Nová vládní koalice chce strop na daně, podporu bydlení či zrušení EET

Praha – Nově vznikající vládní koalice plánuje stanovení stropu daňového zatížení, zpřísnění rozpočtových pravidel, splnění podmínek pro přijetí eura v zájmu zdravých veřejných financí, výstavbu vysokorychlostních železnic jako prioritu, možnost firem vést účetnictví v eurech, zachovat limity těžby uhlí, přijetí zákona o podpoře bydlení nebo zrušení povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Vyplývá to z koaliční smlouvy a vládního programového prohlášení, které dnes podepsali lídři koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Nová koalice chystá také zrušení EET, plánuje upravit nový stavební zákon, zastavit odchod lidí z venkova nebo zajistit zvýhodněné hypotéky na první bydlení.

Ve veřejných financích tak nově vznikající koalice chce vytvořit pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového zatížení. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ uvádí materiál. Konkrétní hranici ale neobsahuje. V aktuálním návrhu státního rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) očekává ministerstvo financí, že složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok klesnout na 32 procent z letošních 32,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.

Vedle toho nově vznikající vláda chystá zavést valorizaci danové slevy na poplatníka, což je částka, kterou si každý plátce daně z příjmu může odečíst ze své daňové povinnosti. Podle letošní novely zákona, která mimo jiné zrušila superhrubou mzdu, letos sleva činí 24.840 korun ročně, příští rok stoupne na 27.840 korun a následující rok na 30.840 korun.

Nová vláda by podle dokumentů také chtěla, aby investiční výdaje státního rozpočtu činily alespoň deset procent. Zároveň ale nebude možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na rezervy státního rozpočtu. „V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění fiskálních maastrichtských kritérií, které je nutnou podmínkou vstupu do ERM II (pozn. mechanismus směnných kurzů),“ uvádí materiál.

Zaměstnavatelé by podle návrhu měly mít snížené odvody na sociálním pojištění o dva procentní body. Podmínkou je ale konsolidace veřejných financí. Nyní platí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění 25 procent z hrubé mzdy. Koalice má v plánu také z portálu Moje daně vytvořit jednotné inkasní místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění.

V případě dopravy chce koalice Spolu a Pirátů se STAN udělat z výstavby sítě vysokorychlostních tratí vládní prioritu. V případě dálničních staveb je pro ni nejdůležitější stavba Pražského okruhu, výstavba dálnice D35 a dokončení dálnice D1. Na vybraných úsecích dálnic chce také zvýšit povolenou rychlost na 150 km/h. Zároveň chce vznikající vláda dávat na financování silnic druhých a třetích tříd od roku 2023 minimálně šest miliard korun ročně.

V gesci ministerstva průmyslu a obchodu nová koalice chce firmám umožnit vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. V případě energetiky vidí budoucnost v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energie se bude skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti. „Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné. Uhelné elektrárny budou odstavovány s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit,“ uvádí materiál.

Jako klíčový obnovitelný zdroj v podmínkách ČR vidí zástupci koalice fotovoltaiku, přičemž by chtěli do roku 2025 nová fotovoltaická zařízení na minimálně 100.000 střech do roku 2025. Proto také plánují připravit nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku.

Programové prohlášení zároveň obsahuje závazek zachovat na místní úrovní stavební úřady a zjednodušení podmínek a zkrácení lhůt u jednoduchých staveb. Zároveň chce nová vláda prosadit zákon o podpoře v bydlení, který nabídne obcím soubor volitelných nástrojů, jež umožní řešit bytovou situaci. Klesnout by měla DPH u výstavby či rekonstrukce bytů a domů. Ta je nyní 15 procent. Vzniknout by také měly nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou půjčky od Evropské investiční banky a garancí státu za úvěry. „Čtvrtý rok volebního období touto formou vybudujeme 10.000 nájemních bytů ročně navíc,“ uvádí materiál.

Zajímavost :  Američané čelí největší inflaci za posledních 31 let. Ta roztáčí ceny...

V zemědělství by nová vláda chtěla například podpořit platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy. Dále má v plánu mimo jiné zlepšit dostupnost vody, a to propojováním vodárenských soustav. Chce zároveň podpořit návrat vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví samospráv. Zároveň budování nových vodárenských nádrží bude výjimečné a pouze pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.

V digitalizaci počítá nová koalice s co nejrychlejším zrušením povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Dále dokument počítá s posílením kybernetické bezpečnosti nebo s vytvořením podmínek pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení na základě tržní nabídky komerčních poskytovatelů.

Budoucnost energetiky v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů

Nová vládní koalice vidí budoucnost energetiky v kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů a ve zvyšování energetické účinnosti. Limity těžby uhlí jsou pro novou koalici konečné a neprolomitelné, uhelné elektrárny se budou odstavovat s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. Vyplývá to z koaličního programu, který má ČTK k dispozici.

„Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti,“ uvádí nová koalice ve svém programu.

Tzv. Green Deal, neboli zelená dohoda pro Evropu, je podle koaličních stran příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. „Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda v EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky,“ uvádí koalice.

Nová koalice nechce prolamovat limity na těžbu uhlí, uhelné elektrárny se ale budou odstavovat s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. „Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny,“ stojí v koaličním programu.

Nová vládní koalice podporuje výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Vláda bude v EU prosazovat, aby jádro získalo statut bezemisního zdroje a plyn statut přechodného zdroje. „Podpoříme výzkum a vývoj menších modulárních reaktorů a zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce,“ uvádí koalice. Chce také posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště.

Fotovoltaika je podle koalice v geografických podmínkách České republiky klíčový obnovitelný zdroj. „Nová fotovoltaická zařízení na minimálně 100.000 střech do roku 2025. Připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat,“ uvedla koalice.

Legislativně chce budoucí vláda vylepšit fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie. Chce také podpořit efektivnější nakládání s energiemi ve státních budovách. „Zjednodušíme dotace pro malé a střední firmy, budeme pokračovat v programu Zelená úsporám,“ uvedla koalice. Zavést chce také tzv. uhlíkové clo jako nástroj na evropské úrovni, který ochrání české firmy proti konkurenci mimo EU.

Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se dnes ke koaličnímu programu nevyjádřil. „Vše si chceme nejdříve prostudovat, máme to teprve chvíli,“ napsal dnes Havlíček ČTK v SMS.

Nová koalice chystá zrušení EET či elektronizaci daní

Nově vznikající vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty plánuje také zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Vyplývá to z koaličního programu nově vznikající vlády, který dnes podepsali lídři koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). S programovým prohlášením stávající vlády ANO a ČSSD pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) mají pak ve svých záměrech společnou snahu o elektronizaci daňového systému a s tím spojené využívání portálu Moje daně. Stejně tak si oba dokumenty kladou za cíl prověřit daňové výjimky, mít udržitelné veřejné finance nebo daňově podporovat rodiny s dětmi.

Zajímavost :  Iniciativa nabízí bývalým klientům Bohemia Energy zastupování u soudu

Vznikající vládní koalice chce zrušit EET, kterou kritizuje od jejího vzniku v prosinci 2016. Evidence začala nejdříve platit pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit i o další obory podnikání, ale kvůli pandemii je EET do konce roku 2022 přerušená. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno zhruba 201.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 18,2 miliardy účtenek.

Dále chce nová koalice v zájmu zdravých veřejných financí co nejrychlejší splnění maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Ty aktuálně ČR neplní například v oblasti deficitu veřejných financí, který byl loni činil 5,6 procenta a letos bude ještě vyšší. Vláda Andreje Babiše se přitom v programovém prohlášení zavázala podporovat dlouhodobý hospodářský růst a usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. „Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů. Rovněž budeme dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržíme ho na nízké úrovni,“ uvádí prohlášení stávající vlády. Dluh byl loni na 37,7 procenta HDP a v dalších letech má růst.

Pravidla EU za normálních okolností přitom vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Babišova dosluhující vláda měla v prohlášení, že prioritou MF bude zjednodušení a elektronizace daňového systému spolu s vytvořením portálu Moje daně. Nová koalice chce podle dokumentu portál využít jako jedno inkasní místo na výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění. Jednotné místo přitom již navrhoval před lety tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ANO to ovšem zrušila.

Spolu a PirSTAN chtějí upravit nový stavební zákon nebo řešit bytovou situaci

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN) plánuje upravit nový stavební zákon, zastavit odchod lidí z venkova nebo zajistit zvýhodněné hypotéky na první bydlení. Snížit chce daň z přidané hodnoty (DPH) u výstavby či rekonstrukce bytů a domů. Hodlá také zkrátit odpisovou dobu na 20 let, aby investory motivovala ke stavbám nájemního bydlení. Vyplývá to z koaličního programu zaměřenému na místní rozvoj, který má ČTK k dispozici.

Nový stavební zákon schválila Sněmovna v červenci, plné účinnosti nabude 1. července 2023. Nová koalice chce zákon i jeho účinnost upravit tak, aby zajistil „rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení prostřednictvím Portálu stavebníka“. Stavební řízení plánuje přizpůsobit různým typům staveb, cílem je také vyvážit veřejné a soukromé zájmy. Podpora a zrychlení výstavby prostřednictvím nového stavebního zákona byla jednou z priorit dosluhující vlády.

U jednoduchých staveb hodlá vznikající vládní koalice zkrátit lhůty. Zachovat chce stavební úřady na místní úrovni, počítá ovšem se vznikem specializovaného stavebního úřadu pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby.

Koalice Spolu a PirSTAN plánuje také sestavit cenovou mapu pro výpočet obvyklého nájemného. Přijmout chce zákon o podpoře bydlení, který bude formulovat způsob a pravidla financování. Prostřednictvím půjčky od Evropské investiční banky a garancí státu za úvěry chce podpořit výstavbu dostupných nájemních bytů, čtvrtý rok volebního období hodlá takto vybudovat 10.000 nájemních bytů ročně navíc.

Hypotéky na první bydlení chce zvýhodnit snížením povinné spoluúčasti či přímou pomocí státu se spoluúčastí nebo bonusem za každé narozené dítě. Hodlá zavést i nové standardy pro dostupné „startovací“ a sociální bydlení.

Dále koalice plánuje zkrátit odpisovou dobu na 20 let, nyní u bytů či nebytový prostor platí na odpis lhůta 30 let. Za účelem bytové výstavby a související infrastruktury chce obcím převést státní pozemky.

Na venkově hodlá koalice zajistit takovou infrastrukturu a služby, aby z něho lidé neodcházeli. Podpořit chce hlavně snadnější dojíždění do práce a školy, dostupnou zdravotní péči a zlepšení pokrytí vysokorychlostním internetem. Vytvoří program Náš venkov, ze kterého bude financovat doporučenou úroveň vybavenosti pro různé typy obcí.

Rozvoj venkova měla ve svých cílech i současná vláda. Kromě jiného chtěla vytvořit dlouhodobý nástroj podpory podnikání na venkově.

Zajímavost :  Ceny ropy zaznamenaly největší denní propad za více než 1,5...

Zemědělci chtějí vyšší spolufinancování evropské zemědělské politiky

Zemědělský svaz ČR a Agrární komora vyzvaly vznikající vládu koalic Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ke zvýšení spolufinancování evropské zemědělské politiky za státního rozpočtu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo zvýšit spolufinancování na 65 procent ze současných 35 procent. Stejná suma je optimální také podle Potravinářské komory ČR. Vyšší kofinancování přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Současně může pomoci při naplňování cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, sdělil ČTK Doležal. Svaz navrhuje spolufinancování ze 70 procent.

Nová vláda si dala do programového prohlášení, že zajistí kofinancování evropského rozvojového programu minimálně ve stejné výši jako doposud. „Tyto prostředky musí skutečně mířit na náš venkov,“ dodává dokument. To je ale nedostatečné i podle agrárního analytika Petra Havla. „Mělo by se zvýšit – ne však jako ‚bianco šek‘ navýšení peněz v programu rozvoje venkova, ale navýšení by se mělo týkat předem vyjmenovaných oblastí, které skutečně rozvoj venkova zajistí – například vyšší podpora ekologického zemědělství, nebo znevýhodněných oblastí,“ dodal.

Zemědělský svaz rovněž nevidí důvod ke zmenšování půdních bloků, jak ve svém programovém prohlášení uvádí vznikající vláda. Podle Havla se dá očekávat, že v následujících letech bude vládní politika více podporovat evropský model zemědělství, který je založen na podpoře rodinných, menších a mikro zemědělských podniků.

Dalším citlivým bodem jsou dotační limity na jeden podnik. Doležal s tzv. zastropováním nesouhlasí, lepší by podle něj byla platba na první hektary. „V ČR i soukromí zemědělci hospodaří na několikanásobně větších výměrách ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Existují pro to historické důvody. Vznik zemědělských družstev v padesátých letech minulého století znamenal zpravidla zpřetrhání vazeb k půdě a po navrácení polí vlastníkům už tady takový zájem o samostatné hospodaření nebyl,“ uvedl.

Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny potravináři vítají zjednodušení dotačních programů nebo podporu lokálních a biopotravin ve veřejném stravování. „Dokument je z velké většiny zaměřen pouze na oblast zemědělství, je třeba si uvědomit, že i přidaná hodnota při zpracování surovin a samotná výroba potravin jsou nedílnou součástí procesu zásobování obyvatelstva potravinami,“ dodal Koberna.

Podle ekologů z Hnutí Duha řeší program konkrétně ozdravení českých lesů, horší je to u závazků k půdě, které se objevovaly v předvolebních programech. „Utrpěl zejména program PirSTAN, z kterého vypadlo mnoho důležitých prvků, jako je rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě. V tuto chvíli máme většinu ekologického zemědělství na loukách a pastvinách, efekt snižování environmentální zátěže je tak omezený,“ uvádí hnutí.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha poukázal na to, že v minulosti byli zemědělci vyzýváni k různorodosti činností. V programovém prohlášení je napsáno, že investiční dotace budou pro zemědělce, jejichž příjmy ze zemědělské činnosti dosáhnou minimálně 30 procent jejich celkových příjmů. „Mnozí investovali prostředky do nezemědělských aktivit. Jde o široké spektrum činností od rekreačních zařízení, bioplynové stanice, potravinářské provozy a další. V případě překročení stanovené hranice by tak při nezměněné péči o pozemky a zvířata byly vyřazeni z veřejné podpory,“ dodal Pícha.

Reklama

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO