Lidé se budou ostýchat o 5000 žádat, věří ministerstvo. Ostatní resorty dávku cupují

Pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi má ve středu schvalovat vláda. Kritika návrhu ministerstva práce na pomoc v době zdražování přitom neutichá. A to ani ze strany ostatních resortů, které se k němu vyjadřovaly v připomínkovém řízení. V dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici, třeba kritizují nahodilost maximální výše příjmů žadatelů nebo fakt, že dávka míří jen k dětem do 18 let.

Část odborné veřejnosti mluví o chystaném příspěvku jako o dávce, co potěší, příliš nepomůže, ovšem ukrojí ze zadluženého státního rozpočtu další miliardy.  S kritikou se však před středečním schvalováním na vládě přidala i některá ministerstva a další instituce. K chystanému novému zákonu se negativně vyjadřovaly v meziresortním připomínkovém řízení. 

Například ministerstvo spravedlnosti (MSP) se ptá, jak se dospělo k částce jeden milion korun, což je limit výše příjmů rodiny s dítětem, pro kterou by měla být jednorázová dávka určena.

„Z důvodové zprávy vyplývá, že se jedná o částku jeden milion korun hrubého. Není však vysvětleno, jakým způsobem se k této částce dospělo, kolika domácností se bude týkat ani jaký je důvod, že byla zvolena právě tato hranice. Doporučujeme doplnit analýzu, která k tomuto rozhodnutí vedla,“ uvádí MSP. 

Tento úřad také navrhuje upřesnit, kdy se zahajuje řízení o poskytnutí příspěvku, zda okamžikem odeslání žádosti nebo momentem doručení na úřad práce, který bude pět tisíc korun žadatelům vyplácet.

Ministerstvo také připomíná, že nový zákon je navržen pouze pro jednorázové vyplacení příspěvku v tomto roce, ale nepředpokládá vznik nároku v budoucnu. Navrhuje proto úpravu, která by umožnila zákon použít i jindy v případě potřeby.

A co příjmy z pronájmu či kapitálu? 

Zásadní připomínky k návrhu sepsal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který kritizuje i fakt, že na připomínky byly jen tři dny času. Možná právě kvůli této kritice bylo projednávání příspěvku na vládě odloženo z 25. května na 1. června. 

V návrhu pak ministr tepe posuzování příjmů rodiče či rodičů. MPSV totiž navrhlo zahrnout do milionového limitu pouze příjmy podléhající placení pojistného na sociální zabezpečení – tedy příjem ze závislé činnosti a příjem ze samostatné činnosti.

„Další příjmy potenciálních příjemců příspěvku, například příjmy z pronájmu majetku, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy, zůstávají opomenuty,“ píše se v připomínce.  

Zajímavost :  Hackeři už dokáží uchvátit počítač i přes textový soubor. Nebezpečné jsou nevyžádané e-maily s Wordem

Může tak podle Šalomouna vzniknout nárok na příspěvek rodiči, který má nízké nebo vůbec žádné příjmy ze závislé práce nebo samostatné činnosti, ale jehož hlavním příjmem je například pronájem vlastního majetku, který může třeba i násobně převyšovat zákonem stanovenou příjmovou hranici milionu korun. „Z tohoto pohledu vyvolává předložený návrh zákona ústavní pochybnosti o rovném přístupu k sociálnímu zabezpečení,“ dodává ministr.

Uvádí dále, že z návrhu není zřejmé, jakým způsobem se bude posuzovat situace, kdy je dítě po rozvodu manželů ve střídavé nebo společné péči obou rodičů. „Zde je třeba počítat s možností, že každý z rodičů má již nového partnera, který se bude zřejmě považovat za rodiče dítěte a jeho příjmy se budou zahrnovat do společně posuzovaných příjmů.“ Příspěvek navíc dostane jen ten z exmanželů, který o něj požádá první.

Ministr Šalomoun také upozorňuje, že je nutné vyjasnit, jak budou posuzovány příjmy občanů Evropské unie, kteří sice mají v Česku bydliště, nikoliv však trvalý pobyt, nebo opačně. Upozorňuje, že by tak mohlo docházet k diskriminaci občanů EU.

Podle Šalomouna by také mělo MPSV ve svém návrhu ujasnit, kdo je vlastně účastníkem řízení – zda rodič, nebo dítě, protože návrh je podle něj přinejmenším vnitřně rozporný. „Nejlogičtějším řešením by bylo, aby žadatelem bylo samo dítě, o jehož právech se rozhoduje, zastoupené jeho zákonným zástupcem, tj. typicky rodičem,“ navrhuje ministr. 

Svou kritiku uzavírá tím, že možnost podat žádost pouze elektronicky je v rozporu s principy tvorby digitálně přívětivé legislativy a je způsobilá vyvolat takzvané digitální vyloučení.

„Jinými slovy je úprava způsobilá působit diskriminačně vůči osobám, které z jakéhokoliv důvodu nemají možnost jednat s úřadem pouze elektronicky, například z důvodu věku, majetkových poměrů či obecně digitální gramotnosti,“ uzavírá ministr. 

Z čeho se bude dávka platit?

Zásadní připomínku má k dávce ministerstvo financí (MF). Podle něj není totiž zatím vůbec jasné, kdo peníze na příspěvek zajistí. Požaduje tak materiál doplnit o konkrétní zdroj, z kterého bude zhruba devět miliard korun, které na dávku „padnou“, placeno. „V dané věci akcentujeme zejména konsolidaci veřejných rozpočtů, která vychází z programového prohlášení vlády, a doplňujeme, že aktuální stav vládní rozpočtové rezervy neumožňuje poskytnout tyto prostředky,“ uvádí MF. 

Zajímavost :  Svět Bedýnek končí. Firma nenašla investora, který by ji podpořil v krizi

Úřad kritizuje také to, že v důvodové zprávě ve výčtu současných nepojistných dávek chybí mimořádná okamžitá pomoc, a zejména pak zdůvodnění, proč ta nemůže být využita v současné situaci.

„Využití mimořádné okamžité pomoci by umožnilo více zacílit pomoc na skutečně potřebné domácnosti bez nutnosti vytváření aplikačního rozhraní za 30 milionů korun,“ uvádí MF. Odkazuje tak na náklady uváděné v návrhu ve výši 30 milionů na vytvoření aplikačního programu. 

Ani Bezpečnostní informační služba nenechala materiál bez připomínek. Ta chce zase v materiálu utajit činnosti a bezpečnost zpravodajských služeb a dalších bezpečnostních sborů, tedy bezpečnost jejich příslušníků a ochranu jejich vztahu k těmto státním orgánům.

Do návrhu tak žádá zařadit následující ustanovení: „Byl-li rodič dítěte příslušníkem policie, hasičů, inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, dokládá rozhodný příjem evidenčním listem důchodového pojištění v listinné podobě.“ Nikoliv tedy elektronicky. 

K tomu se přidává také ministerstvo vnitra, podle něhož není možné takto dekonspirovat spoustu utajených pozic. „Nepřijetím tohoto řešení by nastala dekonspirace příslušnosti osob ke konkrétnímu bezpečnostnímu sboru nebo zpravodajské službě,“ uvádí úřad. 

Zvyšte věkovou hranici na 26 let, volají odbory

Připomínkového řízení se účastnila také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odborářům se nelíbí to, že dávka míří pouze k dětem do 18. narozenin. To znamená, že dítě, které oslavilo 18. narozeniny, ale stále studuje například střední školu, už na dávku nárok nemá.

„Pokud bude přijat vládou předložený návrh, jsme názoru, že příspěvek by měl být poskytován i na starší než 18leté nezaopatřené děti, a to až do 26 let, popřípadě přinejmenším na děti do 26 let věku, které jsou zdravotně postižené, kdy právě s ohledem na zdravotní stav dítěte vznikají další zvýšené náklady na energie nebo pohonné hmoty,“ píšou odboráři. 

Podle nich zvýšené výdaje zatěžují rodiny s dětmi po celý rok, nejen v době nástupu dětí do školských zařízení. Příspěvek má být totiž vyplacen v srpnu a mluví se o něm jako o „pastelkovném“. Podle odborů by byla vhodnější dlouhodobější finanční pomoc.

„A to prostřednictvím již existujících dávek zaměřených na rodiny s nižšími příjmy, například ve formě zvýšení přídavku na dítě a rozšíření působnosti této dávky na větší okruh rodin, zastropování ceny energií a pohonných hmot či poskytnutí úlev prostřednictvím nepřímých daní u vybraných komodit,“ navrhují odbory. 

Zajímavost :  Razie na pražském magistrátu: policie obvinila 11 lidí včetně náměstka Hlubučka

A zmiňuje také práci, kterou s vyplacením příspěvku budou mít pracovníci úřadu práce, kteří už jsou nyní podle odborářů dlouhodobě pracovně přetěžováni.

„Řeší mimo jiné například humanitární dávky pro občany Ukrajiny, příspěvek pro solidární domácnost, příspěvek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc. Návrh zákona ve věci jednorázového příspěvku na dítě přináší pro zaměstnance zcela novou agendu, se kterou jsou spojeny nejen zvýšené nároky na odbornost zaměstnanců, ale i zvýšený objem vyřizované práce. Zaměstnanci úřadu práce by proto měli být za svoji práci adekvátně finančně ohodnoceni,“ uzavírá ČMKOS.

Desetina lidí nebude mít o dávku zájem, věří úřad

Žádný s úřadů se ovšem nepozastavil nad tím, jak MPSV došlo k tomu, že některé rodiny o dávku nepožádají. Úřad totiž odhaduje, že každá desátá rodina, která by na dávku dosáhla, o ni neprojeví zájem. 

„Kvůli neochotě některých domácností odhalovat svou finanční situaci lze předpokládat, že rodiče cca 10 procent z celkového počtu dětí o jednorázový příspěvek nepožádají. Tzn. že pravděpodobný počet žadatelů z řad dětí do 18 let by mohl činit 1 820 000. Se stanovenou výší jednorázového příspěvku ve výši 5 000 korun na dítě budou celkové náklady činit cca 9,1 miliardy korun,“ uvádí MPSV. Pokud se ale předpověď MPSV nepotvrdí, bude dávka stát o miliardu víc.

Celý článek zde