Monika Zahálková: Danit mimořádné zisky je nekoncepční a neefektivní

Banky tuzemské ekonomice chtějí pomoci a chápou situaci, ve které se nachází státní rozpočet. Proto jsme během léta nabídli ministru financí celou řadu řešení, díky nimž by stát získal výrazně víc než z mimořádné daně. Nechybělo mezi nimi dostupné bydlení nebo podpora důležitých investic do dopravní infrastruktury. Problém dostupnosti bydlení je v Česku velmi vážný a přitom existuje systémové řešení, do nějž jsou banky připraveny vložit peníze.

Podobně naléhavá je situace v případě investic do dopravní infrastruktury. Česká ekonomika je do značné míry závislá na evropských dotacích, které zde ale nebudou věčně. Je to velmi návykový druh podpory a zatím není příliš velká vůle hledat jiná řešení. Například v podobě projektového financování. S tímto vědomím jsme státu navrhli i vhodnější spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). Na žádný z těchto návrhů jsme doteď bohužel nedostali odpověď. Daň z mimořádných zisků je zcela neefektivní. Vybírat jen některá odvětví je velmi problematické.

Otevírá se tím Pandořina skříňka, že jakékoli odvětví může být dříve či později mimořádně zdaněno, pokud politici usoudí, že je ziskové. To ohrožuje důvěryhodnost ekonomiky pro investory. Existuje přitom celá řada odvětví, která během pandemie zisky výrazně zvýšila. To ale není případ bankovního sektoru.

Problémem je už to, že má jít o nadměrné neboli nezasloužené zisky. Lepší hospodářské výsledky bank jsou přitom dány také růstem odvětví. Zisk ve srovnání s rokem 2019 se bankám zvýšil o pětinu. O pětinu ale vzrostla i aktiva celého sektoru. Jednoduše řečeno, banky poskytly víc úvěrů, sektor je větší a je tak pochopitelné, že má vyšší nominální příjmy. Banky dlouhodobě poskytují velmi kvalitní služby. Jen do digitalizace a bezpečnosti investují stovky milionů korun ročně. Například Bankovní identita je velmi úspěšný projekt, který výrazně usnadnil komunikaci lidí s úřady.

Jako problematické vnímám i navrhované období pro výpočet daně, roky 2015–2021. Zahrnutí pandemických let do výpočtové základny je podle mě neobhajitelné. Oba tyto roky lze označit za výjimečné a mimořádné. Vymykají se jakékoli představě o standardním politicko-hospodářském prostředí. Navíc v nemalé míře šlo o státem uvalené zákazy, následkem nichž se masivně propadly a zkreslily hospodářské výsledky. Zisk bankovního sektoru se v roce 2020 propadl o 50 procent. Srovnávání letošních zisků s minulým rokem je také stále ovlivněno slabším pandemickým rokem 2021.

Pokud by už nějaký typ daně z mimořádných zisků měl být zaveden, měla by být nanejvýš jednorázová. Vládní návrh počítá se třemi lety. Reálně tak hrozí prodloužení trvání daně v závislosti na politických náladách. České daňové prostředí se tak bude stávat pro investory značně nepredikovatelným. Banky státu nabídly robustní soubor opatření, která by financovaly. Formou efektivního využívání finančních nástrojů by se dosáhlo systémově významných a dlouhodobých řešení v objemu až 100 miliard korun. Výnos z daně z mimořádných zisků bank bude výrazně nižší.

Předpokládáme, že přijde období hospodářské recese a stát by měl mít na své straně silné a spolupracující banky, které budou schopné financovat ekonomiku. Pokud se s nimi ale nebaví a raději je zdaní, dveře pro budoucí spolupráci se tím spíše zavírají.

Autorka je ředitelka České bankovní asociace

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO