Nové volno pro rodiče. Až dva měsíce i se školáky

Rodiče se mají dočkat dvou měsíců volna navíc ke své standardní dovolené. Takzvané rodičovské volno by si mohli vybrat do osmi let věku dítěte, a to i po týdnech nebo jednotlivých dnech. Na konkrétním návrhu zákona pracuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Takovou dovolenou by mohli čerpat všichni rodiče v zaměstnaneckém poměru. Nárok mají mít otec i matka, na každého tedy vychází v průměru týden za rok. S podnikateli (osobami samostatně výdělečně činnými) se u této novinky nepočítá.

„Z vlastních zkušeností vím, jak je tenhle čas potřebný třeba během letních prázdnin. Zejména sólo-rodiče mají veliký problém pokrýt letní prázdniny svoji řádnou dovolenou. Existují i případy, kdy před prázdninami musí dát výpověď v práci, aby se přes léto mohli starat o své děti,“ vysvětluje poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková, předsedkyně stálé sněmovní komise pro rodinu a rovné příležitosti.

„Nechceme jít cestou zvláštní dávky vyplácené prostřednictvím Úřadu práce nebo České správy sociálního zabezpečení. Rodičovství je běžnou životní situací, kterou zažívá většina z nás, a ne sociální případ,“ řekla Jílková, když lidovecký návrh představovala. Prosazuje spíše, aby volno propláceli zaměstnavatelé formou náhrady mzdy – o tyto náklady by si pak snížili odvody na sociální pojištění.

„Chceme dosáhnout shody sociálních partnerů nad finálním návrhem novely zákona,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta. To znamená, že by řešení mělo být přijatelné jak pro odbory jako zástupce zaměstnanců, tak pro zaměstnavatelské svazy.

Předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula návrh na nové rodičovské volno vítá, podle něj by pomohlo například matkám samoživitelkám.

Podle zástupců zaměstnavatelů však hrozí, že firmám vznikne nová agenda, která jim přinese enormní administrativní zátěž. „Bylo by například nutné sledovat, kolik rodičovského volna zaměstnanec již vyčerpal a kolik mu ještě zbývá. Hlídat by se musely různě souběhy zaměstnání, změny zaměstnavatele, rozdělení čerpání v dlouhém časovém horizontu. Zaměstnavateli by navíc hrozily sankce, pokud by v agendě učinil chybu,“ obává se Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a obchodu.

Zajímavost :  Zuckerberg loví lidi v Česku. Mají vyvíjet metaverzum a aplikace nebo se věnovat lobbingu

Návrh, který počítá s proplacením 100% náhrady mzdy, může být problémem hlavně pro malé a střední zaměstnavatele. Mohli by se potýkat s nedostatkem disponibilních finančních prostředků – pokud by se náhrada mzdy vyplácela až po dobu devíti týdnů, mělo by to podle Hejdukové zásadní vliv na cash flow malých podniků.

„Pro zaměstnavatele by bylo nejpřijatelnější řešení, které by upravilo současný rodičovský příspěvek,“ myslí si Hejduková.

Potřebujeme rovnováhu

Právní úpravu by přitom měli poslanci přijmout nejpozději do srpna 2022, kdy uplyne tříletá lhůta pro implementaci evropské směrnice o rovnováze mezi soukromým a pracovním životem rodičů a pečujících osob (Work-life Balance).

Většina nástrojů, které směrnice stanoví, přitom už v Česku fungují. Od letoška se prodloužil nárok na otcovské volno během šestinedělí z jednoho na dva týdny. A například česká rodičovská dovolená je už dávno výrazně delší, než unijní směrnice stanoví jako minimum.

Před necelým rokem se v souvislosti se směrnicí mluvilo o vzniku nové dávky – takzvané „slaďovací dovolené“, která umožní matkám pracovat a otce zapojí více do výchovy dětí. Na tu měla mít rodina nárok, jen pokud by druhý rodič zůstal aspoň dva měsíce doma, jinak by propadla. Místo ní se teď chystá zmíněné rodičovské volno.

Klára Kalíšková z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nevidí mezi nově navrhovaným rodičovským volnem a „slaďovací dovolenou“ fakticky velký rozdíl. „Obě varianty umožňují v souladu se směrnicí čerpání po týdnech i dnech, obě lze využít do osmi let věku dítěte. Jde tedy především o to, kdo „odnese“ administrativní zátěž spojenou s novým „volnem“ pro rodiče – zda to budou úřady práce, nebo zaměstnavatelé. Systém dávek pro rodiny se ale zbytečně komplikuje dalším novým „volnem“, místo aby se využila příležitost pro jeho revizi, když už nyní je extrémně komplikovaný,“ říká Kalíšková, která působí také v think-tanku IDEA CERGE-EI.

Zajímavost :  Nový podvod si hraje na Amazon. Míří na majitele kryptoměn

Chtějí flexibilitu

Rodiče malých dětí často postrádají flexibilitu i během roku. Podle směrnice by měli mít možnost požádat zaměstnavatele o práci na dálku, pružné rozvržení pracovní doby nebo kratší úvazek.

Z průzkumů společnosti LMC přitom vyplývá, že u 94 procent pozic firmy stále preferují plné úvazky. Díky covidové pandemii se alespoň v některých profesích prosadila určitá míra flexibility. Zhruba třetina zaměstnanců má možnost pružného rozvržení pracovní doby. Oficiálně je ale na pracovních portálech zmíněna možnost kratšího úvazku jen u 14 procent nabízených pozic. A pokud firmy nabízejí kratší úvazky, bývá to pro zaměstnance finančně nevýhodné.

Právě kratší úvazky se vláda vedená Petrem Fialou zavázala podporovat v programovém prohlášení. „Podpora zkrácených úvazků je soustavně zmiňovaná, ale stále se nic neděje. Považuju to za svoji prioritu, protože i období covidu ukázalo, že se bez flexibility na pracovním trhu neobejdeme – a hlavně ji zaměstnanci vyžadují. Nejde jen o rodiče malých a školních dětí, ale i o lidi předdůchodového věku, kterým pomůže pružné uspořádání pracovní doby reflektovat jejich potřeby,“ říká Jílková.

Podle Jílkové jsou nutná opatření, která změní dosavadní nevýhodnost kratších úvazků jak pro zaměstnavatele (daňové zvýhodnění), tak pro rodiče (vazba na minimální mzdu). „S panem ministrem Jurečkou jsme v tomto zajedno a věřím, že se nám podaří v dohledné době změnu nachystat, nicméně teď řešíme akutní věci spojené s humanitární krizí,“ dodává Jílková.

Zajímavost :  Zábava o všechny prachy. Kombinace her a NFT vynáší miliardy investorům i přivýdělek hráčům

Příliv uprchlíků z Ukrajiny by přitom mohl podporu rodin urychlit. Přicházejí k nám především ženy, které pečují o děti nebo o své stárnoucí rodiče. Aby mohly začít pracovat, musí najít flexibilní zaměstnání a mít možnost umístit dítě například do dětské skupiny nebo školky. Mluvilo se o tom i na letošní konferenci s názvem Matky a otcové vítáni, kterou pořádala organizace Byznys pro společnost.

Mnohé studie a průzkumy potvrzují, že matky nesou největší břemeno negativních ekonomických dopadů narození dítěte. Také podle průzkumu organizace Byznys pro společnost má narození dítěte a rodičovství v Česku negativní vliv na pracovní uplatnění a kariéru 35 procent matek, zatímco u 86 procent otců nemělo žádný dopad nebo mělo dokonce pozitivní efekt.

Eva Dandová

 Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |