu, nebo příležitost k pozitivní změně. Pro spoustu z nich je whistleblowing novinkou, přitom na Západě se považuje za jednu z nejefektivnějších cest, jak mohou firmy chránit svou dobrou pověst, zaměstnance, majetek a firemní kulturu.

Podle loňské globální studie ACFE má celých 43 procent odhalení podvodů původ právě v oznámení, což je třikrát více než u interního auditu. Že nejde o nepodstatná čísla, podtrhuje fakt, že průměrná evropská firma ztrácí kvůli interním podvodům pět procent svých ročních příjmů. Správně nastavený oznamovací kanál má kromě detekce už proběhlých či probíhajících podvodů i preventivní funkci.

Pomáhá při nastolování pozitivní firemní kultury a důvěry ve společnosti, při budování loajality zaměstnanců i při ochraně reputace firmy. V neposlední řadě pak jen přítomnost tohoto systému může mít preventivní efekt. Whistleblowing navíc nemusí sloužit jen jako nástroj na oznamování nekalostí. Stále více firem ho využívá jako benefit pro zaměstnance, kteří se mohou bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí a není snadné o tom mluvit osobně.

Zajímavost :  Poslanci dnes udělali radost zájemcům o fotovoltaiku i železničářům

To vede k posilování otevřené firemní kultury, ale především k menší fluktuaci. Ne nadarmo se říká, že ani všechny stravenky světa nemají větší hodnotu než signál, že vedení firmy svým zaměstnancům naslouchá. Vezmeme-li v potaz, že odchod jednoho člověka vyjde firmu průměrně na šest až devět měsíčních platů a nový kolega se dostává na úroveň předchozího dva roky, tak se naslouchání kolegům a řešení jejich starostí rozhodně vyplatí.

Často navíc stačí jen signál podpory a projevení zájmu. Nutnost naslouchat zaměstnancům podtrhují i další průzkumy. Podle nich je 43 procent zaměstnanců v práci nespokojených či demotivovaných a každý pátý odchází z práce kvůli lepšímu a slušnějšímu přístupu k lidem. Navíc 23 procent zaměstnanců má zkušenosti se šikanou na pracovišti a 38 procent žen se v práci setkalo se sexuálním obtěžováním.

Zajímavost :  Na pražskou burzu míří výrobce příslušenství k mobilům

Všem těmto problémům by se dalo předejít, kdyby vedení firem vyslalo zaměstnancům jasný signál, že na jejich názorech a starostech záleží a mohou se jim bez obav svě- řit. Protože ať už je ve firmě sebeotevřenější firemní kultura, vždy se najdou témata, o kterých není snadné mluvit osobně. České firmy ještě před nedávnem k whistleblowingu využívaly fyzické schránky důvěry nebo třeba telefonní linky.

Ty však čelí poslední dobou kritice nejen proto, že se je zaměstnanci ostýchají využívat. Stále více firem se tedy přiklání spíše k moderním online řešením, která zajišťují oznamovatelům anonymitu a dovolují s nimi dále komunikovat, formou chatu se doptat na vše potřebné a každý podnět snadno vyřešit. A právě podoba oznamovacího kanálu odlišuje firmy, které chtějí svým zaměstnancům vyjít vstříc a k zákonu přistupují jako k příležitosti.

Zajímavost :  Státní opravny vojenské techniky šetří až 9 milionů ročně na energiích

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO