Stát by měl chtít Prahu jako dvoumilionové město, shodli se odborníci na konferenci E15 Premium

„Neznám úspěšné město, které by bylo vedené státem. Znám jen úspěšná města, která řídí silná radnice,“ pojmenoval zásadní problém Prahy ředitel IPR Ondřej Boháč. Souhlasil s ním i slovenský architekt a urbanista Peter Gero, podle kterého je situace, ve které se nachází Praha, absurdní. Město takového významu a velikosti, jakým Praha je, by podle něj mělo mít pravomoci plánovat a rozhodovat samostatně. Současně ale musí úzce spolupracovat s městskými částmi a s nejbližším okolím.

Stát by přitom měl rozvoj měst podporovat i z důvodu financí, které z nich přitékají do státního rozpočtu. „Praha odevzdá státu každý rok 240 miliard korun. Polovina celé DPH jde taky z Prahy. Stát by měl mít eminentní zájem na tom, aby byla Praha městem pro dva miliony lidí. V této premise nás ale nepodpoří,“ řekl v debatě Ondřej Boháč a dodal, že by se tím výrazně zlepšila pozice Prahy při vyjednávání s dotčenými orgány.

Budoucnost Prahy. Na záznam konference E15 Premium se můžete podívat na videu:

Klíčem je novela stavebního zákona

Složitost povolování staveb i nedostatečná pružnost územního plánování jsou hlavními důvody, proč se Praha potýká s bytovou krizí. „Naším úkolem je nastavit podmínky tak, aby bylo možné najít shodu mezi investory, vlastníky pozemků a veřejným zájmem, protože právě to povede k urychlení povolování staveb. O tom, že je potřeba něco změnit, už vedeme debatu dlouho, ale reálně se stále nic nezměnilo,“ sdělil na konferenci náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.

Zajímavost :  Šetřete, dlouhá zima může vyvolat nedostatek energií, vyzval Evropu šéf energetické agentury

Lepší podmínky pro výstavbu by měl nastavit především nový stavební zákon. S jeho současnou podobou jsou ale kraje nespokojeny a poslaly ministerstvu pro místní rozvoj, které zákon připravuje, na tisíc připomínek. „Stavební zákon se nepovedl, protože stát podlehl tlaku na to, aby byl rychle hotový,“ shrnul situaci kolem zásadního dokumentu Hlaváček.

Vedení Prahy versus ministerstvo. Mezi Piráty to vře kvůli územnímu plánu a nové výstavbě

Zahušťování je zatím ožehavé slovo

Shoda nejen mezi účastníky konference, ale i mezi dalšími odborníky v oblasti územního plánování panuje i ohledně dalšího rozvoje české metropole. Ten by měl vést jednoznačně cestou zahušťování. „Praha má nízkou míru zahuštění. Kdyby měla hustotu jako Amsterdam, byla by asi o polovinu menší,“ řekl Pavel Kliment. Podle Ondřeje Boháče je ale pojem zahušťování ve veřejném prostoru stále odmítaný a společnost ho ještě nepřijala. „My nedebatujeme o tom, jestli budou mít domy 25 nebo 30 pater, ale dohadujeme se, jestli šest nebo osm. Ti lidé na úřadech, kteří proti tomu tak bojují, by si toho ve městě pak ani nevšimli, ale pro město je to velký rozdíl,“ hájí postoj města i IPR Boháč.

Budoucnost Prahy v rukou Pražanů. Magistrát představuje Metropolitní plán

Architekt Jakub Cigler také upozornil na to, že legislativa stanovující požadavky na stavby je často zastaralá a neodpovídá současným požadavkům. „Musíme přemýšlet v delších časových horizontech. Nové domy stavíme podle starých a blbých norem z nerecyklovatelných materiálů. Děsí mě, co tu zanecháme dalším generacím,“ sdělil své obavy Cigler. Jednoznačně s ním souhlasil také architekt Ondřej Chybík a dodal, že kvůli nesmyslným požadavkům často vznikají ve městech také nesmyslná řešení.

Zajímavost :  Vlastníci vymezených silnic a dálnic budou muset zajišťovat posouzení rizik dopravních...

„Celé čtvrti v Hamburku by se nemohly postavit, kdyby se stoprocentně dodržovaly všechny předpisy. Věcem se musí jít naproti a s předpisy pracovat pružně. Kreativita v používání předpisů ale bohužel chybí,“ přidal se k problematice norem Peter Gero. Množství norem, kterým musejí domy vyhovět, je podle Pavla Klimenta také důvodem neustálého zdražování nemovitostí.

Metropolitní plán by odblokoval stavbu 150 tisíc bytů, říká náměstek primátora Petr Hlaváček

Dopravní infrastruktura je na hranici možností

Plánování a výstavba atraktivních čtvrtí jsou zároveň nástrojem, jak zastavit touhu lidí odejít do satelitů. „Praha musí rodině se dvěma dětmi nabídnout alternativu snu o domečku za Prahou. Tou jsou jedině velkorysé byty,“ řekl Ondřej Chybík a zareagoval tak na Jiřího Řezáka z ateliéru Qarta architektura, který právě před tímto fenoménem varoval. Satelitní města pak navíc vytvářejí další tlak na příměstskou železniční dopravu, která je už nyní na hranici možností, a konzumují služby hlavního města.

Zajímavost :  TOP 09 znovu vrací do hry prodej Budvaru. Rozpočet to nezachrání, reaguje pivovar

„Myslím si, že Praha zatím nemá dopravní problém, ale velmi rychle ho mít budeme. Stávající infrastruktura unese 1,6 milionu a Praha má nyní i se všemi dojíždějícími lidmi zhruba 1,7 milionu. Příměstská železnice je určitě správný směr, ale musíme do ní zainvestovat daleko víc peněz,“ zareagoval Boháč. Na závěr diskuze vznesl Eduard Forejt z developerské společnosti Passerinvest otázku, zda není uvažování o Praze jako o dvoumilionovém městě příliš krátkozraké a nemělo by plánování města směřovat spíše ke třem milionům?

Přestavba Masarykova nádraží získala územní rozhodnutí, stavba začne za dva roky
Architekt Jakub Cigler: Všichni si nemůžeme sednout do aut a jet, kamkoli se nám zlíbí
Drahé byty v Praze ženou lidi do středních Čech. Developeři tam rozestavěli rekordní počet bytů

Celý článek zde