Konference Digitální Česko: Klíčové veřejné služby by měly být do roku 2030 kompletně online

Dohoda s Evropským parlamentem k programu a cílům digitální transformace do roku 2030 (Digital Decade Policy Programme) je již hotová, k definitivnímu potvrzení by mělo dojít koncem týdne. „Dohodli jsme se na cestě k roku 2030, nejen na porovnání jednotlivých států v konkrétních kritériích, ale také na nastavení výzev,“ řekl na konferenci Ivan Bartoš.

Podle něj je tento krok důležitý, aby konkrétní poskytovatelé služeb znali časový rámec a mohli svou strategii přizpůsobit vytyčeným cílům. Program je postavený na čtyřech základních pilířích kladoucích si za cíl zlepšení dovedností jednotlivců, zabezpečenou a udržitelnou digitální infrastrukturu, digitální transformaci podniků a v neposlední řadě digitalizaci veřejných služeb – ty klíčové z nich včetně elektronického zdravotnictví by měly být do roku 2030 kompletně online.

Cesta k tomu ale bude dlouhá. V tomto ohledu ve vyspělém Estonsku trval celý proces digitalizace třicet let. Na zmíněné konferenci proto Bartoš představil digitální priority českého předsednictví v Radě Evropské unie. Mezi ty nejdůležitější patří jednotná evropská digitální identita (eID). „Mít možnost identifikovat se v rámci internetových služeb na evropské úrovni, mezinárodní úrovni a být ve spojení s vládou,“ řekl Bartoš. Zmínil, že od začátku roku 2021 jde v Česku využít bankovní identitu pro přihlášení do portálů státu a tuto službu podle něj využívá asi 2,5 milionu uživatelů, eID by proto mohlo mít úspěch. „Diskutovali jsme o údajích zákazníka využívajícího služby na vládní úrovni ve veřejných institucích a také o tom, jaká je role Evropské unie,“ popsal Bartoš. 

Zajímavost :  Organizace zemí vyvážejících ropu zvýší od července těžbu

Kybernetická bezpečnost musí být decentralizovaná

Mezi další hlavní cíle patří Akt o umělé inteligenci, Akt o datech a kybernetická bezpečnost. Podle Bartoše ale jakákoli změna v otázce digitalizace nebude bez soukromého sektoru možná. „Bez ohledu na to, jak se vlády snaží, je podnikatelský segment vždy roky napřed,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci s tím, že soukromý sektor má nespornou výhodu ve vynalézavosti, kvalitě služeb a v rychlosti. Jednou z největších výzev bude také vzdělat společnost, aby byla na změny připravená.

S digitalizací vyvstává problém bezpečnosti dat. Náklady na kybernetickou bezpečnost neustále rostou, sdílenou infrastrukturou by tak mohli všichni ušetřit. Podle Bartoše ale vytvoření jednotné infrastruktury není možné. „Pokud bychom sdíleli takovou technologii na národní úrovni, jedna napadená  země by přivedla všechny země do ohrožení. Mějme robustní řešení, ale buďme agilní, buďme decentralizovaní ve věci boje proti útokům kyberterorismu, hrozbám,“ vysvětlil. Na úrovni podniků to však vnímá pozitivně, protože tam v současnosti neexistují žádné hranice.

Evropská komise uzavřela audit o nezákonných dotacích. Teď je budou řešit ministerstva

Velkou otázkou je také změna a nastavení legislativy. Například u umělé inteligence je důležitá její definice. „Nedávno jsem se setkal s lidmi ze společnosti Meta. Rámec je pro plánování budoucího vývoje nových služeb důležitý, protože nechcete postavit celý obchodní plán na něčem, co by mohlo být nějakým způsobem regulováno proti původnímu obchodnímu záměru,“ vysvětlil na konferenci Bartoš.

Zajímavost :  Zásobníky plynu

Přínos pro digitalizaci vidí Bartoš v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), v jehož čele je nově Lukáš Kintr. V současnosti úřad zajišťuje primárně bezpečnost, vláda by z něj však do budoucna ráda vytvořila silnou agenturu například po vzoru Velké Británie. Mohl by pak poskytovat data jednotlivým ministerstvům, navrhovat nové systémy a služby, zkrátka být tím, kdo sdílení dat umožňuje.  

Evropská komise sleduje od roku 2014 pokrok jednotlivých členských států v digitální oblasti. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2021 figuruje Česko na osmnáctém místě, což je ještě o jedno místo horší než rok předešlý. Digitalizace má přitom výrazný dopad na HDP. Studie Deloitte z roku 2021 zabývající se digitalizací jako příležitostí pro EU odhalila, že pouhé zvýšení v již zmíněném indexu DESI o deset procent může ekonomice přinést 0,65 procenta v hrubém domácím produktu. „Díky digitalizaci ušetříme 2700 let ročně,“ řekl na konferenci Marten Kaevats, bývalého poradce pro otázky digitální agendy Estonska. To od roku 2008 digitalizovalo 99 procent vládních služeb, jak zmínil Kaevats v rozhovoru pro deník E15.

Marten Kaevats: Česko musí pochopit, že digitální transformace obsahuje jen velmi málo technologií

Celý článek zde

Zajímavost :  Státy skupiny G7 se dohodly na zákazu dovozu zlata z Ruska