Současné veslařské trenažéry se jim zdály nepraktické, a tak čeští studenti vyvinuli vlastní. Nadšený je z něj i mistr světa Synek

Současné veslařské trenažéry se jim zdály nepraktické, a tak čeští studenti vyvinuli vlastní. Nadšený je z něj i mistr světa Synek

Zdroj: Rowingo
  • Rowingo je začínající česká firma, která vyvinula vlastní veslařský trenažér

  • Stojí za ní trio kamarádů ve složení Matouš Kostomlatský, Jan Psota a David Kučera

  • Unikátnost jejich tréninkového stroje spočívá v přítomnosti ,vesel‘, díky nimž sportovec vykonává rukama stejný pohyb, jako kdyby seděl přímo v lodi na vodě

  • Do budoucna by firma chtěla propojit svůj trenažér s virtuální realitou, aby si lidé mohli připadat, jako že veslují v opravdovém kanálu nebo uprostřed přírody

Když se člověk intenzivně věnuje jednomu a tomu samému sportu od útlého dětství až do dospělosti, lecčemu se za tu dobu přiučí. Vypiluje techniku, zjistí, kde měl dříve slabiny, a nastaví si tréninkové dávky tak, aby byl pokud možno schopen vždy a za všech okolností podat optimální výkon. A platí to jak v případě hokeje či fotbalu, tak i například u veslování.

Dnes třiadvacetiletého Matouše Kostomlatského přivedly k úzkým lodím a klidné vodě částečně geny. Veslování se totiž věnoval už jeho tatínek, a před ním dokonce i babička. Když se tedy ve čtrnácti rozhodoval, u jakého sportu zakotvit, měl celkem rychle jasno. Takzvaný rowing jej postupem času doslova pohltil, k té úplně nejvyšší úrovni každopádně dle vlastních slov nikdy nesměřoval. A tak si o čtyři roky později, když už měl zkušeností na rozdávání, řekl, že namísto vlastních ambicí se bude snažit z pozice trenéra rozvíjet ambice ostatních.

Coby kouč měl v jednu chvíli pod sebou zhruba 20 mladých svěřenců. A ač se nyní trénování kvůli školním povinnostem už nevěnuje, již brzy by jich s trochou nadsázky mohlo být o poznání víc. Matouš totiž společně se dvěma dalšími kamarády – dlouholetým parťákem Janem Psotou a technicky nadaným Davidem Kučerou – vymyslel vlastní veslařský trenažér, který má potenciál rozčeřit vody až na druhém konci světa. Je totiž svým způsobem dost unikátní.

Vuelta či Tour de France z obýváku. Česká tréninková aplikace Rouvy se veze na vlně pandemie a pokukuje po miliardových tržbách

„Tím nejvíce odlišujícím se prvkem je skutečnost, že náš stroj má vesla,“ uvedl jeden ze zakladatelů společnosti Rowingo. „V minulosti se sice pár firem snažilo s podobným trenažérem také přijít – a abych byl zcela fér, tak je potřeba říct, že jedna z nich vlastně dodnes funguje, ovšem cena, za kterou své stroje prodává, je enormně vysoká. My se chceme dostat na hranici nějakých dvou tisíc eur, respektive 50 tisíc korun, což nikdo jiný nezvládá,“ podotkl Kostomlatský.

Zajímavost :  Unie: Zastavení Antiviru B způsobí další propouštění v cestovním ruchu

Jeho trenažér je aktuálně předmětem patentového řízení, takže si na něj veslařská obec i široká veřejnost bude muset ještě chvíli počkat. Redakce Euro.cz nicméně měla možnost stroj spatřit alespoň na fotografiích. Ve srovnání s ostatními trenažéry, jež slouží ke stejným účelům, vypadá skutečně jinak. A skutečně vesla má. Respektive ,vesla‘.

Nejedná se totiž o klasická vesla, pomocí nichž se sportovci pohybují po kanálu, ale spíše o jakési tyče zhruba poloviční délky, které jsou na svých koncích spojeny s kloubem a zpřevodovány se systémem dvou vzduchových válců umístěných vpředu. Ty následně vytvářejí potřebný odpor.

Hlavní výhodou navrženého řešení je fakt, že namísto standardní přímky – jako je tomu u běžných trenažérů – takto opisují veslařovy ruce kružnici. Jinými slovy, dochází zde ke stejným pohybům jako na skutečné lodi, díky čemuž může být trénink mnohem účinnější.

Na světě je tolik lodí, že máme práci na 20 let dopředu, říká Pavel Přibiš. Letos by jeho Boataround měl utržit 600 milionů

„Generace veslařů přes zimu veslovaly, respektive trénovaly de facto na jednom a tom samém stroji. Vyrábí jej například firmy Concept2 nebo RP3. Jedná se o trenažér s tyčí a lankem, respektive řetězem. Nevýhodou tohoto stroje je, že má na něm člověk ruce daleko od sebe a v podstatě s nimi nemůže nijak hýbat. Při veslování na skutečné lodi je tomu ale právě naopak,“ povšiml si již před časem Kostomlatský.

„Současné trenažéry jsou tedy podle mě realitě na kilometry vzdálené. Své svěřence na nich určitě veslovat nenaučím – už jen proto, že na nich nelze zapojit ruce a zbytek těla tak, jak by bylo potřeba,“ doplnil.

Synek se samou radostí usmíval od ucha k uchu

Přestože mají Matouš, Jan a David k dispozici zatím jen prototyp svého novodobého trenažéru a jejich firma je teprve na samém začátku dlouhé cesty k tomu, aby se jednoho dne stala ziskovou, několik úspěchů si na konto již připsali. Jejich nápad zvítězil v letošní soutěži podnikatelského inkubátoru Inovačního centra Ústeckého kraje a zároveň si i získal obdiv nejlepšího českého veslaře v historii a trojnásobného olympijského medailisty ve skifu Ondřeje Synka. I ten si jej totiž už stihl ,osahat‘.

Zajímavost :  Válka na Ukrajině online: Ruské jednotky útočí z Běloruska i z Krymu

„Ondra byl s naším strojem velice spokojený. Dokonce tak moc, že se při ,jízdě‘ na něm usmíval od ucha k uchu,“ prozradil Kostomlatský. To nejtěžší jej a jeho dva společníky však teprve čeká. Aby firma přešla z fáze vývoje svého produktu k jeho sériové výrobě, musí sehnat potřebné finance. Vlastní zdroje trio nadějných podnikatelů již vyčerpalo, další by měli dodat investoři. Tedy až se nějaké podaří najít. „Aktuálně potřebujeme na rozjezd asi osm milionů korun. Na hledání investora spolupracujeme s platformou Busyman.cz, která tyto lidi shromažďuje. Snažíme se ale oslovovat i další podobné instituce, jež se na shánění investorů specializují, nebo kontaktujeme přímo je osobně,“ dodal s tím, že návratnost investice by se dle jeho odhadu měla pohybovat v horizontu dvou tří let.

Menšíkovo DoDo jezdí i po Balatonu. Jachtařům rozváží jídlo na ekologických vodních skútrech

Zahájení kusové výroby si v Rowingu naplánovali na letošní zimu. Žádné výrobní prostory nicméně firma zatím nemá, Kostomlatský a spol. vše vytváří u sebe doma, případně v prostorách ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která jim dočasně propůjčila své dílny. Plánují každopádně, že jejich stroje budou vznikat tady v Česku, přičemž během prvního roku by jich chtěli vyrobit a prodat více než sto.

Pro profesionální veslaře i sportovce-amatéry

Zmíněné patentové řízení aktuálně firmě brání v podnikání většiny marketingových aktivit. Riziko, že by jejich unikátní řešení někdo okopíroval, a tím je tak připravil o potenciální příjmy z prodeje, je vysoké. Až ale bude vše po právní stránce ošetřeno, plánují navštívit jednotlivé závody, kde by svůj trenažér chtěli představit a nabízet i dalším vrcholovým veslařům.

„Hned ze začátku se budeme snažit oslovit globální trh, protože ačkoliv máme v Česku kolem 40 veslařských klubů, náš sport je natolik malý, že se v něm s trochou nadsázky všichni znají navzájem. Ostatně, díky tomu se mi podařilo sehnat číslo na Ondru úplně bez problémů. A platí to tak i v cizině. Už teď máme kontakty na další úspěšné veslaře, kterým by se náš trenažér mohl zamlouvat,“ objasnil Kostomlatský.

„V ostatních zemích, například v Německu nebo Velké Británii, každopádně putuje do veslování mnohem víc peněz než u nás, přičemž i sponzoři bývají štědřejší. Rozhodně si tedy neděláme iluze, že bychom se uživili jenom díky českému trhu. Trenažér začneme prodávat nejprve v Evropě a poté se budeme snažit expandovat i do ostatních koutů světa.“

Zajímavost :  Německý ThomasLloyd lákal Čechy k investici do zelené energetiky. Výsledky jsou bídné

Cílovými zákazníky přitom nebudou pouze profesionální veslaři, potažmo veslařské kluby. Trenažér je technicky vzato určen komukoliv, kdo má zájem se zdravě hýbat. „Nechceme zapomínat ani na lidi, kteří s veslováním jako takovým nemají nic společného. Jde totiž o to, že při našem sportu člověk cvičí celé tělo, takže bude trenažér vhodný i pro ostatní,“ potvrdil rodák z Ústí nad Labem.

V posilovně jako na Bledu

Přestože bude trenažér Rowinga díky oněm veslům sám o sobě již tak dost pozoruhodný, bude se pyšnit ještě několika dalšími přednostmi, které jeho uživatelé ocení. Kromě stroje totiž Kostomlatský se svými kamarády vyvíjejí i mobilní aplikaci, jež poslouží coby jakýsi tréninkový průvodce. Sportovcům bude radit, jak na trenažéru správně cvičit, a předkládat jim detailní tréninkové plány.

Nesnesu, když věci stojí a nevyvíjí se, říká Pavel Kacerle. S Live Penalty propojuje virtuální svět s realitou

Do budoucna každopádně připadá v úvahu daleko více možností – zařízení má být například vybaveno senzory, pomocí nichž půjde snímat některé biometrické údaje, aby veslař či kdokoliv jiný věděl, jak je na tom se svou fyzičkou. A ač je k tomu v současnosti ještě relativně daleko, pohrávají si konstruktéři dokonce i s myšlenkou na propojení trenažéru s virtuální realitou.

„V tuhle chvíli jsou VR headsety ještě docela těžké, trénovat s nimi delší dobu v kuse je poměrně namáhavé. Věřím ale, že se to brzy změní. Vize toho, jak se veslař během tréninku projíždí ve svém oblíbeném vodním kanálu nebo například vesluje na jezeře Bled ve Slovinsku nebo kdekoliv jinde, ačkoliv se přitom ve skutečnosti potí v posilovně, je skutečně lákavá,“ nastínil na závěr další možný vývoj Kostomlatský.

Celý článek zde |