O desítky let zpátky. Díry na trhu zaplňují Rusové svépomocí, kvalita musela ustoupit

Ruská ekonomika je momentálně srovnatelná s dobou za socialismu nebo také 90. let, tvrdí analytici. Spousta produktů na tamním trhu, které byly ještě před rokem v zemi běžně dostupné, teď kvůli sankcím a odchodu velkých západních značek na většině míst chybí. Díry na trhu se snaží zaplnit nejen začínající podnikatelé, ale i velké podniky.

Pro mnoho mladých Rusů byl příval sankcí, které zpřetrhaly vazby jejich země s většinou západního světa, důvodem k odchodu za hranice. Viktorija Shelanová, sedmatřicetiletá manažerka sociálních sítí v Moskvě, se situaci pokusila pojmout jako příležitost, jak rozjet vlastní podnikání.

Její sestra Julia totiž sháněla neoprenovou vestu, najít ji v obchodech ale pro ni bylo prakticky nemožné. Jak popisuje agentura Bloomberg, sestry se proto obrátily na čínskou firmu v provincii Guangdong, která vyrábí sportovní vybavení pro několik velkých amerických společností.

Po asi dvou měsících přišlo Shelanovým od firmy prvních dvacítku vest, o které byl značný zájem. Další objednávka už podle nich bude větší a Shelanová je má v plánu prodávat v Moskvě a do parků pro vodní sporty, které si v posledních letech získaly na popularitě. „Myslíme si, že po tom bude obrovská poptávka. V tuto chvíli neexistuje žádná konkurence,“ připouští pro Bloomberg Ruska. 

Není jediná, která se snaží dostat zpět do země to, co pro tamní zákazníky bylo dříve samozřejmostí. Platforma Avito, což je ruská obdoba onlinového bazaru, je plná nabídek značkového oblečení ze zahraničí. Například při vyhledávání značky Gucci vyjede více než 173 tisíc nabídek. Vznikly také nové dodavatelské řetězce, které dovážejí elektroniku od značky Apple a další západní technologické vybavení, a to i přes to, že tyto západní firmy do Ruska přestaly dovážet.

Je to proveditelné díky legalizaci takzvaného paralelního dovozu. Zákon, který ruská vláda minulý rok přijala, totiž dovoluje dovoz a prodej produktů bez povolení vlastníka ochranné známky. „Existuje jen jedna cesta ven z podmínek, ve kterých se momentálně nacházíme, a to poskytnout maximální svobodu lidem, kteří podnikají,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v březnu, krátce poté, co vstoupilo v platnost první kolo sankcí.

Na stránkách ministerstva hospodářského rozvoje jsou nyní inzerovány půjčky s nízkými úroky pro podnikatele v určitých oborech, ale třeba i odklad inspekcí.

Jako za dob SSSR

Mnoho analytiků tak srovnává současnou ekonomickou izolaci Ruska se situací po pádu komunistického režimu. „Rusko jakožto transformující se ekonomika v 90. letech nemělo dostatek zahraničního kapitálu a schopnost navazovat obchodní vztahy s rozvinutým Západem byla omezená,“ vysvětluje analytik Citfin Tomáš Volf.

Současná situace mu však více připomíná spíše doby Sovětského svazu, kdy podle analytika byla nabídka služeb nejen úzká, ale také mělká.

Kolaps komunismu před více jak třiceti lety zanechal nicméně v dodavatelských řetězcích díry, které přinutily tamní podnikatele hledat kreativní způsoby, jak je zaplnit. Podobné situaci čelí Rusové právě v dnešních dnech. Z řetězce Starbucks se v Rusku stal Stars Coffee, z fastfoodu Pizza Hut je nyní Pizza N – ruské N vypadá jako české H. Z řetězce s koblihami Krispy Kreme je Krunchy Dream. A populární McDonald’s nahradily prodejny Vkusno a točka (Chutně a tečka). 

Kvalita ustoupila stranou

Ruští zákazníci si však často stěžují na horší kvalitu zboží. „V dnešním Rusku není možné hovořit o kvalitě, ale o dostatku. Jednoduše řečeno, běžní Rusové, kteří na válku odplácejí velmi drtivě, se neptají, jak kvalitní je zboží, ptají se, zda zboží na pultu je vůbec k dostání a zda na něj mají,“ pokračuje Volf.

Ruská ekonomika loni podle odhadů Bloomberg Economics klesla o 2,7 procenta. V roce 2023 se má snížit o další 2,5 procenta. Konkrétní oficiální čísla však dostupná nejsou. Ruský statistický úřad přestal po invazi na Ukrajinu podrobné obchodní údaje zveřejňovat.

Putin nicméně začátkem roku uvedl, že se hrubý domácí produkt loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, ačkoliv mnozí ruské ekonomice předpovídali pád až o pětinu.

Podle některých studií, jako je ta od švýcarského institutu IMD, hromadný exodus západních firem zas tak výrazný není. Od začátku války na Ukrajině podle ní odešlo z ruského trhu 8,5 procenta společností registrovaných v Evropské unii a ve skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Více než polovina mezinárodních firem ovšem svůj provoz v Rusku omezila. 

„Mnoho společností sídlících v těchto státech odolává tlaku vlád, médií a nevládních organizací, aby po invazi na Ukrajinu opustily Rusko,“ cituje autory studie Univerzita v St. Gallenu. Studie se zabývá i možnými důvody, proč firmy v Rusku zůstávají. Na některé společnosti se nevztahují protiruské sankce, jiné odmítají odejít kvůli přínosu výrobků pro společnost. Tím často argumentují třeba farmaceutické giganty. Jiné firmy pak nenašly kupce, který by zaplatil požadovanou cenu, či proces zkomplikovaly jiné faktory. 

Další nadnárodní společnosti, jako například britská Reckitt Benckiser, jejíž portfolio zahrnuje produkty jako Durex, Air Wick nebo Calgon, či společnost British American Tobacco, oznámily již v minulosti odchod z trhu, ale ještě tak kvůli zdlouhavému obchodnímu procesu neučinily. Společnost Danone SA, největší výrobce mléčných výrobků v Rusku, oznámil v říjnu, že trh opouští. Stále však podle agentury Bloomberg není jasné, zda nový ruský vlastník výrobních závodů bude mít právo prodávat jogurty Activia či jiné značky Danone. 

U některých kategorií zboží přišly zaplnit díru na trhu čínské značky. V roce 2022 se v Rusku nejvíce prodávaly telefony od čínského giganta Xiaomi, který sesadil z trůnu jihokorejskou značku Samsung. „Přirozeným obchodním spojencem Ruska je Čína, ale ta bude chtít vyjednat nejlepší podmínky a rozhodně nebude nic dělat jen proto, že je mezi zeměmi nějaká přízeň,“ komentuje Volf. 

Strategií Ruska však podle něj nebude zajistit si jednoho velkého dodavatele a odběratele jako Čína, ale sehnat spíše více malých ekonomik. „Takovými spojenci budou totalitní, nesvobodné a vojensky zaměřené režimy,“ uzavírá Volf. 

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO