Rok od brexitu zůstávají vztahy Londýna s Bruselem vyostřené. Možnost nezávislého Skotska se vzdaluje

Bezmála půlstoletí byla Evropa pro Velkou Británii nejdůležitějším exportním trhem a největším zdrojem zahraničních investic. Členství v Evropské unii pomáhalo Londýnu v upevňování jeho pozice coby globálního finančnického centra. Britské firmy mohly volně přesouvat zboží na kontinent a zpět, aniž by bylo zatíženo daněmi nebo cly. Svobodně stěhovat oběma směry se mohli i lidé. 

To se ale od roku 2021 změnilo. Přestože brexitová dohoda, uzavřená loni na Štědrý den, zabránila vzniku cel, obchodníkům výrazně přibylo byrokracie a musejí se vyrovnávat s neočekávanými zpožděními dodávek. A to ještě bylo zavedení některých byrokratických povinností odloženo až na rok 2022. Odliv zahraničních zaměstnanců navíc v Británii vyvolal přímo kritický nedostatek pracovních sil na nekvalifikovaných pozicích, zejména v maloobchodě, nákladní dopravě a pohostinství. Jen loni Spojené království opustilo přes 200 tisíc občanů EU.

Zajímavost :  Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností proti předchozímu čtvrtletí reálně klesl...

Svět trápí nedostatek výrobků a surovin

Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) odhaduje, že ekonomika Spojeného království bude za letošek o čtyři procenta méně produktivní než kdyby Spojené království zůstalo součástí evropského bloku. 

Nesplněné sliby a úpadek byznysu

Konzervativnímu kabinetu premiéra Borise Johnsona se nedaří naplnit klíčový předvolební slib, na jehož základě přinese brexit příležitost v podobě navázání užší ekonomické spolupráce se Spojenými státy, Japonskem, Indií či Austrálií.

Brexit mění obchodní trasy. Francouzský Dunkerk vzkvétá, britské přístavy chřadnou

„Příznivci brexitu například slibovali uzavření obchodních dohod, které nebudou podléhat limitům EU. Nicméně většina nově uzavřených smluv jen kopíruje dohody, které byly v platnosti, když ještě Velká Británie byla součástí EU,“ potvrzuje ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Zdeněk Beránek. 

„Největší předvolební tahák v podobě nové obchodní dohody s USA také ještě nedošel naplnění, navzdory silné politické podpoře bývalého prezidenta Trumpa. Přesvědčit globální obchodní partnery je zjevně o hodně těžší, než přesvědčit britské voliče,“ podotýká Beránek. 

Podle oficiální zprávy britské vlády, na kterou v listopadu upozornila agentura Bloomberg, brexit zároveň odvedl pozornost tamních státních institucí a výrazně přispěl k jejich nepřipravenosti na pandemii koronaviru. V Británii zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 150 tisíc osob. To je v přepočtu na počet obyvatel nejvíce v celé Evropě.

Brexit zvýšil náklady obchodníků na platby kartami o desítky milionů liber

Spojené království navíc zaznamenalo během koronakrize nejhorší hospodářský propad ze všech zemí skupiny G7. Ještě v srpnu 2021, po zrušení všech covidových restrikcí v Anglii, zůstávalo britské HDP 0,8 procenta pod úrovní před začátkem pandemie.

V neposlední řadě brexit odvál Británii i část byznysu. Třeba irské aerolinky Ryanair na začátku minulého měsíce oznámily, že kvůli vystoupení Británie z EU stáhnou své akcie z londýnské burzy. Ta letos opakovaně přišla o postavení největšího akciového trhu Evropy na úkor Amsterdamu. Londýn přišel o 7400 pracovních míst ve finančním sektoru. Nejistá zůstává situace desetitisíců občanů Evropské unie, kteří ještě půl roku po vypršení posledního termínu stále žádají v Británii o status usedlíka.             

Ryby, migranti a Severní Irsko

Příští rok bude muset Johnsonova vláda řešit i další přetrvávající problémy. Tím nejzávažnějším je zjevně spor s Bruselem o postavení Severního Irska, které se po brexitu ocitlo de facto v izolaci od zbytku Spojeného království. Celní kontroly se totiž přesunuly do Irského moře, aby mohla zůstat otevřená jediná pozemní hranice mezi Británií a EU.  

Brexit komplikuje byznys hlavně malým firmám, říká Pavla Palaščáková

V posledních týdnech se hovořilo například o tom, že Británie by mohla kvůli Severnímu Irsku aktivovat článek 16, neboli jednostranně odstoupit od brexitové dohody. To by se v podstatě rovnalo vyhlášení obchodní války. „Londýn si také nebezpečně zahrává s probouzením starých démonů,“ píše americký deník The New York Times. Krvavou historii regionu, která skončila teprve v devadesátých letech minulého století, mají ještě mnozí obyvatelé v živé paměti.

S blížícími se prezidentskými volbami ve Francii lze očekávat i prohlubování britského konfliktu s Paříží o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. „Budeme bojovat o každou licenci a loď,“ vzkázal nedávno Londýnu francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a nazval premiéra Johnsona „populistou, který zneužívá vše co je po ruce k upevňování své politické moci“. 

Britsko-francouzské vztahy nevylepšují ani neshody o to, kdo má po brexitu nést odpovědnost za potírání nelegální migrace v Lamanšském průlivu. Rétorika obou zemí se výrazně přiostřila po 24. listopadu, kdy se v průlivu při tragické nehodě utopilo 27 uprchlíků. 

Brusel ustoupí Londýnu v otázce Severního Irska. Riziko obchodní války však zůstává

Nadále zůstává otevřená možnost vystoupení Skotska ze Spojeného království, což by Británii připravilo o třetinu území a osm procent populace. Tuto variantu však odborníci již nepovažují za příliš pravděpodobnou. „Skotští nacionalisté skutečně usilují o nové referendum. To by ale musel vyhlásit Londýn a ten se k takovému kroku rozhodně nemá,“ vysvětluje Beránek. Není podle něj ani jisté, zda by voliči rozhodli jinak než v roce 2014, kdy Skotové vznik samostatného státu přesvědčivě odmítli 55 procenty hlasů. 

„Problematický je i argument skotských nacionalistů o znovupřipojení nezávislého Skotska k Evropské unii. Takový proces by trval dlouhé roky, i kdyby se v jejím průběhu nevyskytl žádný větší problém,“ míní Beránek. 

Celý článek zde