Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií

Praha – Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise by proto návrh unijní směrnice, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat. Přijetí Zelené dohody bez znalosti náhrady zdrojů je podle Senátu nezodpovědné.

Horní komora podpořila stanovisko vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.

Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.

Předseda senátního výboru pro regionální rozvoj Zdeněk Linhart (STAN) v návrhu komise viděl snahu EU zasahovat do pravomocí členských zemí. „Vypadá jako meloun, tváří se to zeleně, ale v podstatě je to dost červené,“ uvedl. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) se nenajde v EU potřebná třetina zemí, která by s českým stanoviskem souzněla, vystavila návrhu směrnice takzvanou žlutou kartu a komise se tak musela výhradami zabývat.

Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.

Zajímavost :  Audit v OKD odhalil podezřelé smlouvy za stovky milionů korun

Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.

Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně. Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Evropská komise také uvádí, že minimální daňové sazby již nevedou ke sbližování vnitrostátních daňových sazeb. Minimální daňové sazby se nezvyšovaly od roku 2003, i když jsou vnitrostátní sazby ve většině případů vyšší. Minimální sazby pak podle EK nebrání závodům členských států o co nejnižší zdanění ani nepředstavují dolní mez zdanění.

Balíček Fit for 55 má výrazně přispět ke snížení cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V souladu s tímto cílem návrh restrukturalizuje EU minimální sazbě daně energetických produktů tak, aby odrážely energetickou, environmentální a klimatickou politiku EU a nastavuje mechanismus nárůstu těchto sazeb v čase podle vývoje spotřebitelských cen v EU.

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. „Nechceme nic, co navýší ceny,“ řekla. Odmítá navyšování minimálních unijních sazeb daně. „Česká republika podporuje flexibilitu v oblasti daní, aby mohla pružně reagovat na vývoj ekonomiky, zohlední spotřebu domácností a podniků,“ uvedla Schillerová. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.

Zajímavost :  ČSOB zveřejní hospodářské výsledky za tři čtvrtletí letošního roku

Návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.

Senát: Přijetí Zelené dohody bez znalosti náhrady zdrojů je nezodpovědné

Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Návrhy jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. Stejně se senátoři vyjádřili i k některým dalším návrhům z balíčku Fit For 55.

Část usnesení, v níž se hovoří o nezodpovědném rozhodnutí, však prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovalo pro ni 28 senátorů, což byl přesně potřebný počet hlasů. Hlasovali proti ní hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.

Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se dnes ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. „Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU,“ konstatoval senátní evropský výbor.

Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad podporuje usnesení výboru. Podle něj představuje racionální pohled.

Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise podle Senátu nedoložila, že navrhované závazné cíle týkající se infrastruktury pro těžká vozidla jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro jednotlivé členské státy. Neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU. Senát žádá po Evropské komise vypracování dopadové studie, kde bude popsána konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny efekty plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro ČR.

Zajímavost :  Slovenská továrna Chemku Slovakia v Strážském zastavila letos v dubnu provoz, protože...

Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července. Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující.

Reklama

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO