Přichází ESG. Některé budovy bude lepší zbourat než nákladně renovovat

„Víc než samotná legislativa v tomto směru zatím utvářejí trh nájemci a banky. Úspornost budov bude ovlivňovat nejen úvěry, ale i pojištění objektů. Zelený certifikát už nebude hlavně marketingovou výhodou, ale někteří nájemci například z řad velkých korporací bez něj prostě nepřijdou,“ říká analytik poradenské firmy Colliers Josef Stanko. To se týká i obchodních řetězců. Na udržitelnost slyší značky mířící hlavně na mladší zákazníky.

„Vlastníci nemovitostí i jejich potenciální kupci se soustředí na sběr dat. Do popředí se dostává risk management. Budova je technologický celek, náklady na její provoz jsou dnes už dobře měřitelné,“ popisuje Stanko.

Zhruba deset let staré kancelářské budovy, při jejichž výstavbě developeři neinvestovali do mezinárodních zelených certifikátů Leed či Breeam, začínají nově procházet hodnocením udržitelnosti. Dodatečná certifikace tak může odhalit, co bude v rámci renovace nutné zlepšit.

Zajímavost :  Sázka na akcie z odvětví luxusu letos vynesla burzovním investorům i vyšší desítky procent

V budoucnu tak bude běžným postupem starší budovu kompletně vyklidit, „oholit“ až na konstrukci a instalovat nové technologie. Třeba mezinárodní realitní fondy už jiné než moderně vybavené zelené budovy nepoptávají.

„Velcí investoři chtějí certifikace. Projekty připravují pro globální trh. Přiznejme si, že svět je jinde než my. Pro západní Evropu je ekologický pohled na věc daleko samozřejmější,“  uvedl architekt Jan Růžička na konferenci časopisu ABS o snižování uhlíkové stopy. Výstavba budov a jejich provoz totiž tvoří přibližně 40 procent světových emisí skleníkových plynů. 

Zajímavost :  Akciové tipy: vydělat mohou banky, ruský těžař ropy, Disney i čínská automobilka

Když ani renovace nepomůže

Česká developerská skupina Passerinvest dokončila loni na podzim rekonstrukci budovy B v michelském BB Centru a hned za ni sklidila ocenění v soutěži Best of Realty. „Byla poslední rekonstrukcí, kterou zbývalo dokončit, abychom ve svém portfoliu měli pouze kanceláře vybavené nejmodernějšími technologiemi, které zároveň splňují požadavky na udržitelnost,“ upřesnil Vladimír Klouda, výkonný ředitel Passerinvestu.

„Developeři se začínají předhánět, kdo bude dřív uhlíkově neutrální, kdo bude mít víc certifikovaných budov. Hodně tomu pomáhají zelené bondy. Banky zelené projekty a udržitelnost zohledňují, nabízejí lepší úrokovou sazbu,“ potvrzuje trend Lenka Matějíčková ze společnosti Arcadis Czech Republic.

Ne vždy je ovšem možné rekonstrukcí dosáhnout udržitelných parametrů. To se týká zejména kancelářských budov postavených zkraje nového tisíciletí. Například společnost Skanska Property počítá do budoucna s tím, že své Mercuria Business Center v Holešovicích zbourá a nahradí úplně novým projektem. Skanska se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045.

Zajímavost :  Na Štědrý den přibylo přes dva tisíce nakažených. O půlnoci skončí nouzový stav

V zahraničí ovšem existují příklady úspěšných renovací i starších nemovitostí. Třeba kancelářská budova Olympic Edge v Amsterdamu, postavená už v roce 1990, prošla před pěti lety kompletní přestavbou, která z ní udělala jednu z nejmodernějších zelených staveb na světě.

Prahu čekají v příštích letech velké změny

Prahu čekají v příštích letech velké změny

Recyklace stavebního odpadu

Také u nyní chystaných projektů už developeři počítají s tím, že objekty bude třeba po letech renovovat. „Na budovy by se přitom mělo pohlížet jako na zdroj cenného materiálu,“ doplňuje ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Už ve fázi návrhu projektu je podle ní třeba zvažovat, jaké se použijí materiály a co se s nimi stane, až doslouží svému účelu. Recyklace je však zatím v počátcích. V Česku se znovu využije jen zhruba osm procent materiálu, průměr v Evropské unii je 12 procent. Třeba v Belgii se ale podle dat Eurostatu stavební materiál znovu využívá až ve třiceti procentech.

Tuzemská větev Skansky například už přes dva roky používá recyklovaný beton, vyráběný ze stavební suti. Takzvaný rebetong může podle firmy vyřešit problém s obrovským objemem odpadu, který jinak po demolicích končí na skládkách. 

Celý článek zde