Michal Skořepa: Co je za vysokou mírou úspor

Přitom pokud vyloučíme zcela nestandardní dva roky s pandemií (kdy byly domácnosti k tvorbě úspor uměle donuceny opakovanými uzávěrami velkých částí trhu se zbožím a službami), činí dlouhodobý průměr tohoto údaje jen kolem 12 procent.

Takže v době, kdy byl růst cen spotřebního koše rychlejší než růst příjmů, lidé ze svých příjmů vydali na spotřební výdaje nikoli větší část svého příjmu (jak bychom čekali), nýbrž menší část.

Z(a)tracená čísla: Tortura české výplatnice

Video se připravuje …

Abychom situaci příliš nedramatizovali: rozdíl mezi růstem cen a růstem příjmů nebyl – aspoň v uvedeném třetím čtvrtletí 2022 – zdaleka tak velký, jak by se mohlo zdát z růstu mezd. Meziroční inflace se pohybovala mezi 17 a 18 procenty a samotné mzdy rostly oproti tomu meziročně jen asi třetinovým tempem; nicméně celkové příjmy domácností se meziročně zvýšily o velmi pěkných téměř 14 procent, a to zejména díky 28procentnímu růstu jejich příjmů z podnikání.

Zmíněný paradox tedy není nijak výrazný. Přesto ale zůstává. Jedním jeho možným vysvětlením by mohly být zvýšené investice domácností (těch vysokopříjmových, které jsou v současnosti stále ještě schopny tvořit nějaké úspory) do energetické úspornosti bydlení nebo na posílení vlastních zdrojů energie: na lepší zateplení, domovní fotovoltaické elektrárny a podobně. Data ale v oblasti těchto nefinančních investic žádný prudký nárůst v loňském třetím čtvrtletí neobsahují.

Jako dominantní tedy zbývá druhé možné vysvětlení: že domácnosti zažily velmi ostrý čistý nárůst svých finančních aktiv. Mohlo jít o urychlení splácení jistiny úvěrů (pod tlakem vyšších úrokových sazeb) nebo o navýšení hodnoty různých druhů vkladů a investic. Na rozklíčování tohoto faktoru už ale data ČSÚ nestačí.

Autor je ekonom České spořitelny

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO