Téměř čtyřicet procent Čechů si hodlá říci o více peněz v práci. Zájem je i o benefity

Vyšší mzdu si chtějí vymoci častěji muži, lidé s více podřízenými a z regionálního pohledu mají tento požadavek nejčastěji zaměstnanci z Moravy. „Mnoho firem je však aktuálně na hranici svých mzdových možností a navíc se obává dalšího vývoje pandemie i růstu ostatních nákladů, ať už jde o ceny energií nebo materiálů,“ uvedl výkonný ředitel Up ČR Stéphane Nicoletti.

Zajímavost :  Neočkovaní Rakušané zůstanou v lockdownu. Polsko nařídí očkování lékařům i učitelům

Podniky se ale potýkají s nedostatkem lidí a potřebují si zaměstnance udržet. Nezaměstnanost v ČR na konci loňského roku podle Českého statistického úřadu stoupla meziměsíčně o dvě desetiny procentního bodu na 3,5 procenta. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče. Firmy se tak budou podle Nicolettiho snažit zaměstnancům ve mzdových požadavcích alespoň částečně vyhovět a hledat možnosti, jak jim jinak přilepšit.

Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Kromě stávající benefitů, kterými zaměstnavatelé přispívají na volnočasové aktivity nebo úhradu zdravotních potřeb, je podle obchodní ředitel Up ČR Petry Prchlíkové nyní poptávka po péči o duševní zdraví. Podniky tak začínají pracovníkům v rámci benefitů nabízet on-line konzultace s psychologem či kurzy technik ke zvládání stresu. „Zejména u manažerských pozic je na vzestupu zájem o koučink,“ řekla Prchlíková.

Možnost kombinovat práci z domova a kanceláře chce získat 12 procent lidí. Mezi další časté požadavky patří zvýšení příspěvku na stravování. O to hodlá letos žádat osm procent zaměstnanců. Pracovníci podle stravenkových firem nejčastěji dostávají na jídlo 100 korun. Údaje Ticket Restaurant Card Indexu, sestaveného na základě plateb jídel nejrozšířenější tuzemskou stravenkovou kartou, ale ukázaly, že průměrná obědová útrata v ČR v listopadu činila 150,5 Kč. Uvedla to dříve společnost Edenred.

Celý článek zde