Postihneme obchody, které nasadí vysoké marže u másla a masa, říká ministr zemědělství Nekula

Projednává se novela zákona o významné tržní síle, která již měla být schválená loni. Kde je problém?

My chceme zákon o významné tržní síle co nejrychleji prosadit. Je důležitý a v současné době se ukazuje, že už by bylo dobře, kdybychom ho měli v platnosti. Bohužel minulá vláda z nějakého důvodu ten zákon z nějakého důvodu vybrzdila, přestože byl termín přijetí do května 2021. Jsme tak poslední země v Evropě, která zákon nemá schválený, a musíme se ptát, proč to bývalá vláda cíleně zastavila. Naše vláda zákon znovu projednala, schválila a dala do sněmovny. Opozice, ale zákon opakovaně blokuje. Aktuálně se již ve sněmovně projednával, ale projednávání bylo znovu přerušeno.

Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: Rusku docházejí přesné rakety, nasazuje více letadel, tvrdí Kyjev

Proč je pro vás zákon o významné tržní síle tak důležitý?

Schválení zákona potřebujeme, protože stávající podoba neumožňuje postihovat dostatečně široké spektrum subjektů, které trh křiví. Máme sice antimonopolní úřad, ale ten, podle platných pravidel může sankcionalizovat jen subjekty, které mají několikamiliardový obrat. Tou změnou se hranice posune dolů na zhruba padesát milionů korun.

Zajímavost :  Kontaktní místa pro sběr a zpracování statistických výkazů 2022

Co to bude v praxi znamenat?

Největší problém je, že obchodní řetězce mají obrovskou sílu a dokážou zmáčknout potravináře i zemědělce. Díky tomu generují až extrémní marže, ale nastává již i určitá nerovnováha mezi zemědělcem a potravinářem. Pokud je potravinář dostatečně veliký, tak dokáže pod sebou zatlačit jednotlivé zemědělce. Ta situace zde nastala, když jihočeská Madeta před pár lety začala drtivým způsobem odstříhávat zemědělce a odmítla jim vykupovat mléko, což mohlo být pro farmáře likvidační. Docházelo k cenovým tlakům, až odbytové družstvo Jih, které spojuje producenty mléka, začalo vyvážet mléko do Německa. Mělo by to zabránit tlaku do situací, aby zemědělci prodávali své komodity pod výrobní náklady.

Zajímavost :  Zdražování nepolevuje. Úlevy se spotřebitelé dočkají až ve druhém pololetí, říká ekonom

Tak šel čas s kombajny v Česku. Agronom: V minulosti to měli jejich řidiči mnohem nepohodlnější

Video se připravuje …

Připlavujete i plán na kontrolu výše marží na potravinářské výrobky u obchodníků. Je to vůbec reálně proveditelné?

Dá se to aplikovat. My jsme si tu situaci zažili již jednou, v roce 2017, v době takzvané máslové krize, kdy se ceny mléka téměř nehýbaly. Ale na druhé straně nastal obrovský růst ceny másla. Tam se napakovali potravináři a obchodní řetězce.

To ale byla jiná situace než dnes, ne?

V současné době se chceme zaměřit na marže u několika klíčových komodit, které jsou z pohledu zákazníků lakmusovým papírkem. Bude se jednat znovu o máslo, kuřecí a vepřové maso a pečivo. V těchto čtyřech segmentech budeme situaci vyhodnocovat, a pokud zjistíme, že došlo k nějakému nekalému výkyvu, tak přijmeme opatření.

Na tom ale budete muset spolupracovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Budu s panem ředitelem ÚOHS Petrem Mlsnou opakovaně projednávat a komunikovat, jak situaci narovnat. Jsme totiž v paradoxní situaci. Do zemědělství jde rekordní objem dotací, ale zároveň rekordně rostou ceny. Všechno svádět na růst cen vstupů úplně nejde a nárůst koncových cen je někde opravdu extrémní. Obchodní řetězce jsou v maržích na 35 až 40 procentech, někde i více. Kuriózní situace při zaznamenávání marží nastala u zdánlivě laciných potravin, jako je točený salám. Tam jsme zaznamenali obchodní přirážku až 248 procent a to je hodně za hranou.

Hraje zde roli strach z války na Ukrajině?

Na rovinu si můžeme říct, že tady někdo zkouší, kam až to může vyšponovat. Je to hra s přirozeným lidským strachem. Lidé vnímají, že je na Ukrajině válka, že přibývá uprchlíků a v důsledku extrémní situace mají obavy o dostatek jídla. Když pracuje strach, tak si s ním může obchodník pohrávat a zkoušet na cenovkách, co zákazník ještě snese. Je to o psychologii a my chceme jít proti tomu a ve spolupráci s antimonopolním úřadem vyslat jasné signály a takovéto situaci bránit.

Přejděme k další novince, která má snížit cenu nafty. Tou je konec přimíchávání řepkových produktů do nafty. Sníží se tím velikost oseté plochy řepkových polí?

Řepka dostala určitou politickou nálepku, ale když si ji odmyslíme, tak je řepka obecně dobrá plodina. My řepku využijeme i jinak. Kvůli ukrajinskému výpadku bude méně slunečnicového oleje, ale ten lze v kuchyni nahradit právě řepkovým olejem, který má paradoxně v některých ohledech lepší nutriční vlastnosti. Výměra polí, kde se řepka pěstuje, neubude. Výkupní cena je totiž extrémně vysoko, okolo 20 tisíc za tunu. Každý zemědělec by tak byl proti sobě, kdyby se toho vzdal. Za konec přimíchávání do nafty jsem se naopak jako motorista postavil, protože každý automechanik řekne, že to motorům nedělá dobře.

Jaké komodity budou dominovat tuzemským polím v nadcházejících letech?

Zůstane to tradiční. Obilniny, pšenice, ječmen. O řepce jsme hovořili. V teplejších oblastech kukuřice. Tradiční komoditou zůstane i cukrovka. To jsou hlavní komodity, ale chceme podpořit i větší produkci ovoce a zeleniny, včetně brambor. Máme zájem na udržení pestrosti osevních postupů. Na polích budou i vojtěška a jetel, potřebné ke krmení dobytka. Struktura bude s drobnými výkyvy zachována.

Budete nějak zvyšovat potravinovou soběstačnost České republiky a případně bránit vývozu?

Žijeme na společném evropském trhu a nám by to mohlo velice uškodit. Je potřeba se podívat na to, že zemědělství tvoří zhruba pouze dvě procenta z HDP. Česká republika je vyloženě proexportní země a potřebujeme otevřené hranice. Potřebujeme vyvážet. V řadě komodit jsme soběstační, někde je i nadprodukce. Některé komodity dovezeme a potřebujeme zachovat v rámci Evropské unie volný trh. Co se týká situace vně Evropské unie, tak situaci monitorujeme ve spolupráci s členskými státy a půjde o diplomatické záležitosti. Nemůžeme nechat některé, například africké státy, na holičkách. Bude potřeba, aby dostatek potravin měly i tyto země. Navzdory výpadku, který vyvolala ruská agrese na Ukrajinu.

České potraviny jsou v ohrožení. Farmáři varují před propadem výroby a cenovým šokem

Farmáři si na špatnou situaci stěžovali i před zdražením vstupů a vypuknutím války. Může nastat situace, že by si stěžovat někdy přestali?

Existuje takový bonmot, že mezi čtyři hlavní nepřátele zemědělců patří jaro, léto, podzim a zima. To je s nadsázkou, ale vnímám, že zemědělci neustále naříkají. Souvisí to i s tím, že zemědělci jsou v daleko složitější situaci než jiné segmenty, které dokáží operativně reagovat z měsíce na měsíc. Zemědělec na podzim zaseje, netuší, co se bude dít během podzimu, zimy a jara a výsledek pozná až při sklizni. Stejné je to třeba i s chovem skotu či sadařstvím. Farmář má příliš mnoho proměnných, takže již z historické zkušenosti lamentuje.

Pomáhá stát v současné době farmářům více, než bývalo obvyklé?

Stát zemědělce na holičkách nenechává. Ve státním rozpočtu na letošní rok se celkem drsně škrtalo, vyškrtat sto miliard nebyla žádná hra a trvalo to dlouho. Nám se za resort zemědělství podařilo dotace pro farmáře uhájit. I pro další roky počítáme s nemalými prostředky. Pro ilustraci je možné říct, že pro letošní rok je připraveno standardně 35 miliard na společnou zemědělskou politiku a od roku 2023 navýšíme dotace pro zemědělce o pět miliard. To se projeví s ročním zpožděním. Teď jsme navíc několik měsíců jednali v Bruselu a v rámci balíčku mimořádné krizové pomoci dostaneme 270 milionů korun, jimiž cíleně podpoříme sektory, které dlouhodobě nejvíc trpěly.

O koho se jedná?

Jako příklad bych uvedl ovocnáře, pěstitelé jablek jsou v krizi již od roku 2014, kdy v rámci krymské krize došlo k uvalení různých sankcí a protisankcí a Rusko vyvolalo obrovskou nerovnováhu svými sankcemi na Polsko. Polsko jako největší pěstitel jablek v Evropě najednou nevědělo, co s jablky, tak je vrhlo na evropský trh. Situace se stále vyhrocuje a ničí české sadaře. Proto část mimořádné pomoci půjde pěstitelům jablek. Další díl půjde chovatelům prasat a drůbežářům. To jsou tři obory, které trpí nejvíc. Ještě k tomu budeme chtít přidat další, až dvojnásobné prostředky z národních zdrojů.

Řepka se bude pěstovat dál. Pšenice ji nevytlačí, říká Petr Cingr z Agrofertu

Dotace jsou neustále řešenou problematikou v zemědělství. Nyní se pravidla vyplácení mění ve prospěch menších zemědělců na úkor velkoagrárníků. Jak to na konkrétní farmáře dopadne?

To je to pověstné dotační kyvadlo, s kterým jsem pohnul. Vyznívá to tak, že už něco nastalo, ale ono to teprve nastane příští rok. My jsme 28. ledna poslali do Bruselu přepracovanou verzi strategického plánu společné zemědělské politiky a do tohoto dokumentu, který má 787 stran, jsme promítli priority a cíle nové vlády. Bylo ale potřeba tam zapracovat i cíle, které si na dané období vytyčila i Evropská unie.

Jaké požadavky má?

Na rovinu si musíme říct, že z evropského rozpočtu půjde do tuzemského zemědělství v následujícím pětiletém období 140 miliard korun a Evropská komise prosazuje větší podporu menších zemědělců, mladších farmářů a větší podporu produkce zdravějších potravin a šetrnější přístup ke krajině. K tomu my přidáme z národních zdrojů 60 miliard. Takže v prvním pilíři půjde více prostředků k menším zemědělcům, ale v tom druhém bude dostatek financí i pro ty střední a větší. V rámci vlády jsme se dohodli, že po prvním roce nového strategického plánu si uděláme vyhodnocení a případně parametry upravíme. Někde šrouby přitáhneme a jinde uvolníme.

Velké zemědělské skupiny již proti úpravě protestují. Připravujete nějaký kompromis?

Chápu, že velcí hráči volí určitou rétoriku, ale je potřeba zdůraznit, že pro další období bude o pět miliard více a my jsme jen v rámci dotačního systému přerozdělili 2,6 miliardy korun na podporu menších hráčů. Blíží se termín, kdy se k našemu plánu Evropská komise vyjádří. Očekávám, že odpovědi dostaneme do 26. dubna a tam ještě bude řada připomínek. Budou ale směřovat především do oblasti ekologie a životního prostředí a my se s tím budeme muset vypořádat.

Z Česka mizí chovy prasat, farmáři na nich prodělávají. Ubývá i domácích zabíjaček

Jak na tom je české zemědělství s financováním v porovnání s ostatními unijními státy?

Jsou tu dvě záležitosti. Jednak se jedná o společnou zemědělskou politiku, kde dochází k drobným nuancím mezi jednotlivými státy, a pak k tomu jednotlivé státy dávají různé formy pomoci podle národních priorit. České zemědělství má na rozdíl od ostatních států EU velice specifické postavení. My jsme stát, kde jsou zemědělské podniky s největší průměrnou rozlohou. Máme řadu firem, které hospodaří na řádově desítkách tisíc hektarů a jeden subjekt obdělává dokonce přes sto tisíc hektarů. To mění charakter českého zemědělství. České zemědělství ale má podle mého názoru dostatek dotací. V současnosti jsou dokonce rekordní a dojde k dalšímu navýšení. Musíme situaci ale neustále monitorovat, protože jednotlivé státy mohou přijímat různá opatření, které by mohly mít dopad na domácí zemědělce bez rozdílu velikosti.

Vy sám se zabýváte včelařstvím. Jaká je současná situace v tomto oboru?

V České republice došlo v posledních letech k renesanci včelařství. Za to jsem velice rád. Máme zhruba 60 tisíc včelařů a za několik let došlo k nárůstu o 10 tisíc, což je dobře. Jednak je to koníček, ale zároveň potřebujeme mít „zavčelenou“ krajinu. Pokud by bylo málo včel, tak budou málo opylené stromy, a tím pádem i méně ovoce. Další důležitý aspekt je i to, že čeští a moravští včelaři produkují med a pro konzumenty je dobrý právě med z oblasti, kde žijí. Má to vliv na alergické reakce organismu, protože, když někdo citlivější konzumuje med z exotických zemí, tak to může vyvolat alergické reakce. Vždycky je nejlepší včelař z okolí.

Zdeněk Nekula (52)

  • Od ledna 2022 je ministrem zemědělství
  • Do loňského roku  byl za KDU-ČSL starostou obce Těšetice na Znojemsku, kde žije
  • V letech 2012 až 2016 byl zastupitelem Jihomoravského kraje, od roku 2015 do 2018 předsedal představenstvu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu
  • Vystudoval obor provoz a ekonomika na VŠ zemědělské v Brně

Celý článek zde