Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022

Publikováno:

15.5.2024

Autor:

odbor 11200

Ministerstvo poskytlo uvedená stanoviska s tím, že závazný výklad zákona může vydávat pouze soud. Povinnost poskytovat informace podle zákona se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), informaci poskytnutou dne 30. dubna 2024 na žádost, týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)


Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ministerstvo jako gestor nařízení DSA zpracovalo k jeho návrhu tzv. rámcovou pozici (stanovisko pro Parlament České republiky), jejíž součástí byla také stručná analýza dopadů návrhu nařízení.

Dopady návrhu nařízení jsou analyzovány také v dokumentech Evropské komise, které jsou dostupné na: https://digital-strategy.ec.‌europa.eu/en/library/impact-assessment-digital-services-act.

Při implementaci již přijatého nařízení zpracovalo ministerstvo Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA), která je součástí návrhu zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů. Ministerstvo předložilo tento návrh zákona vládě dne 29. února 2024. Verze pro jednání vlády, včetně RIA, je k dispozici na: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCWAFVK4T/KORND2WHD822.  

K návrhu zákona o digitální ekonomice byl rovněž vypracován materiál Informace o řešení koncepčního institucionálního zakotvení digitální legislativy EU, kde ministerstvo analyzovalo dopady mj. nařízení DSA z hlediska dozoru nad dodržováním stanovených povinností. Více informací k tomuto materiálu a materiál samotný lze nalézt na: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/na-digitalni-ekonomiku-dohledne-cesky-telekomunikacni-urad—276277/.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 2. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ministerstvo nepracuje s definicí slova cenzura.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 3. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ministerstvo nepracuje s definicí slova dezinformace.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 4. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že důsledky v případě porušení povinností stanovených nařízením DSA jsou stanoveny v kapitole IV Provádění, spolupráce, sankce a vymáhání nařízení DSA. Na webu Evropské komise je stránka věnovaná dohledu nad velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači (https://digital-strategy.ec.‌europa.eu/en/‌policies/list-designated-vlops-and-vloses), kde jsou u poskytovatelů uvedena mj. provedená opatření k prosazování nařízení DSA.

Zajímavost :  Slovensko oslavuje dôležité výročie. Aká bola cesta do Európskej únie?

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 5. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci 

sdělením, že podle nařízení DSA vychází nezákonnost obsahu z unijního nebo národního práva. Některé trestné činy jsou stanoveny jednotně unijními předpisy, které platí v celé Evropské unii. Jedná se o ty mimořádně závažné, jako je například terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami či zbraněmi apod. Pokud se tedy bude jednat o obsah, který je nezákonný na základě unijního práva, bude muset být smazán ve všech členských státech. Další nezákonný obsah stanovují také právní řády členských států, a proto pokud obsah poruší právní předpisy pouze jednoho státu, může být v případě ohlášení daného obsahu smazán pouze tam, avšak občané z ostatních členských států k němu budou mít stále přístup.

Pravidla pro moderaci obsahu podle nařízení DSA ministerstvo zjednodušeně vysvětluje na svém webu: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-spolecnost/jak-resi-akt-o-digitalnich-sluzbach-moderovani-obsahu-na-internetu—-268571/.

Veřejnost má přístup k databázi podle čl. 25 odst. 5 nařízení DSA. tzv. ‚Transparency Database‘: https://transparency.dsa.ec.europa.eu/. Zde jsou k dispozici odůvodnění podle čl. 17 odst. 1 nařízení DSA.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 6. a 7. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že podle čl. 34 nařízení DSA má samotný poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače určit a identifikovat systémová rizika. Identifikace systémových rizik se odvíjí od koncepce, fungování, souvisejících systému dané služby, včetně algoritmických systému, dále také od využívání služby nebo od možného zneužití příjemci služby. Při určování významu potenciálních nepříznivých dopadů by poskytovatel měl zvážit závažnost potenciálního dopadu a pravděpodobnost všech takových systémových rizik.

Podle čl. 56 odst. 2 nařízení DSA má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování kapitoly III oddílu 5 a vymáhat je Evropská komise.

Zajímavost :  POČASIE: Na celom Slovensku bude zamračené. Miestami dážď alebo prehánky

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 8. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že podmínky pro udělení statusu důvěryhodného oznamovatele stanovuje přímo nařízení DSA v článku 22. Procesní náležitosti stanovuje navrhovaný zákon o digitální ekonomice v § 13 a 16: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCWAFVK4T/KORND2WHD822.

Vzhledem k tomu, že návrh zákona o digitální ekonomice je v legislativním procesu, nelze status podle čl. 22 odst. 2 nařízení DSA udělit. K datu podání žádosti nebyl žádnému subjektu z České republiky status udělen.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 9. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že podmínky pro certifikaci subjektu pro mimosoudní řešení sporů stanovuje přímo nařízení DSA v článku 21. Procesní náležitosti stanovuje navrhovaný zákon o digitální ekonomice v § 13 a 15: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCWAFVK4T/KORND2WHD822.

Vzhledem k tomu, že návrh zákona o digitální ekonomice je stále v legislativním procesu, nelze certifikaci dle čl. 21 odst. 3 nařízení DSA udělit. Prozatím tedy nebyl žádný subjekt z České republiky certifikován.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 10. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že dle posouzení ministerstva se článek 35 odst. 2 nařízení DSA týká hodnocení systémových rizik, nikoli konkrétních informací. Podle tohoto ustanovení Evropský sbor pro digitální služby (který je složený ze zástupců koordinátorů digitálních služeb za každý členský stát, tedy včetně Českého telekomunikačního úřadu) a Evropská komise zprávu o systémových rizicích zveřejní, bude tedy dostupná i veřejnosti. Článek 35 nařízení DSA se vztahuje pouze na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 11. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že dle posouzení ministerstva se článek 35 nařízení DSA netýká konkrétních informaci, 

ale systémových rizik, která jsou popsána v čl. 34 tohoto nařízení, a způsobu, jak je k nim možné přistupovat.

Zajímavost :  Voľbu nových ústavných sudcov parlament odložil. Opozícia tvrdí, že koalícia chce odstaviť prezidentku

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 12. a 13. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že dle posouzení ministerstva nařízení DSA takovou pravomoc nezakládá. V rámci čl. 9 a 10 jsou upraveny pravidla pro vydávání příkazu k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, nicméně nařízení DSA upravuje pouze jejich obecné náležitosti a kompetence k vydání takového příkazu je v kompetenci členských států. Veřejnost má přístup k databázi podle čl. 25 odst. 5 nařízení DSA. tzv. ‚Transparency Database‘: https://transparency.dsa.ec.europa.eu/. Zde jsou k dispozici odůvodnění podle čl. 17 odst. 1 nařízení DSA. 

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 14. a 15. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ministerstvo si žadatelem poptávaný posudek nevypracovalo, nenechalo vypracovat a ani to nemá v plánu.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 16. a 17. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ministerstvu nejsou tyto skutečnosti známy.

Ministerstvo poskytlo žadateli podle § 12 zákona doprovodnou informaci ve smyslu § 3 odst. 6 zákona, že ministerstvo poskytuje shora uvedená stanoviska s tím, že závazný výklad zákona může vydávat pouze soud. Povinnost poskytovat informace podle zákona se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO