Překážkou digitalizace státu nejsou IT dodavatelé, ale zákony, říká Vítězslav Ciml, ředitel OKsystem

Předpokládám, že o digitalizaci státní správy toho víte hodně. Obecné povědomí je, že to žádná sláva není. Jak to vnímáte vy?

Osobně si myslím, že to u nás není tak zlé, jak se říká. Máme tu spoustu skvělých, moderních a velmi dobře fungujících řešení. Problém vidím v tom, že stát mnohdy nedokáže vytěžit maximum z řady fungujících agendových systémů a množství existujících dat, aby byla interakce občana s ním podobně komfortní, jako je třeba využívání internetového bankovnictví. Právě tady elektronizace veřejné správy vůči občanům mnohdy pokulhává.

Kde je tedy chyba?

Často zaznívá silná kritika směrem k IT dodavatelům, že neumějí propojit systémy, a úřad tak chce po klientovi údaje, které už dávno někde má. Skutečnost je ale taková, a teď nemluvím za OKsystem, ale za všechny ajťáky, že to opravdu po technické stránce problém není. Má to ovšem dvě zásadní ale. Dodavatel si nemůže ve spravovaném systému dělat, co chce, ale jen to, co u něj stát objedná. A úřad smí dělat jen to, co mu zákon ukládá. To je, mimochodem z velmi dobrých důvodů, jeden ze základních principů fungování veřejné správy, kde rozhodně neplatí, že se iniciativě meze nekladou. Největší překážkou tak nejsou kompetence dodavatelů či technologie, ale především legislativa. S propojením úřadů, systémů a agend je tudíž nutné začít ve sněmovně a senátu, nikoliv u klávesnic architektů a vývojářů.

Jak moc se liší práce na projektech pro soukromý a státní sektor?

Jsou to dva zcela odlišné světy. To, co je v komerčním světě běžné, neplatí ve „státním“ a naopak. Žádná banka by například nezadala vývoj svého ústředního systému, bez jehož bezchybného fungování by byla paralyzována, ve výběrovém řízení, kde jediným parametrem k porovnání je cena. To je velký nešvar, který způsobuje státnímu sektoru vážné problémy. Existuje řada významných projektů, které nebyly dokončeny, nebo byla jejich cena násobně překročena, případně obojí. Koncept jednotkové ceny za člověkoden jako jediného hodnotícího kritéria nahrává dodavatelům, kteří se nechovají eticky.

Jak to myslíte?

Zajímavost :  Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho...

Mnozí nabízejí absurdně nízké částky naprosto neodpovídající reálným platům v odvětví. Cenu realizace pak dohánějí násobným navyšováním skutečně odvedené práce. Na něco se vás zeptám. Dala byste si opravit auto do servisu, kde účtují za hodinu práce technika 50 korun? A akceptovala byste pak účet, na kterém by stálo, že na výměně oleje pracovalo pět techniků a strávili tím každý deset hodin? Ne? Já také ne. Přesto na obdobné bázi, bez přehánění, stát bohužel ročně uzavírá kontrakty na dodávku IT služeb v hodnotě stovek milionů korun.

Takže stát zadává špatně, to je kámen úrazu?

Abychom nebyli ke státu nespravedliví, je potřeba říct, že úředníci jsou vázáni zákonem o zadávání veřejných zakázek a nesou například trestněprávní odpovědnost za překročení ceny zakázky. A protože jsou navíc podrobováni auditům NKÚ, případně vyšetřováním ze strany ÚOHS nebo Policie ČR, je tím často jejich postup svázaný. Porovnat nabídkovou cenu je jednoduché a průkazné, zatímco kvalita může být vnímána subjektivně. To není kritika, jen konstatování, že co v soukromém podniku není problém, bývá na projektu pro stát často nemyslitelné. Kritikům úředníků naopak vždy říkám, že není nic jednoduššího než se přihlásit do státní služby a státu pomoci. Ona to opravdu není procházka růžovým sadem ve stylu „děláme jen pondělí a středa a ve dvě padla“.

Pomohla by větší profesionalizace státních IT expertů?

Určitě. Nároky na jejich expertní znalosti jsou srovnatelné s komerční sférou, ale možnosti adekvátního ohodnocení omezené a personální stav IT útvarů často chronicky poddimenzovaný. Přitom mají být dodavatelům kvalifikovaným partnerem, odborným oponentem a dozorem. Naštěstí i v téhle oblasti pozoruji v poslední době známky zlepšení.

Přesto ale mluvíte o tom, že i se státem se vám toho hodně povedlo. Co třeba?

Například program Antivirus na jaře 2019, který vznikl v rekordně krátkém čase a fungoval bezvadně. Tady jsme se dočkali chvály i od odborné veřejnosti, což se při realizaci projektů ve státní správě stává málokdy. Plně digitalizovaný proces podávání žádostí a podkladů k vyúčtování ze strany zaměstnavatelů byl realizován moderními technologiemi a položil základy pro další významný projekt realizovaný letos, takzvaný „lex Ukrajina“, především pak pro dávku mimořádné okamžité pomoci válečným uprchlíkům. Třetím projektem, který zaslouží zmínit, je digitalizované sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Aplikace zpracovala přes 4,2 milionu elektronických formulářů s daty zhruba 85 procent obyvatel ČR. Tak masivní a úspěšně využití elektronického nástroje neodhadovali ani samotní statistici.

Zajímavost :  Společnost Philip Morris má v Německu problémy s dodávkami cigaret Marlboro

Odhlédneme-li od projektů pro stát, čím aktuálně oslovuje OKsystem komerční zákazníky?

Vzdělávání, kybernetická bezpečnost a zvyšování efektivity práce. To jsou hlavní témata, která denně zaznívají od našich zákazníků napříč naším portfoliem. V praxi to znamená prohlubování odborných znalostí a jejich testování v našem školicím a testovacím centru, nasazování personálního systému OKbase spolu s možností využívání mzdového outsourcingu a v neposlední řadě náš nový produkt Checkbot, který slouží pro monitoring robotů ve výrobních podnicích. To vše je prolnuto hlubokou kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti, kterou i školíme. Vtělili jsme ji do komunikační platformy s pokročilou kryptografií BabelApp, kterou sami používáme a nabízíme klientům s vysokými nároky na bezpečnost a důvěrnost komunikace.

Když zmiňujete roboty a produkt Checkbot, jak se díváte na průmysl 4.0?

Napříč politickým spektrem opakovaně zaznívalo, že se stáváme montovnou s levnou pracovní silou bez přidané hodnoty. Pokud je tak je, pak je průmysl 4.0 fantastickou příležitostí to změnit. Nesmíme se na změny dívat jako na hrozbu, která lidi připraví o práci. Ona ta revoluce nějakou dobu potrvá a přinese skvělé pracovní příležitosti. Robotické linky někdo musí navrhnout, vyvinout, implementovat, spravovat a soustavně rozvíjet. Výsledkem robotizace jsou sice plně automatizované výrobní a logistické haly, ale bez lidí v pozadí to nejde a nepůjde.

Naše aplikace Checkbot pomáhá výrobním podnikům monitorovat provoz robotů a přehledně reportuje jejich stavy, což omezuje riziko neplánovaných odstávek, největšího strašáka v každém provozu. Aktuálně pracujeme s roboty Yaskawa, ještě letos ale plánujeme podporu další značky. Rozšiřujeme možnosti reportingu a analýz nad nasbíranými daty pomocí pokročilých BI technologií a nástrojů. Chystáme implementaci prvků umělé inteligence, která pomůže identifikovat signály blížících se problémů dřív, než k nim dojde, a tím minimalizovat ekonomické ztráty. Zní to trochu jako sci-fi, ale jde o velké téma nejen v robotice.

Zajímavost :  Útok na ŘSD nabývá rozsáhlých rozměrů: Úřad zvažuje, zda hackerům za data zaplatit

Má takové řešení i zahraniční potenciál?

Jsme o tom přesvědčeni. Zahraniční expanze je pro nás klíčovým tématem, a to nejen v oblasti výrobních podniků, kde registrujeme velký zájem z řady zemí. Totéž platí i u již zmíněné komunikační platformy BabelApp, kde nás expanze v Asii přiměla založit pobočku v Malajsii.

Proč právě Malajsie? Jak těžké je se v tomto prostředí prosadit?

V jihovýchodní Asii jsme už uskutečnili několik podnikatelských misí se slušným ohlasem. V roce 2020 jsme navázali spolupráci s českým zastupitelským úřadem v Malajsii, který je velice aktivní v podpoře českých firem. Načasování nebylo ideální, Malajsie byla dlouho kvůli covidu prakticky uzavřena, ale teď už naše tamní aktivity nabírají na obrátkách. Jak těžké je se tam prosadit teprve uvidíme. Ale věříme si, jinak bychom do vzniku zastoupení neinvestovali.

Vítězslav Ciml

Vystudoval Technickou fakultu ČZU. Od roku 2001 pracoval ve společnosti DHL jako programátor a později jako vedoucí IT projektů pro oblast obchodu a marketingu. V roce 2007 nastoupil do společnosti Siemens IT Solutions and Services jako vedoucí projektů implementace SAP. O rok později odjel získávat mezinárodní zkušenosti z IT projektů ve státní správě Spojených arabských emirátů. Od roku 2010 působil v užším vedení společnosti OKsystem na pozici ředitele divize rozvoje obchodu. V roce 2016 se stal výkonným ředitelem celé společnosti.

Celý článek zde