Marek Hilšer: Vytrvalý kritik Ruska a Číny kandiduje na prezidenta podruhé

Válka na Ukrajině

Hilšer válku na Ukrajině stejně jako drtivá většina české politické scény odsoudil. Upozorňuje na globální dopad scénáře, kdy by si Rusko „ukouslo“ část Ukrajiny, mluví i o riziku druhé migrační vlny v důsledku světového nedostatku potravin

Prioritou by podle něj mělo být zajištění nezávislosti na Rusku a zemích Blízkého východu, což nahrává i evropské strategii boje se změnou klimatu. „Green Deal je ale i energetická nezávislost,“ řekl pro iDnes.cz. Upozorňuje také na silný vliv dezinformačních webů.

Zajímavost :  Apple a Google musejí vyloučit TikTok ze svých obchodů, žádá v USA komisař regulátora trhu

poválečné obnově Ukrajiny je skeptický. Dokud nebude ruský prezident Vladimir Putin poražen definitivně, není si jistý, kdo by byl ochotný investovat do potřebných oprav a inovací.

Inflace, energie a sociální politika

V energetice si Hilšer přeje postupný přechod k obnovitelným zdrojům, u nichž by rád viděl větší podporu i ze strany státu. Cestu vidí i v  úspoře celkové spotřeby. Jaderné zdroje za současné situace vnímá jako spolehlivé nevyhnutelné řešení, ale odmítá dostavbu jaderných elektráren ruskými firmami. Myslí si, že nový blok elektrárny v Dukovanech se prodraží tak, že si žádný další nebude Česko moci dovolit.

Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: V zajetí může být přes 2500 vojáků, kteří bránili Azovstal, tvrdí Zelenskyj

Aktuálně podle něj musíme řešit především energetickou chudobu. „Měli bychom si konečně říct, že sociální pomoc není žádná hanba a pomoci všem potřebným, aby mohli své příspěvky získat co nejrychleji,“ uvedl pro Aktuálně.cz

Marek Hilšer ke své kandidatuře:

Video se připravuje …

Marek Hilšer chce být prezidentem

V oblasti sociální politiky obecně klade důraz na celkovou podporu rodin skrz možnost snáze skloubit pracovní a osobní život vytvořením více míst v jeslích a školkách. Nevynechává ani pomoc postiženým a seniorům či lidem v exekucích. 

Oceňuje, že vláda namísto plošných opatření zvolila cestu cílené pomoci skrz dávky na bydlení. Ty totiž dle jeho soudu neprohlubují inflaci. Volání po plošných opatřeních označuje za ryzí populismus, což zapadá i do jeho politiky rozvoje občanské společnosti. V rámci ní se snaží hledat způsoby, jak sponzorovat politiky z drobných příspěvků občanů, aby se zabránilo prosazování zájmů oligarchů a jiných vlivných skupin.

Marek Hilšer a důchodová reforma

Hilšer se mezi lety 2019 a 2020 jako člen Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), věnoval i nové podobě důchodového systému. Zde pod vedením Danuše Nerudové diskutoval například o konceptu minimálního důchodu, výchovném nebo možností dřívějšího odchodu do důchodu u náročných profesí.

Názory na COVID-19

Názory na COVID-19 V souvislosti s pandemií Hilšer vyzdvihuje především roli očkování jako jedinou možnost, jak zbrzdit budoucí vlny a ochránit lidi před těžkým průběhem nemoci. I tady upozorňuje na negativní vliv dezinformací na rozhodování lidí, zda si pro vakcínu dojít, či nikoli. V této souvislosti zdůrazňuje také nutnost existence nezávislých veřejnoprávních médií.

Třetí v posledních prezidentských volbách. Pavel Fischer může opět promluvit do boje o Hrad

Hádka Hilšera se Skálou o jaderné hlavice

Na poli zahraniční politiky se Hilšer jednoznačně kloní k prozápadnímu směřování České republiky a spojenectví s Evropskou unií a NATO. Naopak odmítá podřízený tón vůči Rusku. Prosazuje důležitost lidských práv, která by měla být dodržována nejen v ČR, ale také v autoritářských státech, jako je Rusko a Čína.

Své postoje v poslední době demonstroval například v debatě pořadu 360° televize CNN Prima News, kde se pustil do ostré debaty s dalším prezidentským kandidátem Josefem Skálou (KSČ). Hádali se, zda je ruský prezident Vladimir Putin válečným zločincem a zda je v zájmu České republiky, aby dolet raket s jadernými hlavicemi na ruská centra trval tři nebo čtyři minuty.

„Je v zájmu České republiky, aby dolet raket s jadernými hlavicemi na ruská centra trval tři nebo čtyři minuty?“ zeptal se Skála. „Pokud poletí tři minuty do Moskvy, tak je to správné,“ odpověděl mu Hilšer.

Činnost Marka Hilšera v Senátu

Úspěch v prezidentských volbách Hilšera motivoval k setrvání ve vrcholné politice. Záhy oznámil kandidaturu do Senátu za vlastní politické hnutí s názvem Marek Hilšer do Senátu. První kolo voleb vyhrál s 44,45 procenta hlasů. Do druhého kola jej doprovodil kandidát Pirátů a hnutí VIZE Libor Michálek, jehož Hilšer porazil ziskem 79,75 procenta hlasů. Na podzim roku 2018 se tak Hilšer stal senátorem za volební obvod č. 26 –⁠ Praha 2.

V Senátu se Hilšer stal členem senátorského klubu Starostové a nezávislí. Působí také jako místopředseda výboru pro sociální politiku. Během svého dosavadního senátorského mandátu předložil několik návrhů k projednání. Na návrh Hilšera přijal Senát usnesení, které odsuzuje represe čínského režimu vůči menšinám a náboženským skupinám.

Petr Pavel: Generálem v NATO, za války i za covidu. Vysněná konečná stanice – Hrad

Spolu s dalšími senátory Hilšer předložil návrh zákona o státním zastupitelství, který by měl posílit nezávislost státních zástupců. Inicioval petici na podporu zapojení Tchaj-wanu do činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO). Účastnil se také setkání Fóra pražských senátorů, kde se projednávala problematika poskytování krátkodobého ubytování přes Airbnb a podobné platformy.

Podílel se na otevřeném dopisu, který vyzývá vládu k vyřazení Ruska a Číny z tendru na dostavbu Dukovan, a je členem parlamentní skupiny Přátelé svobodného Ruska. Činnost Hilšera v Senátu se točí především okolo mezinárodních témat.

Hilšer a první kandidatura v roce 2018

Během první kandidatury na prezidenta, kterou oznámil v roce 2016, za Hilšerem nestála žádná politická strana. Sbíral podpisy občanů, nicméně nedosáhl na požadovanou hranici 50 tisíc. Přijal tak podporu jedenácti senátorů – do volby ho nominovali například členové ČSSD, KDU-ČSL nebo Zelení. Hilšer byl ve věku 42 let nejmladším kandidátem, který se kdy ucházel o funkci prezidenta České republiky.

Hilšer postavil svoji prezidentskou kampaň na heslu „Budoucnost je na nás“. Věnoval se zejména tématům, jako je pomoc lidem v dluhové pasti nebo modernizace školství. K rozhodnutí stát se kandidátem na prezidenta říká: „Na počátku byla touha ukázat, že my, občané, můžeme promlouvat do osudu naší země. Že stát nepatří jen miliardářům, kteří si mohou koupit všechno: politickou stranu, politický vliv, politickou kampaň i politiky.“

Ve volbě pro Hilšera hlasovalo přes 450 tisíc voličů, což představovalo 8,83 procenta hlasů. Umístil se tak na pátém místě, což vzhledem k nízkým investicím do kampaně považoval za úspěch.

Danuše Nerudová se chce stát první českou prezidentkou a nejmladší hlavou státu

Práce v medicíně

Po dokončení studií Marek Hilšer nastoupil na fakultě jako pedagog a vědecký pracovník. Zaměřoval se na oblast onkologie, zhoubné mozkové nádory a podílel se na výzkumu nových způsobů léčby rakoviny. Kvůli kandidatuře do Senátu Hilšer výzkumu zanechal, nicméně se nadále věnuje pedagogické činnosti a vyučuje budoucí lékaře. V letech 2011–⁠2012 se Hilšer zúčastnil dobrovolnické humanitární mise v Keni pod záštitou organizace ADRA.

Během svého působení v medicíně se Hilšer vrátil k politickým a občanským aktivitám. Mimo jiné spolupořádal několik demonstrací nebo se v roce 2014 účastnil happeningu na protest proti postoji české vlády ke krizi na Ukrajině.

Vzdělání

Hilšer se o politiku zajímal již od mládí, vystudoval obor politologie a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Do životopisu si jako student mohl zapsat absolvování stáže v Poslanecké sněmovně. Velké korupční skandály, které v té době otřásaly českou politickou scénou, ho ale od další veřejné činnosti načas odradily.

Vyrazil nasbírat zkušenosti i do zahraničí. V USA a v Austrálii pracoval mimo jiné jako popelář, stěhovák nebo instalatér. Po návratu se rozhodl vystudovat medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Rodina a manželka Monika Hilšerová

V roce 2015 se Hilšer oženil s Monikou, která pracuje jako lékařka u záchranné služby. Spolu mají dvě děti. Tři roky po svatbě se jim narodila dcera Sofie, v roce 2021 syn Antonín.

Volební průzkumy

Dosavadní průzkumy veřejného mínění Hilšerovi příliš mnoho nadějí nedávají. Umisťuje se daleko za dvojicí Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, větší podporu mezi dotazovanými má zatím i například Danuše Nerudová. Hilšerovi proto moc nevěří ani sázkaři.

Další kandidáti na prezidenta v roce 2023

Do prezidentských voleb se kromě Janečka chystají také podnikatelé Tomáš Březina, Karel Diviš a Karel Janeček, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová, předseda odborových svazů Josef Středula, lékař a bývalý rektor UK Tomáš Zima či manažerka se zkušenostmi z vedení ERÚ Alena Vitásková. Spekuluje se též o bývalém premiérovi Andreji Babišovi a senátorovi Pavlu Fischerovi.

Kandidáti na prezidenta 2023 přehledně >>>

Marek Hilšer
Datum narození 23: března 1976
Manželka Monika Hilšerová
Povolání Lékař, senátor
Vzdělání 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Oficiální oznámení kandidatury 27. listopadu 2019
Prezidentské volby přehledně: kdy se budou konat a kdo může kandidovat
Prezidentský kandidát Karel Janeček. Kdo je a čím se proslavil

Celý článek zde