Nová pravidla telemarketingu ochrání spotřebitele a kultivují trh. Omezení hospodářské soutěže nehrozí, říká radní ČTÚ Lukáš Zelený

Novelu zákona o elektronických komunikacích včera projednal garanční Hospodářský výbor a podpořil přísnější pravidla pro obtěžující marketingové telefonáty. Norma tak může zamířit do třetího sněmovního čtení. V těch předcházejících se však objevila kritika původní vládní verze zákona. Někteří poslanci upozorňovali na riziko likvidace call center či nemožnost lékařů telefonicky kontaktovat pacienty. Člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Lukáš Zelený tyto obavy vyvrací a vysvětluje, jak může zákon posílit postavení českých spotřebitelů. 

Původní vládní návrh novely zamýšlí změnit situaci ohledně marketingových volání tak, aby se automaticky předpokládalo, že s nimi spotřebitel nesouhlasí. Kontaktován by tak mohl být pouze v případě, že s tím předem vysloví souhlas. V čem je pro spotřebitele tato situace výhodná?

Kdo z nás není rozladěný, pokud mu volají marketingové společnosti s nějakou „úchvatnou“ nabídkou. Zpravidla se to totiž děje v nejnevhodnější okamžik. I mě takové volání velmi obtěžuje. Pokaždé si pak říkám, že musím svému poskytovateli služeb elektronických komunikací oznámit, že si nepřeju být marketingově kontaktován. Ale upřímně, ještě jsem to neudělal, nedostal jsme se k tomu. A tak je to u většiny lidí. Přestože nás tato volání obtěžují, je pro nás rovněž „obtěžující“ s tím něco udělat. 

Díky novým pravidlům to bude snazší?

Předmětná změna zákona obrací situaci. Ti, co nechtějí být kontaktováni, nemusejí udělat nic. A ti, co chtějí být kontaktováni, svůj zájem projeví tím, že udělí souhlas. Bude tak jasně stanoveno, koho lze za účelem přímého marketingu kontaktovat a koho nikoliv.

Za současné situace je zároveň velmi obtížné a v některých případech i nemožné prokázat a potrestat porušení právních předpisů ze strany marketingových společností. A tak velká část stížností spotřebitelů zůstává bez potřebné satisfakce. Navrhovaná změna právní úpravy i v tomto ohledu výrazně pomůže – bude jednoznačně stanoveno, kdo s voláními souhlasí. 

Pokud spotřebitel bude souhlasit s tím, aby mohl být kontaktován, ale pak si to rozmyslí, může své rozhodnutí v průběhu času změnit?

Ano, samozřejmě. Stejně jako u dalších případů, které dopadají do oblasti ochrany soukromí a nakládání s osobními údaji, i zde se jedná o souhlas, který je kdykoliv a bezplatně odvolatelný. Na způsobu zprocesování dané změny názoru se nic nemění. Spotřebitel, stejně jako doposud, tak učiní cestou svého poskytovatele služeb elektronických komunikací, který mu poskytuje „telefonní službu“. 

Zajímavost :  Problém pro většinu firem. Napište skutečný předmět podnikání, řekl soud
Má to nějaký háček nebo to bude opravdu takto jednoduché?

Je třeba upozornit, že pokud má někdo například mobilní telefon a současně pevnou linku od různých poskytovatelů služeb elektronických komunikací, je nutné takové oznámení učinit u každého z nich, tedy pokud má změna dopadnout na všechna tato telefonní čísla.   

Vyřeší se tak pouze skutečně obtěžující a nežádoucí hovory typu „energošmejdů“, nebo se tím zamezí i dalším telefonickým hovorům, které by mohly být v řadě případů pro spotřebitele výhodné či užitečné? Ve sněmovně zaznělo třeba to, že lékař již nebude moci zavolat svému pacientovi.

Daná úprava dopadá pouze na situace, kdy s podnikatelem, který nás touto cestou oslovuje, nemáme jiné ujednání o vzájemné komunikaci. Jinak je tomu, pokud nám chce dosavadní poskytovatel služeb nabídnout nějakou aktuální výhodu, slevu nebo novou službu. Ten tak bude moci učinit i nadále, tedy i když u našich údajů v účastnickém seznamu nebude uvedeno, že si přejeme být kontaktováni za účelem marketingu. Je tomu tak proto, že tento poskytovatel s námi již má nějaký vztah z dřívější doby. A i z důvodu podmínek stanovených evropským nařízením známým pod zkratkou GDPR má zpravidla od nás udělen souhlas s tím, že nám tyto nabídky může činit. 

Takže jde jen o úplně nový kontakt.

Daná změna právní úpravy se zaměřuje jen na případy, kdy s prodejcem zboží nebo poskytovatelem služby žádný vztah nemáme. A pokud bychom měli pocit, že o něco přicházíme, máme vždy právo udělit souhlas s marketingovými voláními.   

Zajímavost :  Lidé opět nejsou. Firmy z dopravy a výroby hledají zaměstnance marně
Jeden z pozměňovacích návrhů tvrdí, že pokud by prošla původní verze novely, v podstatě to zlikviduje různá call centra, včetně těch, které zaměstnávají zdravotně znevýhodněné osoby či vězně, je to pravda?

Tato námitka byla v rámci různých jednání uplatněna, ale nebyla ničím podložena. Ani v rámci předchozích diskuzí se sektorem nebyly v tomto ohledu předestřeny spolehlivé argumenty, osobně tedy tuto obavu nesdílím. Ostatně call centra budou i nadále obsluhovat stávající zákazníky podnikatelů.

Člen rady Českého telekomunikačního úřadu Lukáš Zelený. Foto: Lukáš Zelený
Tentýž pozměňovací návrh také uvádí, že v případě schválení původního vládního návrhu by mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, je tomu skutečně tak?

Toto tvrzení je třeba zásadně odmítnout. Vedle posílení ochrany spotřebitele předmětné právní řešení cílí i na kultivaci podnikatelského prostředí v dané oblasti přímého marketingu a nastavení rovných podmínek pro všechny společnosti na tomto trhu. Dnes totiž některé z těchto společností hrubě zneužívají právní situace a omezených možností, jak jim ze strany správních orgánů porušování předpisů prokázat, a dopouští se nedovoleným kontaktováním nekalých praktik právě s negativním dopadem na hospodářskou soutěž v daném sektoru. 

Předložená změna by tedy měla zajistit, že tyto praktiky budou opuštěny – dobrovolně pod tlakem hrozících sankcí nebo právě jejich aplikací u prokázaných případů, a podmínky na trhu tak budou pro všechny soutěžitele legální, stejné a rovné. Je to tedy i opatření v zájmu daného sektoru. 

Již nyní existují účastnické seznamy. Co se s nimi stane poté, co bude novela zákona účinná? Automaticky zaniknou? Nebo budou i nadále platné?

Účastnické seznamy dosud vydané podle zákona o elektronických komunikacích budou jako takové i nadále platné, jen některé údaje v nich uvedené bude třeba „aktualizovat“. Stávající informaci, že si někdo nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, bude možné ze seznamu vypustit, protože toto bude platit obecně. Jde o takzvaný princip opt-in. 

Zajímavost :  Pražská burza lehce posílila, dařilo akciím Komerční banky

Zaznamenání souhlasu s marketingovými voláními však bude třeba doplnit standardním procesem jako v současné době. Jak jsem již uváděl, spotřebitel oznámí svoji vůli poskytovateli služeb elektronických komunikací a ten pak předává aktualizovaná data společnostem, které tyto seznamy vydávají.

Kam se bude moci spotřebitel obrátit v případě problémů, například pokud svůj souhlas nevyjádřil, ale i přesto je kontaktován za účelem marketingových aktivit?

Nerespektování vůle účastníka je už dnes a nadále bude přestupkem podle zákona o elektronických komunikacích. Účastníci (ne)zapsaní ve veřejném telefonním seznamu, tedy v účastnickém seznamu, se v takovém případě budou moci obracet s podnětem či oznámením o porušení zákona přímo na Český telekomunikační úřad. 

Co dělat v případě podezření, že si náš kontakt někdo sehnal neoprávněně?

Pokud by byl někdo marketingově kontaktován, v účastnickém seznamu není uveřejněn a má podezření, že ke zjištění jeho telefonního kontaktu došlo neoprávněným zpracováním jeho osobních údajů, je možné se obrátit se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten dohlíží nad plněním podmínek daných GDPR. Oba zmíněné úřady mají na svých webových stránkách návody a doporučení jak postupovat, a to včetně formulářů pro učinění příslušného podání. 

Lucie Přinesdomová

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO