Putin pustoší ukrajinský průmysl. Včetně hutí, které přežily obě světové války

Mariupol se stal symbolem válečné zkázy a utrpení civilního obyvatelstva. Kromě obytných čtvrtí ruské síly ničí i průmyslové podniky. Rozsah škod se dá zatím jen těžko odhadnout, jelikož z města lze těžko získat ověřené zprávy. V médiích se přesto už týdny objevují fotografické a filmové důkazy zkázy míst, která kdysi produkovala miliony tun oceli a dalších materiálů a dávala práci až desítkám tisíc lidí.

Metalurgický kombinát Iljiče a Azovstal

Novinář Denis Kazanskyj počátkem dubna na Telegramu zveřejnil video z útoku na jeden z velkých podniků. „Rusové ničí Metalurgický kombinát Iljiče. Vypadá to, že oba metalurgické závody v Mariupolu budou zničeny. Před našima očima jednoduše vymazávají půlmilionové průmyslové centrum spolu s giganty průmyslu,“ dodal.

Zdevastovaná vesnice u Charkova. Nikdo nevěřil, že jsme přežili, říkají místní

Metalurgický kombinát Iljiče byl založen už v roce 1897, v komunistické éře byl přejmenován a název si udržel do současnosti. Před válkou huť poskytovala pracovní místa více než patnácti tisícům Ukrajinců a teplo rezidenčním čtvrtím přístavního města, uvádí deník Ukrajinska Pravda.

Majitelé nyní nejsou schopni posoudit rozsah škod, které zřejmě budou mít globální dopady. Závod produkoval ocel, litinu a pozinkovaný plech i na export do USA, Itálie, Polska či Turecka. Na jeho dodávkách byl závislý i druhý obří mariupolský podnik Azovstal, jenž rovněž náleží Metinvestu a zaměstnával více než deset tisíc lidí. Mezi jeho důležité produkty patří komponenty pro širokorozchodnou železnici, celkově ale jeho výrobky mířily do 46 zemí světa.

Závod, založený v roce 1933, byl naposledy odstaven v roce 1941 v souvislosti s německou okupací. Vzhledem k omezeným informacím jeho představitelé nechtějí lámat nad Azovstalem hůl, jisté však je, že obnovení provozu nebude snadné. „Jedna z největších hutí v Evropě byla zničena. Ekonomické ztráty pro Ukrajinu jsou obrovské. Životní prostředí je zdevastované,“ napsala už v březnu na Twitteru poslankyně Lesja Vasylenková.

Sen o obnově největšího nákladního letadla

Ostřelování raketami zažila v březnu i továrna státem vlastněného výrobce letadel Antonov, který zaměstnává devět tisíc lidí. Jeho hlavní ztráty jsou však jinde. Celý svět sledoval s napětím osud hostomelského letiště, kde se nachází testovací základna společnosti a v době útoku tam bylo několik letadel dceřiné společnosti Antonov Airlines.

Zničeno či poškozeno bylo osm strojů včetně legendárního An-225 Mrija. Největší letadlo na světě sloužilo k přepravě extrémních nákladů všude po světě včetně Česka. „Tento letoun byl unikátní svou velikostí a hlavně nosností, což z něj dělalo ideální dopravní prostředek pro obří a těžké náklady, které bylo potřeba dopravit na druhý konec světa,“ vysvětlil už dříve mluvčí DB Schenker Martin Bacílek.

Zdá se proto logické, že majitel chce letadlo přes velké škody obnovit a nyní na to shání prostředky. Podle dřívějších odhadů by rekonstrukce měla stát tři miliardy dolarů a trvat pět let. V médiích se před pár dny objevily zprávy o odvolání ředitele firmy Serhije Byčkova. Podle některých zdrojů ignoroval návrhy na včasné přesunutí Mriji do Lipska, kde mají Antonov Airlines jednu ze svých základen.

Stojí rafinérie v Kremenčuku a Oděse

O tom, že ruské síly ze vzduchu útočí i na strategické podniky, jež leží mimo hlavní oblasti pozemních bojů, se přesvědčili například v jihoukrajinské Oděse či v Kremenčuku nedaleko města Dnipro. Na obou místech byly silně poškozeny rafinérie, které patří částečně státu, ale v jedné má podíl i významný oligarcha Ihor Kolomojskyj.

Podnik v Kremenčuku zaměstnával tři tisíce osob a na ukrajinský trh dodával téměř čtyřicet procent benzinu, než jej útok počátkem dubna vyřadil z provozu. „Požár v rafinérii byl uhašen, ale zařízení bylo zcela zničeno a již nemůže fungovat,“ citovala agentura Reuters vyjádření šéfa Poltavské oblasti Dmytra Lunina. O něco lepší je situace v případě oděské rafinérie. Rusové ji zničili o pouhý den později, zařízení však již bylo delší dobu mimo provoz.

Padla i továrna na čokoládu Milka

V půli března letecký útok poškodil i budovu státního podniku Zorja-Mašprojekt v městě Mykolajiv, který vyrábí plynové turbíny a pohonné jednotky pro ukrajinské námořnictvo. Závod zaměstnává téměř devět tisíc lidí a velká část jeho produkce jde na vývoz zejména do Indie, Vietnamu, Turecka a do Číny. Po začátku války se na místě vyráběly i protitankové ježky.

Agrese ale nedopadá jen na těžký průmysl. K úhoně přišla i jediná ukrajinská produkce firmy Coca-Cola, jež se nachází ve Velké Dymerce v Kyjevské oblasti. Výrobky z továrny jsou určeny nejen pro ukrajinský trh, ale vyvážely se také do Moldavska a Arménie. Rozsah škod v továrně v tuto chvíli není znám, momentálně se kontroluje, zda není zaminovaná.

Vážně poškozená je každopádně továrna společnosti Mondelez International ve městě Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vyráběla se tam například čokoláda Milka či sušenky Oreo.

Celý článek zde