Stav silnic je v Česku tristní, ukázalo srovnání EU. Statistiky zlepšuje síť železnic

V infrastruktuře a digitalizaci se Česko umístilo lehce nad evropským průměrem. Index prosperity, který zpracovává portál Evropa v datech s analytiky České spořitelny, mu přisoudil dvanáctou příčku z 27 zemí Evropské unie.

„Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale patří k zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvádí Milan Mařík z portálu Evropa v datech.

Infrastruktura je přitom nezbytná pro každodenní fungování ekonomiky. „Obecně platí, že každá miliarda investovaná do infrastruktury má pro ekonomiku dodatečný pozitivní efekt okolo 300 milionů korun. Investice do infrastruktury tak mohou výrazně zvyšovat potenciál ekonomiky a tím i životní úroveň,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Výdaje na dopravu jsou vysoké, kvalita silnic tristní

Nejhůře dopadlo Česko v hodnocení kvality silnic. Skončilo až na 23. místě. Tento ukazatel však nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z hodnocení občanů dané země.

Paradoxní je, že se Česko současně umístilo mezi nejlepšími v podílu výdajů na dopravu. Ročně na ni vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v unii. Takřka totožná situace je i na Slovensku a v Maďarsku, které dávají ještě větší podíl, ale v hodnocení kvality silnic jsou v poslední desítce.

Důvodem může být nesystematický přístup vlád, jak uvádí bývalý ministr dopravy a nynější člen vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petr Moos. „V dlouhodobém plánování se projevuje závislost na politických přístupech ve tvorbě státního rozpočtu a tím i těžko předvídatelné úrovně investic v budoucích letech. U silnic nižších tříd je to podobné kvůli závislosti na prostředcích krajů pro jednotlivé roky,“ míní Moos, který dopravu vedl v roce 1998 v úřednickém kabinetu Josefa Tošovského.

Zajímavost :  Fiala: Rozhodnutí EP o jádru a plynu je výborná zpráva pro ČR i Evropu

Silniční síť je také podle indexu jen nízce propojená, což snižuje její efektivitu. Moos upozorňuje, že se to týká páteřní sítě i navazujících komunikací. „Chybějící dostavba pražského okruhu, dostavba alternativy k dálnici D1 mezi Prahou a Brnem v podobě dálnice D35, chybějící napojení řady významných aglomerací na dálniční síť jsou toho dokladem,“ říká.

Máme nejdelší koleje

V čem naopak Česko vede, je pokrytí železniční sítí, přestože se v posledních letech některé lokální tratě zavírají. Z celé Evropské unie je domácí síť nejhustší. Na tisíc čtverečních kilometrů připadá v Česku 121,25 km železnic, ve druhé Belgii je to 118,15 kilometrů a v třetím Německu 107 kilometrů.

Horší už je dostupnost městské hromadné dopravy. „V dosahu 500 metrů od bydliště má její zastávku 90,4 procenta obyvatel měst, což nás řadí na osmnácté místo v EU. Unijní průměr ale činí 92,1 procenta a odchylky jednotlivých států jsou maximálně v nízkých jednotkách procentních bodů,“ říká Mařík z Evropy v datech.

Vysokorychlostní internet jen na polovině území

Mezi položky infrastruktury patří i digitalizace. Podle indexu je v Česku vysokorychlostní připojení k internetu dostupné jen na 52,5 procenta území, což odpovídá až 22. místu v unii. V sousedním Německu, které se umístilo čtrnácté, pokrývá vysokorychlostní internet 74,9 procenta území, v Polsku 70 procent.

Česko má problém především v málo osídlených oblastech. Rychlý internet je tam na pouhých sedmi procentech, horší už je jen Řecko. Nejlépe si vedou Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde je pokrytí téměř stoprocentní.

Zajímavost :  Tomáš Pfeiler: Moneta je pro PPF prokletím. Kolaps dealu už byl dlouho na spadnutí

Budování technologií potřebných pro vysokorychlostní internet závisí i na situaci ve stavebnictví. Martin Orgoník ze společnosti T-Mobile poukazuje na stavební předpisy a související byrokracii. „Internet pro domácnosti není možné rozvíjet bez kopání do země a kopání vyžaduje povolení. To v Česku trvá často více než rok, což je čtyřikrát déle než v Dánsku nebo ve Finsku,“ prohlašuje.

Pomoci by mohly peníze z evropských fondů směrované právě na pokrytí odlehlých oblastí. „Pro poskytovatele telekomunikačních služeb je z Národního plánu obnovy připraveno 2,85 miliardy korun na vysokokapacitní sítě do bílých míst, tedy převážně venkovských oblastí. Plánuje se také podpora pokrytí hlavních železničních koridorů,“ říká Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá vyřizováním evropských peněz pro firmy.

Česko pokulhává i v digitalizaci státní správy, tam je až na 20. místě. V této oblasti vychází Index prosperity z indexu DESI, vydávaného Evropskou komisí a hodnotícího otevřená data, úroveň e-governmentu pro občany i firmy nebo možnosti vyplňování online formulářů. Česko získalo 58,6 bodu, první Estonsko 91,7 bodu a poslední Rumunsko 21,5 bodu. Češi ale o digitalizaci státní správy stojí, s úřady jich elektronicky komunikuje 68 procent, což odpovídá 15. místu v unii. Ještě v roce 2013 to byla jen necelá třetina Čechů.

Bankovní identita má již přes 1,3 milionu uživatelů

K posunu pomohlo zavedení bankovní identity, pomocí které jde s úřady komunikovat skrze Portál občana či službu Moje daně. „Nárůst je vidět od ledna 2021, kdy banky začaly vydávat identity svým klientům. Od té doby se přes ně ke službám státu přihlásilo více než 1,3 milionu osob,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.

Zajímavost :  Novým vlastníkem Expobank CZ by se měla stát Banka Creditas. Čeká se na schválení ČNB

Právě v digitálních financích a bankovnictví se Češi pohybují nad unijním průměrem. Internet banking využívá 70 procent obyvatel, což Česko řadí na deváté místo v unii. V dostupnosti platebních terminálů přepočtených na obyvatele je na 11. místě.

„Terminály jsou populární především v jižní Evropě, v Řecku, Itálii či Španělsku. Souvisí to s turismem, pro turisty je jednodušší platit kartou než se bát, že ztratí svoji pracně vydělanou hotovost,“ vysvětluje mluvčí společnosti Global Payments Ondřej Holoubek.

Bankomatů připadá v Česku na 10 tisíc obyvatel 4,9, v unii to představuje 22. pozici. Nemusí to ale nutně znamenat jejich nedostatek, podle expertů může číslo ukazovat na to, že se daří přesouvat bankovnictví do digitálního prostoru. Češi například čím dál více používají bezkontaktní placení, dlouhodobý trend ještě umocnila covidová pandemie.

Celý článek zde