Proč ČNB neobvykle prudce zvýšila sazby a na co se nyní musíme začít připravovat

Z 1,5 na 2,75 procenta. Česká národní banka vyrazila extrémním zvýšením základní úrokové sazby expertům dech. Jde o nejvýraznější navýšení od roku 1997, ekonomové neskrývají překvapení. Banka zdůvodnila své rozhodnutí bojem proti vysoké inflaci. Vyšší sazba ale zároveň zdražuje úvěry včetně hypotéčních a naopak může lépe zhodnotit úspory. Podle premiéra Andreje Babiše je však krok „nesmyslný“.

Ještě na začátku roku přitom byla základní úroková sazba 0,25 procenta. Centrální banka se nízkou sazbou snažila ulevit finančním institucím a s nimi celému českému hospodářství, aby lépe zvládli covidovou krizi. Úvěry tehdy byly „levné“. 

Od léta ale už centrální banka vnímala rychle rostoucí inflaci, která překročila očekávané maximum a v září dosáhla už 4,9 procenta. Rozhodla se proto zakročit a sazbu postupně zvyšuje. Dnes překvapila skokovým zvýšením sazby o 1,25 procentního bodu. Úroková sazba je tak nyní na 2,75 procentech. 

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je zvýšení úrokové sazby naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, zdražování nezabrání, řekl ČTK. Jde podle něj o čistou teorii odtrženou od praxe. 

„ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl Babiš. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile a Evropská centrální banka zůstává na nule.

Ekonomové však rozhodnutí chválí, i když zároveň mluví možná o příliš radikálním řešení. „Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků, které podporuje velmi napjatý tuzemský trh práce, bere vážně. Svou roli na rostoucí inflaci má také expanzivní fiskální politika a například zpomalení českého průmyslu, kdy související nedostatky tlačí ceny vzhůru,“ komentuje rozhodnutí Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen.

Ekonom Štěpán Křeček mluví o vyhlášení války proti inflaci, která likviduje kupní sílu rekordně vysokých úspor českých domácností.

„Vyšší úrokové sazby by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Zároveň se prodraží financování státního dluhu,“ míní Křeček ze společnosti BHS. 

Zároveň odhaduje, že vzhledem k výrazně rozdílnému nastavení úrokových sazeb v Česku a v eurozóně lze očekávat, že do naší ekonomiky bude proudit spekulativní kapitál. Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic. Ochlazení lze podle něj očekávat hlavně na realitním trhu.

Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, platí, že i přes rychlé zvyšování sazeb bude inflace brzdit pomalu, protože jejich vliv na inflaci je v horizontu alespoň jednoho roku. 

Zajímavost :  Minúta po minúte: PCR testy odhalili ďalších takmer 7-tisíc nakazených, pribudlo 41 obetí

„V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 korun za euro, nicméně obecně reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, a o to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit,“ doplňuje Seidler. 

Upozorňuje zároveň, že hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících. Takže boj s ní bude pokračovat. 

Hypotéky budou rychle zdražovat

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Jak uvádí Tomáš Volf ze spořitelního družstva Citfin, vyšší sazby povedou k nižší ochotě firem investovat právě kvůli příliš drahému financování. „Podobně jsou na tom i koncoví spotřebitelé. Ti budou odkládat pořízení zboží dlouhodobé spotřeby právě kvůli vysokým úrokům,“ míní Volf. 

Do konce tohoto roku má ČNB ještě jedno zasedání před koncem roku, kde by měla sazby znovu zvednout. „Další utažení měnových podmínek na sebe začátkem roku nejspíš nenechá dlouho čekat, takže cena hypoték a dalších úvěrových produktů dál poletí nahoru,“ dodává Volf. 

S tím souhlasí také Jan Řezanka, poradce hypotečního tržiště Zaloto. „První vlna zvyšování základních úrokových sazeb ČNB a následné zvyšování úroků hypotečních úvěrů ze strany bank už se začaly promítat do poklesu poptávky po hypotékách. Očekáváme, že na další zvýšení sazeb budou banky postupně také reagovat a průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů bude brzy atakovat 4 procenta,“ říká Řezanka. Nyní je podle Hypoindexu sazba 2,43 procenta.

Podle něj odkládat v tuto chvíli hypotéku jen kvůli vyšším úrokovým sazbám nemusí být správným krokem. „ČNB bude dále zvyšovat sazby i v příštím roce a se zvyšováním nebudou čekat ani komerční banky. Zpětně tak mohou dnešní úrokové sazby vypadat ještě velmi přijatelně, obzvlášť vezmeme-li v potaz rostoucí ceny nemovitostí i stavebních prací a materiálů, které mohou nové bydlení zatížit výrazně více, než mírně vyšší úroková sazba hypotéky,“ dodává hypotéční odborník. 

Velké zhodnocení uložených peněz zatím nečekejte

Naopak díky vyšší základní úrokové sazbě se zhodnotí úspory. Banky totiž reagují vyšším úročením vkladových produktů. Jak ale vyplývá z analýzy společnosti Portu pro ČTK, výrazněji si polepší jen ti střadatelé, kteří jsou ochotni se zavázat k časové fixaci, a využít termínovaných produktů.

„Banky již reagují na zvyšování sazeb, a i nadále lze proto očekávat růst úroků na vkladových produktech. Rychlost tohoto růstu ovšem závisí na způsobu, kterým střadatel peníze ukládá. Zatímco termínované vklady potvrzují silnou korelaci s nastavenými sazbami v ekonomice, úroky na spořících účtech rostou jen velmi pomalu,“ řekl k tomu analytik Portu Vratislav Zámiš.

Zajímavost :  Dosáhnout na novou hypotéku bude od dubna oficiálně složitější, Česká...

Podle posledních zveřejňovaných dat ČNB se průměrný úrok na nově sjednávaných jednodenních vkladech pohyboval v září okolo 0,1 procenta, u samotných spořících účtů nastal meziměsíční růst o jednu setinu na 0,17 procenta.

Termínované vklady s výpovědní lhůtou do dvou let nabízely v září úrok 0,69 procenta. Přesto v porovnání se zářijovou inflací 4,9 procenta nepřinášel ani jeden z produktů reálný výnos.

Tuzemské banky mají podle Vratislava Zámiše dva důvody, proč se zvyšováním úrokových sazeb u spořících účtů nespěchat. „Při devizových intervencích ČNB ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout a centrální banka podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun. Tyto peníze se přesunuly do bank, které je mohou za nastavené sazby ukládat u ČNB a přímo zvyšovat svůj zisk. Nemají tak příliš důvodů se předhánět v konkurenčním boji o další peníze,“ vysvětlil.

Druhým důvodem je podle Zámiše samotné chování střadatelů. „Nemá smysl zakládat nové účty. Například pokud člověk zhodnocuje 100 tisíc na spořícím účtu s úrokem 0,3 procenta ročně a narazí na banku nabízející úrok 0,8 procenta, vydělá změnou za rok 500 korun. Banky si proto uvědomují, že navýšením úrokových sazeb jim pravděpodobně jen stoupnou náklady na vyplácení stávajících střadatelů a akvizice několika málo nových klientů tento dodatečný náklad nepokryje,“ vysvětluje analytik Zámiš. 

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 5. listopadu 2021.

Co jsou sazby ČNB a jak ovlivňují cenu peněz

  • Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.
  • Pro oba případy obchodů – tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) – stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25, poté klesala až na 0,25 v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala až na současných 2,75 procenta.
  • Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do loňského února rostla až na 1,25, následně klesala až na 0,05 loni v březnu, letos 1. října vzrostla na 0,50 a nyní ji ČNB zvýšila na 1,75 procenta.
  • Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 a po poklesu až na 1,00 loni v květnu opět rostla až na nynějších 3,75 procenta.
  • Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
  • To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017, dnes se kurz drží kolem 25,50 koruny za euro.
  • Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
  • Nyní je PRIBOR nejnižší pro jednodenní obchody (1,50 procenta), s prodlužujícím se trváním obchodu roste až na 2,70 procenta pro jeden rok.
Zajímavost :  Huawei loví inženýry a vědce v Evropě. Českým studentům nabízí peníze

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO