Telešmejdi už vám brzy jen tak nezavolají. Zákon utahuje šrouby, dobrých zpráv je víc

Dlouho očekávaný zákon, který v Česku omezuje telemarketing, začne platit už s příchodem nového roku. Vedoucí právního oddělení organizace dTest Petr Šmelhaus ale varuje, že nevyžádané hovory tímto dnem neutichnou. Skutečný konec takzvaných telešmejdů by měl nastat až od července. „Nejde ani tak o pokuty, ale o kultivaci trhu ve vztahu k běžným lidem,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Od 1. ledna začne v Česku platit novela zákona o elektronických komunikacích, která mimo jiné omezuje nevyžádané telefonáty. Co se vlastně pro běžného člověka změní oproti současnosti?

Doufáme, že se postupně ukončí obrovské množství nevyžádaných telefonátů, které český spotřebitel vnímá jako obtěžující. Jen během tohoto roku dTest evidoval stovky dotazů ke smlouvám uzavřeným po telefonu nebo stížností na telemarketing.

Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. | Foto: dTest

Novela přinese větší ochranu spotřebitele v podobě přísnějších pravidel pro obtěžující marketingová volání. V současnosti platí, že ten, kdo si nepřeje být obtěžován marketingovými hovory, musí aktivně vyjádřit svůj nesouhlas v takzvaném veřejném účastnickém seznamu. Nově se princip obrátí.

Ale pozor, z pohledu běžného spotřebitele se 1. ledna ještě nemusí nic stát, protože až do uplynutí šesti měsíců od 1. ledna 2022 lze kontaktovat účastníka za účelem marketingu za podmínek stávajícího znění zákona o elektronických komunikacích. Hlavní změna pro spotřebitele, kterou bude zákaz marketingových volání těm účastníkům, kteří ve veřejném seznamu neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, nastane až od 1. července 2022. Tedy takzvaný princip opt-out se změní na opt-in.

Málokdo ví, co je to veřejný seznam. O co se jedná a jak se na něj běžný člověk dostane?

Účastnický seznam nebo též veřejný seznam ve smyslu zákona o elektronických komunikacích je takový veřejný seznam, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě zejména jejího jména.

Nejde tedy o jakoukoliv soukromou databázi, kterou si někdo k nějakému účelu vytvoří, ale o skutečně veřejně dostupný účastnický seznam, například na internetu. Jedině v takovém seznamu je možné najít informaci o tom, že si účastník přeje být kontaktován za účelem marketingu. Důležité je, že údaje do takového veřejného seznamu poskytuje telekomunikační operátor, od kterého má účastník telefonní číslo.

Pro běžné lidi je velmi důležité vědět, že od 1. července 2022 jim nikdo nebude moci telefonicky nabízet zboží nebo služby s tvrzením, že jeho číslo bylo náhodně vygenerováno. To nový zákon zakáže, protože podřadí náhodné vygenerování telefonních čísel pod fikci vytváření účastnického seznamu. A pro účastnický seznam už bude platit zmíněný opt-in princip.

Zajímavost :  Vzpoura mezi Piráty. Bratrovražedná bitva vyvrcholí v sobotním finále

Lze se tedy za těchto podmínek spolehnout, že utichnou nabídky s levnějšími energiemi, tarify nebo výhodnými investicemi? 

Zatím se nám zdá, že by novela zákona o elektronických komunikacích měla být dostatečně široká pro zamezení nevyžádaných marketingových volání ze strany telešmejdů.

Spadají pod to i nejrůznější telefonické průzkumy ve stylu „Já nic nenabízím, jen jsem se chtěl zeptat…“?

Novela se netýká volání za jiným účelem, například průzkumů veřejného mínění, pokud to jsou skutečné a řádné průzkumy, nebo volání od našich existujících dodavatelů zboží nebo služeb. Vždy však platí, že žádný průzkum veřejného mínění se nesmí změnit v marketingové volání, pokud si to účastník ve veřejném seznamu výslovně nebude přát.

Nebude zákon fungovat tak, že se nakonec každý bude obávat cokoli komukoli po telefonu nabídnout? Co když jsem například malý podnikatel, na internetu si jednoduše najdu kontakt na restaurace ve svém okolí a oslovím je s nabídkou svých služeb?

Novela zákona nemíří proti voláním z jiných důvodů. Ovšem zákazem marketingových volání na náhodně vygenerovaná čísla novela zákona zasáhne hlavní praktiky telešmejdů. Nikdo nechce regulovat běžné vztahy účastníků, zákonodárce cílí právě jen na tyto telešmejdy, kteří účastníky obtěžují a zneužívají. 

Zveřejní-li podnikatel telefonní čísla svých zástupců, například na webu, může pak očekávat, že si jiný podnikatel v dobré víře může vyložit takové zveřejnění jako poskytnutí kontaktu pro obchodní nabídky. Zde budeme s velkou pravděpodobností již mimo rámec regulace.

Je však nutné upozornit, že volající i tak bude muset před každým marketingovým voláním použít selský rozum, protože ne každé telefonní číslo zveřejněné podnikatelem je kontaktem otevřeným pro jakoukoliv nabídku. Nabídka bude muset odpovídat očekávanému účelu uveřejnění daného telefonního čísla.

Co hrozí firmám a podnikatelům, kteří budou dál dělat telemarketing po telefonu? A lze říci, jak případné sankce budou vymahatelné?

Podnikatel, který bude prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací kohokoliv obtěžovat marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb, se dopustí přestupku. Za tento přestupek mu pak může Český telekomunikační úřad uložit pokutu ve výši do 50 milionů korun nebo do výše 10 procent z jeho čistého obratu za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Pokuta tedy může být velmi citelná.

Vidíte v této novele, která telešmejdy omezuje, také nějaké mezery?

Jsme v tomto ohledu optimisté. Nejde nám ani tak o pokuty, i když ty budou potenciální pachatele jistě odrazovat, ale o kultivaci trhu ve vztahu k průměrným spotřebitelům. Viděli jsme v naší spotřebitelské poradně dTestu velké množství případů, kdy telešmejdi využili důvěřivosti, nepozornosti nebo prostého nedorozumění spotřebitelů, a jsme tak rádi, že telešmejdi zejména již nebudou moci tvrdit, že jim číslo volaného spotřebitele náhodně vygeneroval počítač. Co si tito „podnikatelé“ dále vymyslí, to nevíme, ale budou to mít mnohem těžší.

Zajímavost :  Německo zavřelo poslední tři ze šesti jaderných elektráren v zemi....

Situace se od ledna změní i pro provozovatele e-shopů a další weby. Jak?

Máte zřejmě na mysli změnu v oblasti takzvaných cookies. Návštěvníci webových stránek a aplikací si pravděpodobně v poslední době již všimli toho, že na ně při návštěvě těchto stránek nebo aplikací začala ve velkém množství vyskakovat okna, žádající je o souhlas s ukládáním určitých druhů cookies.

Velmi zjednodušeně, cookies jsou malé datové soubory, které jsou odesílány z otevřené webové stránky nebo aplikace do počítače návštěvníka. Informace z těchto datových souborů jsou pak zase odesílány zpět na server provozovatele pokaždé, když se návštěvník na stránky vrátí.

Novinkou účinnou od 1. ledna 2022 bude povinnost provozovatelů si vyžádat souhlas návštěvníka stránek s ukládáním a využíváním všech cookies, které nebudou pro provoz dané stránky nebo aplikace technicky nebo organizačně nezbytné, tedy jde opět o princip opt-in. Provozovatelé webových stránek tak teď finišují se zavedením tohoto systému na svých stránkách a aplikacích.

Co konkrétně tato úprava přinese přímo uživateli?

Pro návštěvníky serverů to přináší možnost rozhodnout o tom, co dané stránky o nich prostřednictvím cookies budou vědět za informace. Je to benefit pro aktivní uživatele. Pokud nás tyto informace nezajímají nebo pokud nechceme číst podmínky, za kterých udělíme souhlas se zpracováním cookies, můžeme je prostě ignorovat. Stránky by pak měly zpracovávat pouze nezbytné cookies a na funkci navštívených stránek by to nemělo mít negativní vliv.

Chystají se do nového roku nebo v jeho průběhu další spotřebitelské „vylepšováky“?

Velkou radost máme z novely energetického zákona, která významně vylepší postavení spotřebitele ve vztahu ke zprostředkovatelům smluv na dodávku energií. Zní to složitě, ale pokud řekneme, že novela míří proti „energošmejdům“, věc se vyjasní.

Například nově bude mít spotřebitel právo vždy a bez sankce ukončit smluvní vztah se zprostředkovatelem, tedy bezplatně mu odvolat plnou moc, či zrušit přihlášku do aukce, což byly hlavní nástroje energošmějdů proti důvěřivým spotřebitelům, zejména proti seniorům.

Dále bude spotřebitel moci ukončit bez smluvní pokuty smlouvu, kterou za něj zprostředkovatel uzavřel s dodavatelem energií. Zde již bude potřeba dodržet zákonné lhůty, nejdéle tak bude možné smlouvu vypovědět ve lhůtě 15 dnů po zahájení dodávek u dodavatele.

Zajímavost :  Vlaky z Prahy do Českých Budějovic budou dálkově řízeny

Pozitivních změn je ještě více – novela výslovně stanoví, že smlouva na dodávky energií zanikne v případě, že se spotřebitel odstěhuje – doposud záleželo na podmínkách dodavatele, zda se tak stane. A bude též jednodušší zbavit se nevýhodné smlouvy na dobu určitou, protože po 36 měsících se z ní ze zákona stane smlouva na dobu neurčitou, kterou bude možné bez uvedení důvodu vypovědět v maximálně tříměsíční výpovědní době.

Na co by si lidé měli dávat pozor i přes všechna opatření, která budou nově mluvit v jejich prospěch?

I v případě všech uvedených pozitivních změn je hlavním nástrojem ochrany lidí jejich obezřetnost. Šmejdi jsou vynalézaví a určitě budou hledat cesty, jak si i v nových podmínkách zajistit své nekalé příjmy. Stále platí, že nejlepší nabídka nepřijde sama, nenabídne ji neznámý hlas v telefonu ani nezazvoní u dveří. Lidé si ji musí aktivně vyhledat.

Na koho se zákaz marketingu nevztahuje:

  • Zákaz telemarketingu se podle výkladu správních úřadů nebude vztahovat na konkrétní zákazníky, kteří s takovým způsobem nabídky zboží a služeb souhlasili už dříve. U ostatních se bude vztahovat i na nabídky elektronickou poštou nebo na žádosti o schůzku s možností nabídky zboží nebo služeb.
  • Zákaz se podle výkladu úřadů nebude vztahovat ani na poskytování reklamy na sociálních sítích.
  • Stejně tak ani kontaktování za účelem výzkumu trhu obecně nelze považovat za marketingovou reklamu nebo obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb.
  • Při zveřejnění kontaktu na webu lze také očekávat, že si jiný podnikatel v dobré víře může zveřejnění vyložit jako poskytnutí kontaktu pro obchodní nabídky. Ta ale bude muset odpovídat očekávanému účelu uveřejnění daného telefonního čísla.

Zdroj: Společné stanovisko ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu na ochranu osobních údajů; dTest

Celý článek zde