Konec ruského uhlí prodraží a zpozdí dodávky českým elektrárnám a ocelárnám

Do Česka se podle posledních známých dat z roku 2020 doveze kolem 300 tisíc tun ruského uhlí ročně. Jak je to s dodávkami dnes, lze podle šéfa Teplárenského sdružení Martina Hájka jen těžko odhadovat. „Novější čísla neznáme, ovšem i kdyby toto číslo stále platilo, pro Česko výpadek takového objemu dovozu neznamená žádný problém. Problém je v tom, že Polákům vypadne 19 milionů tun uhlí z Ruska a my z Polska dovážíme přes milion tun,“ varuje Hájek.

Zajímavost :  Zintenzivnění zásahů proti kryptoměnám a NFT v roce 2022

V energetice polské černé uhlí částečně využívá například karvinská teplárna ze společnosti Veolia energie ČR nebo elektrárna Dětmarovice spadající pod skupinu ČEZ. Ani jedna společnost nechtěla specifikovat, jaký mix uhlí nyní využívá. Zdroj deníku E15 nicméně potvrdil, že pro karvinskou teplárnu polské uhlí představuje minimálně nižší desítky procent z celkového objemu.

Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci životnímu prostředí?

Video se připravuje …

Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

„Situaci samozřejmě sledujeme a řešíme tak, abychom všechna případná rizika omezili na minimum. Věříme, že smlouvy na dovoz polského uhlí budou dodrženy. Dodavatelů uhlí je více, ale je to pak otázka delších dodacích lhůt a vyšších cen,“ připouští ředitel skupiny Veolia pro strategii a regulaci Miroslav Zajíček, který se nad rámec zaslané odpovědi k tématu nechtěl víc vyjadřovat. 

ČEZ reaguje podobně. „Máme smlouvy s více dodavateli, abychom mohli případná rizika rozložit, například při výpadku jednoho dodavatele máme v záloze další kontrakt. Díky dodávkám od různých dodavatelů navíc můžeme výslednou kvalitu uhlí v určitých mezích korigovat, abychom dosáhli co nejlepšího poměru ceny a kvality,“ sdělil mluvčí skupiny Roman Gazdík.

Pod ještě větší tlak může zmíněné energetické zdroje dostat také skutečnost, že OKD, jediný český těžař černého uhlí, stále počítá s tím, že těžbu ukončí letos, nejpozději v prvních měsících příštího roku. Právě OKD se spolu s polskými doly u Dětmarovic i Karviné přetahovalo o roli dominantního dodavatele.

Zákaz dovozu černého uhlí z Ruska podle Hájka vyvolá tlak na změnu dopravních cest. Evropské přístavy jsou již dnes podle něj značně vytížené, železnice směrem do vnitrozemí také, a navíc chybějí vagony, v nichž lze uhlí přepravovat. „V současné situaci by bylo optimální prodloužit těžbu v OKD, ale zatím nemáme žádnou indikaci, že se to podaří,“ uvedl Hájek. 

Obchodník s uhlím Petr Paukner se ale nedostatku suroviny nebojí. „Můžeme ho kupovat z Jižní Afriky, což by bylo asi nejsnazší. Potom je možností dovážet kolumbijské uhlí a uhlí ze zámoří. Ale bude to výrazně dražší,“ řekl pro Seznam Zprávy Paukner. 

Černé uhlí využívají i hutní společnosti Liberty Ostrava a Třinecké železárny. Ani jedna z firem se ke svým kontraktům na dovoz uhlí ale nechtěla podrobněji vyjadřovat. 

Šéf Ocelářské unie Daniel Urban upozorňuje na možné logistické problémy.  „Máme obavy, jakým způsobem se nové sankce dotknou dodávek uhlí z Polska a taky dodávek přes polské přístavy a železniční koridory. Lze očekávat, že se tato přepravní úzká hrdla ještě víc zaplní uhlím, které musí nahradit to ruské. Česko přitom přes Polsko vozí i rudu a uhlí ze zámoří, kterým doplňujeme dodávky z Evropy,“ říká Urban. 

České oceláře může postihnout i zvažované rozšíření sankcí na ocelové výrobky, včetně polotovarů. Komplikace by to byla především pro společnost Vítkovice Steel, která pro svou výrobu tlustých plechů, výpalků a štětovnic využívá ruské bramy, tedy dlouhé ocelové kvádry určené pro další zpracování.

„​​Pokud by k zákazu dovozu z Ruska došlo, jsme na to připraveni. Máme objednané bramy ze Slovenska a z Číny. V minulých letech jsme měli materiál i z Brazílie a v úvahu připadá také Indie. Až na případ Slovenska jsou však všechny zmíněné varianty dražší a s delší dodací lhůtou. S obojím si ale dokážeme poradit,“ věří mluvčí společnosti Vítkovice Steel Jana Dronská.

Celý článek zde