TeslaBot je sci-fi. Univerzálního domácího asistenta se nedočkáme, trend vede spíš k digitální domácnosti

TeslaBot je sci-fi. Univerzálního domácího asistenta se nedočkáme, trend vede spíš k digitální domácnosti

Zdroj: Tesla
  • Elon Musk před rokem oznámil, že v září představí humanoidního robota, který bude například pomáhat starým lidem s nákupy nebo vařit

  • Vývoj podobného zařízení je však mnohem těžší, než se na první pohled zdá. Stroje, které nemají hmat a zrak v pravém slova smyslu, se v domácnosti nemohou zorientovat a mají potíže zvedat elastické a měkké předměty

  • Pravděpodobnější než sestavení univerzálního robota je proto rozvoj mnoha specializovaných přístrojů napojených na chytrou domácnost

Označení robot má svůj původ ve slově robotovat neboli pracovat. Přesně to za nás v mnoha oblastech od tovární výroby po vaření stroje dělají. Někteří roboti umějí i vysát podlahu nebo doručovat zásilky, žádný z nich ale navzdory implementované umělé inteligenci (AI) nefunguje jako univerzální němý sluha, který by byl k ruce během všech domácích prací.

Generální ředitel Tesly Elon Musk sice tvrdí, že staví humanoidního pomocníka, jenž má například vařit nebo asistovat seniorům, ale vytvoření dvounohého těla, které se strojově naučí pracovat rukama, může být mnohem těžší, než se zdá. Začíná to už rovnováhou a trhavými pohyby. Možná proto ho navzdory slibům, že v září bude hotový, zatím nikdo nespatřil.

Další technologický gigant, společnost Amazon, jde proto odlišnou cestou – koupila výrobce autonomních vysavačů iRobot a investuje do jejich rozvoje. Pozadu nezůstává ani jiný výrobce vysavačů, firma Dyson. Ta v květnu oznámila, že hodlá vybudovat největší britské robotické centrum věnované vývoji domácích asistentů.

Jako člověk. Robot od Boston Dynamics metá salta, v praxi to ale nevyužije

Než se však první modely objeví na trhu, budou si spotřebitelé muset nejspíš ještě počkat. Ač chytrá domácnost s inteligentním termostatem či mobilním telefonem ovládanými žaluziemi nepředstavuje nic výjimečného, roboti vybavení arzenálem dovedností, jež se děti učí i roky, představují pro vývojáře úplně jiný oříšek.

„Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi digitálním zařízením a robotickým sluhou je v tom, že asistent musí fyzicky manipulovat s předměty. To znamená, že je musí najít, uchopit, nerozbít a naložit s nimi správným způsobem. Kdyby si totiž spletl utírání křehkého nádobí s praním měkkého prádla, majitelé by mu nepoděkovali,“ vysvětluje robotický inženýr Ayonga Hereid na webu Singularity Hub.

Střet s realitou

Nejmodernější AI a algoritmy strojového učení fungují dobře v simulovaných prostředích. Ale kontakt s předměty v reálném světě je často zmate, jelikož nepravidelné tvary věcí denní potřeby je těžké modelovat pomocí softwaru. Zatímco lidé na základě zrakového vjemu ihned poznají, co mají před sebou, pro senzory robota to může být nepřekonatelný problém.

Například roboty typu pick-and-place na montážních linkách mají většinou jedno rameno a vykonávají jím stále tentýž pohyb. „S elastickými materiály a neznámými tvary si ale neporadí. Nejsou totiž vybaveny hmatem. Jen sestavení samostatné robotické ruky s ohebnými prsty je velmi nákladné,“ dodává Hereid. Navíc po ramenech nikdo nechce, aby se pohybovala, nebo dokonce chodila po kobercích a parketách, jako by to museli umět domácí roboti.

Na světě už sice existuje kupříkladu robotická kuchyň, ale tam mají lidé vstup zakázán. Všechno má totiž své jasně dané místo a stroje zde úzkostlivě udržují pořádek. Stejně tak v montážních skladech bývají jednotlivé police popsány a každý ví, co kde hledat. To umožňuje inženýrům předprogramovat pohyby robota nebo používat k lokalizaci objektů a cílových míst jednoduché metody, jako jsou QR kódy. Doma má však obdobný systém jen málokdo – věci jsou uspořádány náhodně a často se válí tam, kde nějakému členovi domácnosti vypadly z ruky.

Robot se proto musí zorientovat v ,organizovaném chaosu‘ na pracovním stole, najít tam příslušný objekt a dost často zjistit, že věc potřebuje umýt. A že by neměl zakopnout o další věci, které pod stolem ,nutně musí být‘. To vyžaduje pokročilou navigaci, systém senzorického vnímání a přesné manipulační schopnosti.

Neumějí improvizovat

Majitelé robotických vysavačů musí už teď například zvednout všechny kabely a přirazit nábytek ke stěně, aby mohli pomocníka vypustit. Ještě náročnější pro něj však je vyhnout se dětem a domácím mazlíčkům pohybujícím se v těsné blízkosti. Aby mohl plnit svůj úkol, musí neustále měnit vlastní trasu – což je přesný opak požadavků, které jsou na roboty mající obstarat stereotypní úkony kladeny například v továrnách.

Architektura bez architekta. Zastávku na pražském Výstavišti navrhl robot a realizovala 3D tiskárna

Další úroveň pak představuje vaření. Chytit pánev jednou rukou, druhou míchat. Okamžitě reagovat na bublající hrnec vedle. Osolit. Opepřit. To zaměstná i lidský mozek s desítkami miliard neuronů, natož čip zaintegrovaný do robota s necitlivými háky místo prstů. Ač se v posledních letech vývoj algoritmů pro chytré přenášení předmětů výrazně posunul, tohle by byla vyšší dívčí i pro ty nejlepší z nich. Nemluvě o tom, kolik lidí má doma schody a úzké uličky mezi nábytkem, kam se čtyřnohý robot nebo vozítko nedostane. A humanoid zase neudrží rovnováhu při setkání s kostkou lega.

Řešením proto pravděpodobně bude další rozmach specializovaných strojů. Lidstvo se bude držet kuchyňských robotů, vysavačů nebo chytrých topení. V blízké budoucnosti se jich do našich domovů pravděpodobně nastěhuje mnoho. Ale všichni se budou držet svého oboru namísto snahy o splnění hromady úkolů najednou.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO