Ministr Síkela překvapil nápadem dovážet elektřinu z Ukrajiny. EU by tak šetřila plyn

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) může Ukrajina pomoci Evropě s energetickou krizí tím, že by jí dodávala své přebytky elektřiny. Ministr chce věc řešit po dobu českého předsednictví Evropské unii. Také energetičtí experti připouští, že by Ukrajina mohla unijnímu svazku v tomto směru pomoct, záleží ale, jak se bude dál vyvíjet konflikt s Ruskem.

Síkela o energetické krizi jednal minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se sešel mimo jiné s ukrajinskou ministryní hospodářství Julií Svyrydenkovou. Po návratu pro server Seznam Zprávy uvedl, že Ukrajina disponuje přebytky elektřiny, které by mohla dodávat do Evropy.

„Dohodli jsme se na dvou věcech: Česko jako budoucí předsedající země Evropské unie a já jako předsedající Rady ministrů pro energetiku budeme hledat cestu, jak zajistit, aby Ukrajina mohla dodávat přebytky své elektřiny do Evropy. Dal by se tím nahradit plyn v zemích, které z něj ještě vyrábějí elektřinu,“ citoval Síkelu server. Česko přebírá předsednictví od prvního července.

Síkela nespecifikoval, jaké konkrétně země by elektřinu mohly využít. Na plyn však během proměny své energetiky z jaderné a uhelné na obnovitelnou sází zejména sousední Německo. „Množství elektřiny, které by bylo v takovém případě možné z Ukrajiny dovézt, by záviselo na kapacitě přeshraničního propojení mezi Ukrajinou a členskými státy,“ sdělil pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva průmyslu David Hluštík.

Elektřinu z plynových zdrojů vyrábí i Česko, ovšem jen v relativně velmi malém množství. Nejčastěji tento zdroj slouží na vykrývání náhlých výpadků v síti, je totiž flexibilní. „Největší plynová elektrárna v Počeradech vyrábí několik dní v měsíci. V průběhu letošního dubna ovšem nejela. Druhá největší plynová elektrárna Vřesová pak letos nevyrábí téměř vůbec,“ popsal pro Aktuálně.cz analytik EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Zajímavost :  Kotleba do diskusie nejde, lebo sa nevysiela naživo

Kocůrek také připomněl, že Ukrajina exportovala elektřinu do zemí Evropské unie už před válkou, a to především do Maďarska. Dělo se tak pomocí izolované sítě napojené na uhelnou Burštynskou elektrárnu, která leží na jihozápadě země.

V březnu po vypuknutí konfliktu se Ukrajina odpojila od ruské a běloruské sítě, do které byla integrovaná po celou dobu své nezávislosti a propojila se s kontinentální Evropou.

Export do Maďarska pomocí izolované sítě sice dočasně skončil, podle Kocůrka nicméně Ukrajina počítá s tím, že v řádu několika měsíců vývoz obnoví. „Vedle toho bylo navíc zprovozněno ještě jedno izolované spojení s polskou soustavou, na němž ke komerčnímu toku dochází již dnes,“ doplnil.

Jenže ruská armáda má od března jednu z tamních elektráren – v Záporoží – pod kontrolou. Jedná se o největší elektrárnu tohoto typu nejen na Ukrajině, ale i v celé Evropě, disponuje šesti reaktory. Obsazení elektrárny ruskými jednotkami je podle analytika ENA Jiřího Gavora jedním z důvodů, proč nelze v blízké době na elektřinu z Ukrajiny spoléhat. 

„Těžko můžeme předvídat, jak se bude válka dál vyvíjet. Už nyní z Ukrajiny zaznívaly varovné hlasy, že se ruská strana chystá využít vyráběnou elektřinu pro své účely a přesměrovat ji na území Ruské federace,“ upozornil Gavor.

Kocůrek se však domnívá, že zdrojová základna elektřiny na Ukrajině je momentálně dostatečně naddimenzovaná, aby mohla případný výpadek jedné ze čtyř tamních jaderných elektráren pokrýt. „Zároveň během války klesla domácí spotřeba elektřiny o 35 procent. Celková kapacita elektrického vedení do Evropské unie (na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Polska) dosahuje přibližně dvou gigawattů,“ uvedl.

Zajímavost :  Hypotéka pod šest procent? V Praze už jen s půldruhým milionem vlastních úspor

To, že má Ukrajina potenciál být exportérem energie, potvrzuje ale i Gavor. „Za normální situace byla elektřina na Ukrajině opravdu hojnou komoditou, měla jí přebytky, které mohla exportovat. Země má výhodu také v tom, že ji nesvazují emisní limity platné pro členy unijního svazku To znamená, že její elektrárny na fosilní paliva nepodléhají povolenkovému systému. Náklady na výrobu elektřiny bez tíže těchto environmentálních limitů jsou podstatně nižší,“ zdůraznil dále Gavor.

Za současné situace, kdy je Ukrajina ve válce, ale považuje především za úspěch, že země ustála zmiňované odpojení od elektrické sítě s Ruskem, napojila se na evropský systém a nemusí využívat pomoc ze strany evropských zemí.

Volné zásobníky plynu

Ministr průmyslu Síkela v Davosu otevřel také téma ukrajinského plynového zásobníku, který leží v Užhorodu. Také ten by Evropě mohl posloužit.

„Zásobník má kapacitu 30 miliard kubíků. Ukrajina pro své fungování potřebuje pouze 14 miliard kubíků, takže je tam volná kapacita na 16 miliard kubíků. V našem hledání východiska z energetické krize by to také mohla být jedna z cest,“ míní Síkela.

Na dotaz, zda by volná kapacita v plynovém zásobníku byla k dispozici i Česku, ministr pouze uvedl, že při pohledu na stávající plynovodní propojení je tuzemsko v této síti dobře situováno. Podle něj jde ale zatím jen o jednu z variant a mluvit o konkrétní dohodě označil za předčasné.

Zajímavost :  Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne

Ukrajina nicméně nabízí uskladnění plynu pro Evropu už delší dobu. Její skladovací kapacita totiž skutečně převyšuje požadavky domácí poptávky. „Evropští obchodníci mohou díky propojení plynárenských soustav s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem využívat tuto kapacitu,“ přikyvuje analytik Kocůrek.

Gavor se ale domnívá, že Evropská unie bude nyní v prvé řadě dbát na to, aby se naplnily její kapacity zásobníků. Unijní svazek jich podle něj má i bez pomoci Ukrajiny dostatek. České zásobníky plynu jsou momentálně plné zhruba z 54 procent a je v nich 1,86 miliardy metrů krychlových plynu. 

Také Hluštík uvedl, že v současné době je prioritou Česka i dalších zemí Evropské unie naplnit uskladňovací kapacity zásobníků na vlastním území.

„Možnost využití zásobníků na západní Ukrajině by pak byla jakousi nadstavbou v případě, že by byly naplněny zásobníky v členských státech nebo by je mohly pro účely zvýšení své energetické bezpečnosti použít ty země Evropské unie, jejichž uskladňovací kapacity na vlastním území jsou pouze minimální,“ doplnil Hluštík.

Celý článek zde