Prezident Zeman překopal bankovní radu. Koruna tentokrát na změny reagovala posílením

Na nová jména pozitivně reagovali investoři a obchodníci na měnovém trhu. V předchozích týdnech panovaly obavy, že bankovní rada v případě větší obměny obrátí kormidlem měnové politiky. Ta se poslední rok nesla v poměrně razantním zvyšování úrokových sazeb. Základní úroková míra se postupně zvýšila z 0,25 procenta až na současných 5,75 procenta. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999.

Zajímavost :  Přechod klientů Equa do Raiffky se blíží. Co je čeká?

A na konci června na posledním zasedání bankovní rady ve stávajícím složení s velkou pravděpodobností překročí úroveň šesti procent.

Jmenování nových členů bankovní rady ČNB na Pražském hradě. (8.6.2022)

Video se připravuje …

Centrální bankéři v čele s končícím Rusnokem se snaží vyššími úrokovými sazbami tlumit silné poptávkové inflační tlaky v ekonomice. Navíc tímto podporují kurz koruny, jelikož měna je díky atraktivnímu úrokovému diferenciálu vůči eurozóně zajímavá pro zahraniční investory, kteří hledají, kde zhodnotit volné peníze. Silnější měna zlevňuje dovážené zboží, například ropu a pohonné hmoty, a tím snižuje dopady na inflaci. 

Obavy ohledně budoucího směřování měnové politiky se navíc zvýšily poté, co před měsícem Zeman vybral za nového guvernéra Aleše Michla. Ten v posledních dvanácti měsících společně s Oldřichem Dědkem ani jednou nehlasoval pro zvýšení úrokových sazeb.

Koruna již během ceremoniálu na pražském Hradě posilovala a v jednu chvíli poměrně rychle zpevnila vůči euru o více než 10 haléřů až k úrovni okolo 25,60. Domácí měna reagovala zejména na slova nové viceguvernérky Zamrazilové. Ta ve svém krátkém proslovu uvedla, že nová bankovní rada bude v novém složení zárukou „kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB“. Takové vyjádření obchodníky, zdá se, uklidnilo.

„Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován,“ uvedla Zamrazilová.

Prezident Zeman teoreticky mohl na druhé šestileté období potvrdit v radě Nidetzkého a Bendu, tedy dva zastánce zvyšování sazeb, rozhodl se však pro změnu. Od nových členů nejspíš prezident očekává, že budou ohledně dalšího případného zvyšování sazeb zdrženlivější. Při ceremoniálu ostatně uvedl některé negativní dopady vysokých sazeb, například na hypoteční trh. 

Zeman rovněž prohlásil, že bankovní rada v dosavadním složení v boji proti inflaci dostatečně nevyužívala další nástroje, které má vedle úrokových sazeb k dispozici. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami, tak i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ řekl.  

Přestože se složení bankovní rady od července změní, nemíří do ní úplní nováčci. Zamrazilová již v radě seděla v období let 2008 až 2014, Frait v období let 2000 až 2006.

Jména nových členů příznivě přijal premiér Petr Fiala. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ sdělil ČTK.

Celý článek zde