Putin pustoší ukrajinský průmysl. Včetně hutí, které přežily obě světové války

Mariupol se stal symbolem válečné zkázy a utrpení civilního obyvatelstva. Kromě obytných čtvrtí ruské síly ničí i průmyslové podniky. Rozsah škod se dá zatím jen těžko odhadnout, jelikož z města lze těžko získat ověřené zprávy. V médiích se přesto už týdny objevují fotografické a filmové důkazy zkázy míst, která kdysi produkovala miliony tun oceli a dalších materiálů a dávala práci až desítkám tisíc lidí.

Zajímavost :  Daňové přiznání pro OSVČ: Kdy a jak ho podat správně

Metalurgický kombinát Iljiče a Azovstal

Novinář Denis Kazanskyj počátkem dubna na Telegramu zveřejnil video z útoku na jeden z velkých podniků. „Rusové ničí Metalurgický kombinát Iljiče. Vypadá to, že oba metalurgické závody v Mariupolu budou zničeny. Před našima očima jednoduše vymazávají půlmilionové průmyslové centrum spolu s giganty průmyslu,“ dodal.

Zdevastovaná vesnice u Charkova. Nikdo nevěřil, že jsme přežili, říkají místní

Video se připravuje …

Metalurgický kombinát Iljiče byl založen už v roce 1897, v komunistické éře byl přejmenován a název si udržel do současnosti. Před válkou huť poskytovala pracovní místa více než patnácti tisícům Ukrajinců a teplo rezidenčním čtvrtím přístavního města, uvádí deník Ukrajinska Pravda.

Majitelé nyní nejsou schopni posoudit rozsah škod, které zřejmě budou mít globální dopady. Závod produkoval ocel, litinu a pozinkovaný plech i na export do USA, Itálie, Polska či Turecka. Na jeho dodávkách byl závislý i druhý obří mariupolský podnik Azovstal, jenž rovněž náleží Metinvestu a zaměstnával více než deset tisíc lidí. Mezi jeho důležité produkty patří komponenty pro širokorozchodnou železnici, celkově ale jeho výrobky mířily do 46 zemí světa.

Válka na Ukrajině ONLINE: V Mariupolu mohlo doposud zemřít až 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města

Závod, založený v roce 1933, byl naposledy odstaven v roce 1941 v souvislosti s německou okupací. Vzhledem k omezeným informacím jeho představitelé nechtějí lámat nad Azovstalem hůl, jisté však je, že obnovení provozu nebude snadné. „Jedna z největších hutí v Evropě byla zničena. Ekonomické ztráty pro Ukrajinu jsou obrovské. Životní prostředí je zdevastované,“ napsala už v březnu na Twitteru poslankyně Lesja Vasylenková.

Sen o obnově největšího nákladního letadla

Ostřelování raketami zažila v březnu i továrna státem vlastněného výrobce letadel Antonov, který zaměstnává devět tisíc lidí. Jeho hlavní ztráty jsou však jinde. Celý svět sledoval s napětím osud hostomelského letiště, kde se nachází testovací základna společnosti a v době útoku tam bylo několik letadel dceřiné společnosti Antonov Airlines.

Zničeno či poškozeno bylo osm strojů včetně legendárního An-225 Mrija. Největší letadlo na světě sloužilo k přepravě extrémních nákladů všude po světě včetně Česka. „Tento letoun byl unikátní svou velikostí a hlavně nosností, což z něj dělalo ideální dopravní prostředek pro obří a těžké náklady, které bylo potřeba dopravit na druhý konec světa,“ vysvětlil už dříve mluvčí DB Schenker Martin Bacílek.

Zdá se proto logické, že majitel chce letadlo přes velké škody obnovit a nyní na to shání prostředky. Podle dřívějších odhadů by rekonstrukce měla stát tři miliardy dolarů a trvat pět let. V médiích se před pár dny objevily zprávy o odvolání ředitele firmy Serhije Byčkova. Podle některých zdrojů ignoroval návrhy na včasné přesunutí Mriji do Lipska, kde mají Antonov Airlines jednu ze svých základen.

Stojí rafinérie v Kremenčuku a Oděse

O tom, že ruské síly ze vzduchu útočí i na strategické podniky, jež leží mimo hlavní oblasti pozemních bojů, se přesvědčili například v jihoukrajinské Oděse či v Kremenčuku nedaleko města Dnipro. Na obou místech byly silně poškozeny rafinérie, které patří částečně státu, ale v jedné má podíl i významný oligarcha Ihor Kolomojskyj.

Podnik v Kremenčuku zaměstnával tři tisíce osob a na ukrajinský trh dodával téměř čtyřicet procent benzinu, než jej útok počátkem dubna vyřadil z provozu. „Požár v rafinérii byl uhašen, ale zařízení bylo zcela zničeno a již nemůže fungovat,“ citovala agentura Reuters vyjádření šéfa Poltavské oblasti Dmytra Lunina. O něco lepší je situace v případě oděské rafinérie. Rusové ji zničili o pouhý den později, zařízení však již bylo delší dobu mimo provoz.

Bitcoin zůstává daleko od vzletných předpovědí. Kvůli Buffettovi a ESG, tvrdí miliardář Thiel

Padla i továrna na čokoládu Milka

V půli března letecký útok poškodil i budovu státního podniku Zorja-Mašprojekt v městě Mykolajiv, který vyrábí plynové turbíny a pohonné jednotky pro ukrajinské námořnictvo. Závod zaměstnává téměř devět tisíc lidí a velká část jeho produkce jde na vývoz zejména do Indie, Vietnamu, Turecka a do Číny. Po začátku války se na místě vyráběly i protitankové ježky.

Agrese ale nedopadá jen na těžký průmysl. K úhoně přišla i jediná ukrajinská produkce firmy Coca-Cola, jež se nachází ve Velké Dymerce v Kyjevské oblasti. Výrobky z továrny jsou určeny nejen pro ukrajinský trh, ale vyvážely se také do Moldavska a Arménie. Rozsah škod v továrně v tuto chvíli není znám, momentálně se kontroluje, zda není zaminovaná.

Vážně poškozená je každopádně továrna společnosti Mondelez International ve městě Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vyráběla se tam například čokoláda Milka či sušenky Oreo.

Oddělili jsme zrna od plev, hodnocení našich kurýrů se zlepšilo, říká šéf Rohlíku Olin Novák
Střet na Ukrajině byl nevyhnutelný, prohlásil Putin. Rusové dosáhnou svých cílů, dodal

Celý článek zde