Jaromír Gec: Demografická bomba tiká, zdraví veřejných financí se začne rychle zhoršovat

Práce do pokročilejšího věku, výrazně vyšší daně a/nebo omezení veřej­ných služeb, popřípadě snížení vý­dajů na sociální dávky, kde největší položku zaujímají starobní důchody. To jsou opatře­ní, z nichž některá – případně jejich kom­binaci – budeme muset přijmout. Vzhledem k předpokládanému vývoji demografie by totiž podle Národní rozpočtové rady došlo při nezměněných parametrech současného systému od 30. let k razantnímu nárůstu ve­řejného dluhu. A to do takové míry, že by kolem roku 2042 dosáhl 100 procent HDP a do roku 2072 téměř 300 procent HDP.

Hlavní problém tuzemských veřejných financí tak není krátkodobý, byť se aktuální debata nutně stáčí k současné energetické krizi a jí vyvolaným (zároveň však dočas­ným) výdajům. Krátkodobý pohled na pro­blematiku veřejných financí však převládá obecně. Nahrává tomu kromě čtyřletého volebního cyklu i poměrně krátký horizont většiny makroekonomických prognóz, kte­rý zpravidla dosahuje pouze několika let. Optikou poměrových ukazatelů vůči no­minálnímu HDP, který v důsledku vysoké inflace rychle roste, se navíc může zdát, že se zase nic tak vážného v tuzemském veřej­ném hospodaření neděje a v nejbližších ně­kolika málo letech ani dít nebude.

Zásadní strukturální nerovnováhu, která se dramaticky prohloubí s nástupem gene­race takzvaných Husákových dětí do důcho­du, v záplavě momentálních krátkodobých krizí nadále přehlížíme. Náraz na dluhovou brzdu (55 procent HDP) by přitom mohl dle NRR přijít ještě předtím, než se efekty stár­nutí populace začnou naplno projevovat, konkrétně v roce 2028. To se navíc spojí (doufejme) i s návratem nízkoinflačního prostředí. Oba faktory bez dalších opatře­ní přispějí k tomu, že se zdraví veřejných financí začne velmi rychle zhoršovat. Na­stane to navíc bez ohledu na to, jestli tady v té době bude nějaká nová nečekaná krize nebo ekonomika bude zrovna zažívat kon­junkturu.

Dlouhodobá neudržitelnost současných parametrů veřejných financí nás tedy nako­nec stejně doběhne, přestože se krátkodo­bým pohledem může jevit celková situace stále relativně příznivě a podstatné nám přijdou spíše jiné problémy. Zajímat by to nás i politiky mělo mimo jiné i proto, že mo­mentálně přes 60 procent ze zhruba 2,5bi­ lionového státního dluhu drží domácí ban­ky, pojišťovny a penzijní fondy.

Autor je ekonom Komerční banky

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO