Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika

Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika

Zdroj: Shutterstock

Šlo o velké haló, když covidová superstar Jaroslav Flegr v pondělí 2.
listopadu upozornil, že existuje levná česká metoda velkokapacitního testování
na výskyt koronaviru, avšak politici ji nechtějí. Kromě Andreje Babiše se
vyjádřil tehdy už bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Vynález klinického genetika Emanuela Ždárského odbyl těmito slovy: „Doktor
Žďárský byl pozván na ministerstvo zdravotnictví na panel odborníků, kde byl
mimo jiné Marián Hajduch (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny –
pozn. aut.), profesor Macek (předseda Společnosti lékařské genetiky a genomiky
– pozn. aut.) či zástupci Státního zdravotního ústavu a kde měl obhájit svůj
test. To se mu úplně nepodařilo.“

Stejně zajímavé jako to, co se na schůzce v úterý 23. června řešilo, jsou i jména účastníků, která Prymula ve svém vysvětlení na síti Twitter nezmínil. Podle informací týdeníku Euro totiž ke stolu zasedl i David Stejskal, zakladatel kliniky Gennet. Jde o jedno z největších zařízení zabývajících se umělým oplodňováním a genetikou, které už šest let patří do investičního fondu Hartenberg Andreje Babiše.

Přítomnost Stejskala na červnovém jednání potvrdila Barbora Peterová, mluvčí
ministerstva zdravotnictví. Na dotaz, z jakého důvodu se kulatého stolu
zúčastnil, Peterová odpovídá: „Na schůzce byl coby lékař s dlouholetou praxí v
oblasti lékařské genetiky.“ A dodává, že se jednalo o „ryze“ odborných
tématech.

Avšak podle výčtu účastníků, který Peterová týdeníku Euro poskytla, vyplývá,
že debaty se nezúčastnil žádný vrcholný představitel jiné soukromé kliniky.
Mezi přizvanými odborníky byli, kromě těch zmíněných Romanem Prymulou, třeba
ještě zástupci olomoucké Univerzity Palackého, Akademie věd ČR nebo České
asociace pro vzácná onemocnění. „Tématem kulatého stolu s názvem ‚Nové možnosti
molekulární diagnostiky‘ byla primární prevence vzácných dědičných onemocnění,“
upřesňuje Peterová.

Zajímavost :  Rusko chce zjednodušit "dovoz" dělníků z ciziny, mají pracovat na stavbách

Nicméně schůzka, kde přišla řeč i na covid-19, dopadla tak, že údajně mnohem levnější a rychlejší Žďárského testovací metoda nebyla podpořena a laboratoře, včetně těch patřících do fondu Hartenberg, se dál mohou spoléhat na koronavirový byznys. Jeden PCR test vychází samoplátce zhruba na 1700 korun.

Genetik s politickou ambicí

Podle samotného Žďárského se na červnové sešlosti probírala především
cystická fibróza a možnosti její prevence. On sám prý už řadu let usiluje o
její plošné vymýcení tím, že by docházelo k testování rodičů, kteří tuto nemoc,
jejíž roční léčba vyjde jen v Česku zhruba na jednu miliardu korun, přenášejí
na své děti. Ždárský tvrdí, že by mohl levně a rychle – prý během jediného
týdne – otestovat všechny české občany, aby se zjistilo, kdo je přenašečem.

„A v únoru, kdy přišel covid, jsem si uvědomil, že tahle metoda je
použitelná i na covid. Odzkoušel jsem to na chřipce, na ní to perfektně
chodilo,“ pokračuje Žďárský.

Klinický genetik, který se netají svými politickými ambicemi – letos se jako
člen pirátské kandidátky pokoušel probojovat do zastupitelstva Pardubického
kraje, v roce 2013 pak třeba na listině hnutí ANO do sněmovny –, říká, že jeho
testy mají až 95procentní úspěšnost. Přitom zavedené antigenní testy použité
třeba při plošném testování na Slovensku se potýkají s 30procentní chybovostí.

„V systému je samozřejmě nutné používat validované testy. Byl vyzván, aby
svůj test certifikoval,“ vysvětlil už dříve Roman Prymula, proč Žďárského testy
stát nevyužívá. Na to genetik namítá, že nebude vyhazovat peníze za certifikace,
když nemá jisté jejich budoucí využití.

Ohodnoťte tento článek

Zdroj Zde