Nová německá vláda zařízne uhelnou energetiku už v roce 2030. Tlak na Česko vzroste

Konec uhlí v Německu bude nakonec rychlejší, než si před pár lety dokázali představit i ti největší optimisté z ekologických kruhů. Nastupující vládní koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů chce ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, o deset let později stejný osud potká elektrárny na zemní plyn. Tato změna bude mít dopad i na Česko.

Padne tak kompromisní návrh z ledna roku 2019, který vznikl za účasti spolkové vlády kancléřky Angely Merkelové, regionálních vlád, akademiků, zástupců energetického sektoru, odborů a ekologických organizací. Podle tohoto plánu měly být německé uhelné elektrárny odstaveny do roku 2038. Do voleb v září šli s cílem skoncovat s uhlím do roku 2030 pouze Zelení, kteří nakonec svou prioritu prosadili do programu vznikající koalice s SPD a FDP.

Tři opozdilci: Polsko, ČR, Bulharsko

Tato zásadní zpráva, kterou včera odpoledne jako první přinesla agentura Reuters, zcela změní poměry v evropské energetice. Vzroste totiž tlak na zbývající země, aby ukončily provoz uhelných bloků co možná nejdříve. Nová analýza institutu Ember uvádí, že pokud Německo ambiciózní plán zvládne, budou po roce 2030 více než 95 procent elektřiny z uhlí v EU vyrábět tři země – Polsko, Česká republika a Bulharsko.

Zajímavost :  Sedminásobně dražší elektřina a pád tržeb. Největší výrobce autodílů se pere s krizí

Podle studie analytické firmy Ember urychlí německé rozhodnutí dekarbonizaci evropské energetiky. Zatímco podle původních předpokladů měla výroba elektřiny z uhlí v EU klesnout z 365 miliardy kWh v roce 2020 na 282 miliard kWh v roce 2030, nyní to vypadá tak, že za devět let se z uhlí vyprodukuje už jen 118 miliard kWh elektrické energie. Oproti roku 2015 by tak se jednalo o úctyhodný 83procentní pokles.

Německé rozhodnutí značně urychlí tempo dekarbonizace energetiky v Evropské unii. Zdroj: tisková zpráva AMO / Ember

„Odchod Německa od uhlí do roku 2030 nenechává Polsku, České republice a Bulharsku žádného zastánce. Zbytek EU se podílí na snižování spotřeby uhlí a postupně ji v tomto desetiletí ukončuje v souladu s opatřeními ohledně oteplení o 1,5 °C. Opozdilci budou čelit vysokým cenám elektřiny a rostoucímu tlaku, aby jednali kvůli zhoršující se klimatické krizi,“ uvedl vedoucí institutu Ember Charles Moore.

Své dekarbonizační plány urychlují i další země. V roce 2030 nebo krátce po tomto datu má skončit výroba elektřiny z uhlí v Rumunsku, Slovinsku a Chorvatsku. Na spalování uhlí je historicky nejvíc závislé Polsko, které chce poslední uhelný blok odstavit až v roce 2049. V Bulharsku jsou zatím ve hře termíny 2038 nebo 2040, v České republice doporučila Uhelná komise vládě konec uhlí k roku 2038. Vláda Andreje Babiše však nakonec žádný závazný termín neschválila a nastupující vláda má v koaliční smlouvě pouze vágní tvrzení o odchodu od uhlí „dříve než v roce 2038.“

Zajímavost :  Air Bank jako další finanční dům v reakci na růst základních...

Různé studie, různé výsledky

Názory na to, jak rychle může Česko skoncovat s uhelnou energetikou, se v odborných kruzích různí. Podle nedávno zveřejněné studie poradenské společnosti WiseEuropa ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) bychom na zavření uhelných bloků do roku 2030 dokonce vydělali. V takovém scénáři by nastal největší růst domácí ekonomické aktivity oproti variantě velmi pomalého odklonu do roku 2038. Významná je také úspora desítek miliard korun za drahé (a stále zdražující) emisní povolenky.

Pesimističtější je například konzultační firma EGÚ Brno, která je považována za domácí jedničku v oboru modelování vývoje energetiky a dopadu různých scénářů. Podle „nejlepšího scénáře“ této firmy, který by zajistil stabilitu a bezpečný provoz elektrizační soustavy, by si naprostá náhrada uhlí vyžádala výstavbu nových zdrojů na zemní plyn (od paroplynových elektráren přes teplárny, kogenerační jednotky a záložní zdroje s rychlým startem) o elektrickém výkonu 6950 megawattů. Česko by tak fakticky nahradilo závislost na jednom fosilním palivu závislostí na druhém.

Zajímavost :  Ještě vloni stál double cheeseburger v amerických McDonald's 1,49 dolaru,...

David Tramba

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO