Lukáš Kovanda: Dvojitý úder Kremlu. Dodává méně plynu a těží málo ropy

Přitom koncem předminulého týdne už se zdálo, že plynová krize odeznívá. Burzov­ní cena plynu se tehdy dostala i pod úroveň 65 eur za megawatthodinu, nejníže od po­ loviny září. Stalo se tak po příslibu ruského prezidenta Vladimira Putina, že Gazprom, plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, navýší své krátkodobé dodávky do EU. Mělo to být v pondělí tento týden.

Jenže Gazprom zjevně nemíní s doplňo­váním svých evropských zásobníků situo­ vaných v Německu a Rakousku nijak pospí­chat. A to trh dále zneklidňuje. Jen částečné uklidnění poskytuje fakt, že plynovodem Jamal, jímž Rusko zajišťuje pětinu svých pozemních dodávek do Evropy, už proudí plyn správným směrem, tedy do Německa, a nikoli opačně jako ještě o tomto víkendu. EU se ale i tak stále může ocitnout v hlubo­ké plynové krizi. Právě poměrně nízké zásoby plynu před nástupem vrcholné topné sezony udržují onen panický mód. Pokud Putin nezačne plyn v příštích dnech posílat v uspokojivé míře, nervozitu umocní. Cena plynu pak může opět jako v říjnu převýšit úroveň 100 eur za megawatthodinu. To by právě znamenalo, že může ještě výrazněji zdražit také alespoň některým z odběratelů z řad českých domácností.

Velkoobchodní cena plynu v EU je dnes zhruba o necelých 400 procent výše než před rokem touto dobou. Takto mimořádný ceno­vý nárůst je podstatou problémů, do nichž se dostali dodavatelé typu zmíněné Bohemia Energy. Pro ně představoval příslovečnou „černou labuť“, tedy nečekanou událost, která má přitom závažný, až transformativní dopad. Černá labuť extrémně vysokých cen by do EU nepřilétla, pokud by kontinent měl více svých stabilních zdrojů energie, zejména pak zdrojů jaderných. Podstatou problému je tedy také již léta trvající prosazovaní zelené agendy EU, které vede k překotnému vypí­nání uhelných elektráren a jaderných bloků na propojeném energetickém trhu EU.

Zajímavost :  Největší banky spouští Sign. Smlouvy podepíšete online

Nízké zásoby plynu, jež jsou bezprostřed­ně výsledkem postpandemického prudké­ho ekonomického vzmachu a také rozmarů počasí v Evropě – poměrně málo v ní letos foukalo a pršelo – zvyšují rovněž cenu ropy, a tedy i pohonných hmot v České republice. Benzin v Čes­ku stojí průměrně už přes 37 korun a je tak nejdražší od roku 2012.

Krach Bohemia Energy: Co se stane, když dodavatel končí

Pohonné hmoty zdražují vlivem nedo­ statečných zásob plynu v EU proto, že ne­dostatek plynu zesiluje poptávku po ropě, resp. po ropných produktech, které slouží coby náhražka plynu, jako je topná nafta. Generální ředitel saúdského státního rop­ ného monopolu Saudi Aramco Amin Nasser se nechal v říjnu slyšet, že právě i nedosta­tek plynu v EU navyšuje sháňku po ropě. Globální plynová krize dle něj navyšuje po­ptávku o zhruba 500 tisíc barelů denně. Ri­jád přitom zároveň užívá plynové krize jako zdůvodnění, proč se nepoddá tlaku zejména Spojených států, aby společně s dalšími klí­čovými tradičními těžaři v čele s Ruskem na­ výšil ropnou těžbu.

Kreml tak v důsledku přispívá k vyvolání citelných inflačních tlaků na Západě hned dvojím způsobem. Zaprvé dodává do EU méně plynu, než by mohl, a zadruhé udržuje poměrně nízkou úroveň těžby ropy.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO