Nejsilnější inflační tlaky mohou být za námi, domnívá se Jan Frait z bankovní rady ČNB

Srpnové měnověpolitické zasedání podle Fraita přineslo po dlouhé době debatu, zda je další růst sazeb skutečně nezbytný. „Jsme samozřejmě v komfortní situaci, protože bankovní rada byla odvážná v letošním i minulém roce a dostala úrokové sazby na úrovně, které jsou skutečně vysoké,“ poznamenal.  

„Nevypadají tak samozřejmě v reálném vyjádření v porovnání s aktuální inflací, ale pokud akceptujeme to, že v ní jsou skutečně zahrnuté jednorázové vlivy, které časem pominou, tak i reálná úroveň sazeb je s ohledem na očekávanou dlouhodobou inflaci poměrně vysoká,“ dodal.

Centrální bankéři na zasedání na začátku srpna ponechali klíčovou úrokovou míru beze změny na sedmi procentech. Bankovní rada tak v novém složení a poprvé pod vedení nového guvernéra Aleše Michla přerušila rok trvající šňůru navyšování sazeb, která začala loni v červnu. Hlasování skončilo v poměru 5 : 2, přičemž pro růst sazeb byli pouze viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub. 

Naposledy se základní míra, takzvaná dvoutýdenní repo sazba, zvedla letos v červnu o 1,25 procentního bodu. Tehdy ještě bankovní radu vedl Jiří Rusnok. Jeho bankovní rada se razantním růstem sazeb snažila tlumit zvyšující se inflační tlaky v ekonomice. K těm výrazně přispěly i ceny energií, a to hlavně v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Důležitou roli hrála i silná poptávka domácností, které byly v dobré finanční kondici navzdory ekonomických dopadům pandemie.

Z prohlášení Fraita i některých dalších centrálních bankéřů je zřejmé, že na sedmi procentech zůstane klíčová sazba také na zasedání, které je na programu na konci tohoto měsíce. 

„Měnověpolitické jednání je až za dva a půl týdne. Nikdy nevíte, co se do té doby stane. Vyjdou další data z ekonomiky, proto zatím nechci vyloučit nic. Zatím to vypadá, že je stabilita sazeb pravděpodobná,“ prohlásila v rozhovoru pro agenturu Reuters, který vyšel 13. září, viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta minule stejně jako Frait hlasovala pro ponechání sazeb beze změny. Týž postoj zaujali Michl, Oldřich Dědek a Karina Kubelková.

Dá se očekávat, že stejné rozložení sil, tedy 5 : 2, zůstane zachováno i na nejbližším měnovém zasedání. Stabilitu sazeb očekávají i ekonomové. „Rychlejší zpomalování meziročního růstu cen oproti původnímu očekávání a menší tlak na oslabování koruny obecně znamenají, že ČNB ponechá úrokové sazby na svém jednání koncem září na stávající úrovni,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Narážel tak na skutečnost, že spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, tedy méně, než analytici i ČNB ve svých prognózách předpokládali. V červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Navíc klesá již několik měsíců meziměsíční dynamika růstu cen. Začíná se tak hovořit o tom, že inflace má vrchol za sebou.

„Jak čísla z České republiky, tak z globální ekonomiky, z cen aktiv doma i v zahraničí naznačují, že nejsilnější inflační tlaky mohou být za námi. Pokud tedy nedojde k něčemu dramatickému v oblasti energií,“ podotkl Frait. 

Na druhé straně je pravděpodobné, že úrokové sazby ČNB zůstanou na relativně vyšších úrovních po delší dobu, jak míní Frait. Jedním z důvodů je přehřívající se trh práce, což přispívá k tlakům na svižnější růst mezd. „Vidím některé faktory, které povedou k tomu, že naše sazby budou po nějakou dobu vyšší, než jsme byli zvyklí v předchozích patnácti letech. Jedním z důvodů je situace na trhu práce, který vykazuje dlouhodobější známky nedostatku zaměstnanců.“

Jako další důvod uvedl rozpočtovou politiku vedoucí k rostoucímu zadlužování státu. „Firmy i lidé si zvykli žádat o nižší daně a zároveň o vyšší dotace. A to je financováno na dluh. A pokud je financován finančním sektorem, tak dochází k vytváření peněz. A to je dlouhodobější proinflační faktor, který nelze ignorovat,“ uvedl Frait.

Video se připravuje …

Z(a)tracená čísla 4. díl


Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO