Návrat ke dřevu i rostoucí obliba fotovoltaiky. Češi hledají alternativy k vytápění plynem a elektřinou

Návrat ke dřevu i rostoucí obliba fotovoltaiky. Češi hledají alternativy k vytápění plynem a elektřinou

Zdroj: Pxfuel
  • Vzhledem k pokračujícímu růstu cen elektřiny a plynu a nejistoty ohledně dodávek z ruského plynovodu se Češi ohlíží po dalších možnostech vytápění

  • Počet instalací fotovoltaických panelů na střechy rodinných domů meziročně vzrostl o 20,6 procenta. Co se týče topení, hitem je bukové dřevo

  • Zatím však během zimní sezóny změnily zdroj tepla jen jednotky procent spotřebitelů. Experti očekávají obrat po doručení účtů za loňský rok do českých domácností

Staré dobré dřevo. Při pohledu na plynoměr na něj vzpomíná mnoho lidí, kteří musí topit palivem z veřejné sítě. Ceny energií se kvůli válce na Ukrajině a palčivé závislosti na dodávkách plynu a uhlí z Ruska dostávají na astronomické hodnoty. Elektřinu na první kvartál roku 2023 nyní dodavatelé, například Centropol, nakupují za 4300 až 5900 korun za megawatthodinu. Koncové zákazníky Pražské energetiky pak čeká zdražení odběru o 25 procent už od dubna.

Nejinak je tomu v případě plynu. Poté, co začátkem března jeho hodnota vyletěla na 227 eur za jedinou megawatthodinu, se nyní na pražské burze prodává za částku 76 eur. V lednu to bylo pro srovnání o třetinu méně. Přitom by to mělo být naopak – s koncem topné sezóny se obvykle cena snižuje, čehož plynaři využívají k doplnění zásobníků. Jenže nyní je vývoj v závislosti na proměnách politické situace a křehkých mezinárodních vztahů zcela nepředvídatelný.

Vladimir Putin dle ČTK oznámil, že odteď bude banka ruské energetické společnosti Gazprom za dodávky plynu přijímat pouze platby v rublech. Původně hlásal, že se tím pro evropské partnery nic nezmění, protože eura bude na rubly převádět právě až bankovní instituce zmíněného Gazpromu, během čtvrtka nicméně podepsal dekret, jenž praví, že kdo ze zahraničních odběratelů, kteří se k Moskvě ,nechovají přátelsky‘ nezaplatí v rublech přímo, budou mu dodávky pozastaveny. To může pro celou Evropskou unii znamenat velký problém.

Kvůli ruské invazi odepíše globální ekonomika až jedno procento. Závislost Evropy na tamním plynu a ropě je problém, říká analytik

Není proto divu, že již během letošní topné sezóny zaznamenali odborníci náznaky většího příklonu k vytápění dřevem i u českých spotřebitelů – byť zatím jen v řádu jednotek procent. Větší změny v preferencích podle nich ale mohou nastat poté, co lidé obdrží vyúčtování za loňský rok. To přichází až se samotným koncem topné sezony.

Zajímavost :  Ruský prezident vyhrožuje jadernými zbraněmi

Šetřit, kde se dá

Podle aktuálních dat je v České republice k plynu připojených přes 2,6 milionu domácností. Některým lidem skokové zdražení energií způsobilo existenční problémy. Nejen senioři, rodiče samoživitelé a rodiny s nižšími příjmy proto ve zvýšené míře začali žádat o sociální dávky. U těch, kdo ještě nemusí řešit, zda si koupí raději jídlo, či večer zatopí, pak situace znovu oživila zájem o různé alternativy k plynu a elektřině.

„Již několik let roste zájem o vytápění dřevní biomasou, konkrétně kusovým dřevem, případně dřevními lisovanými briketami. V posledním půlroce pak velmi strmě. Lze to pozorovat i na rostoucím zájmu o práci kamnářských firem. Sehnat pro nějaký dohledný termín řemeslníka v tomto oboru je téměř nemožné,“ uvedl prezident Cechu kamnářů ČR Libor Soukup. Zmínil, že pokud měli lidé možnost v uplynulých měsících využít vedle elektrokotle či plynového topení i krb nebo kotel na dřevo, rádi tak učinili.

To potvrzuje i Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá produkcí krbových a kamnových vložek. „Zájem o vytápění dřevem jednoznačně roste, lidé vnímají toto palivo jako stabilní, ekologické a cenově přijatelnější než elektřinu či plyn. V posledních měsících sledujeme větší zaměření zejména na akumulační systémy, které zvládnou vytopit celý dům na jedno až dvě přiložení,“ uvedl.

Jeden příklad za všechny, frýdecko-místecká pila Mališ prodala od února o 40 procent více topného dřeva než loni ve stejném období. Podobné zprávy má její majitel Miroslav Mališ i od jiných dodavatelů kulatiny, kteří, ačkoli jinak soukromým osobám dříve vůbec neprodávali, mají teď v pořadníku i deset nebo patnáct zájemců najednou. „Hitem je bukové dřevo, to nechápu,“ sdělil Mališ serveru Deník.cz. To je totiž nejdražší a nejvzácnější – plnometr vyjde na 1750 korun. Obyvatelé Moravskoslezského kraje, kde se pila nachází, spálí během tuhé zimy v kamnech často i 33 tisíc korun.

Zajímavost :  Ceny ropy se zvyšují, většímu růstu ale brání obavy z varianty omikron

Černé na bílém

Změna topného tělesa během chladné sezóny je velice nákladnou záležitostí. Ostatně, právě to je podle vedoucího katedry technických zařízení budov z Fakulty stavební ČVUT v Praze Karla Kabeleho jedním z důvodů, proč ve skutečnosti nedošlo k žádnému masivnímu odlivu od vytápění plynem a elektřinou. Kompletní výměna zdroje v době, kdy má být denně v činnosti, není úplně snadná, a tak ji kvůli jednomu zdražení většina lidí nepodstoupí.

Banasinski však tvrdí, že více spotřebitelů o změně uvažuje v horizontu několika měsíců. Od začátku roku se totiž s dodávkami plynu pojí nejistota, již ještě zesilují nedávné debaty o omezení dodávek plynu z Ruska. „Do preferencí uživatelů se současné dění propisuje poměrně silně,“ zdůraznil jednatel společnosti Hoxter. Případné zásadnější změny z hlediska volby způsobu vytápění ovšem očekává až po konci topné sezony. „Vliv na to budou mít zejména vyčíslené náklady ve vyúčtování za uplynulý rok,“ doplnil. Totéž si myslí i Kabele – až lidé uvidí zdražení černé na bílém, začnou ho intenzivně řešit.

Číňané chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality. V poušti Gobi postaví sluneční elektrárnu o rozloze 90 tisíc fotbalových stadionů

Ve velmi podobném duchu se pak vyjádřil také analytik Raiffaisenbank David Vagenknecht: „Zatímco ve druhé polovině roku 2021 již začaly velkoobchodní ceny energií svižně narůstat, do ceníků domácností se zdražování plně promítne až letos. Regulované ceny byly výrazněji navýšeny až od letošního ledna. Takže snaha snižovat spotřebu elektřiny by měla být pozorovatelná teprve v tomto roce.“

Zajímavost :  Slovenský veľvyslanec v Rusku hovorí v inotajoch, ruský v Bratislave šíri propagandu

Energie z oblohy

V části loňského roku ještě platila některá protipandemická opatření, která nutila lidi zůstat doma u zapnutých obrazovek počítačů a rozsvícených lampiček. To vedlo ke zvýšené spotřebě, která učiní zdražení ještě citelnější. Případné nadcházející snížení odběru elektřiny ve snaze šetřit lze přitom odhadnout dle takzvané cenové elasticity, se kterou pracuje Česká národní banka. Podle ní při zvýšení cen energií o jedno procento dojde zároveň ke snížení spotřeby o zhruba 0,75 procenta. Pokud by tedy ceny energií vzrostly o pětinu, klesla by v návaznosti na to spotřeba o necelých 14 procent.

Loňský růst cen elektřiny a plynu pak nahrával kromě dřeva i jiným energetickým alternativám, jako například fotovoltaice. „Zájem o ni v Česku vloni stoupl několikanásobně, nainstalovalo se 62 megawattů panelů, převážně na střechy rodinných domů. Meziroční nárůst činil 20,6 procenta. Na růstu se podílí kromě cen energií i dotace, v porovnání s ostatními státy je to však jen malý zlomek,“ řekl Jiří Zilvar z portálu TZB-info. Instalovaný výkon fotovoltaiky v celé Evropské unii v loňském roce vzrostl o 34 procent.

Celý článek zde |