Ti nejchudší Češi dávky nedostávají. Nedokážou o ně sami požádat, ukázala studie

Zásadním problémem systému sociálních dávek v Česku je, že peněžní podporu pobírá výrazně méně lidí, než kolik má na ni nárok. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. V sociálně vyloučených lokalitách je podíl lidí, kteří dávky pobírají, z celkového množství těch, kteří na ně mají nárok, nižší než v běžné populaci.

Studie porovnávala podmínky domácností ze sociálně vyloučených lokalit, kde v Česku žije téměř jedno procento obyvatel, oproti běžným domácnostem. O výsledcích studie informovaly Hospodářské noviny, on-line je její plné znění k dispozici zde.

Analýza ukázala, že lidé ve vyloučených lokalitách často nevědí, že na sociální dávku mají nárok, nebo o ni nedokážou zažádat. Příčin je podle spoluautorky studie Kláry Kalíškové více.

Jedním z vysvětlení je nižší vzdělanost lidí v chudých domácnostech, a tedy menší schopnost obstarat si správné informace. Například o tom, na jaké dávky má dotyčný nárok. Obyvatelé chudých oblastí mají menší přístup k internetu, takže si každý nemůže zjistit, o jakou peněžní podporu může žádat.

„Pak je tu také stigmatizace dávek, kdy se lidé stydí o ně žádat, nebo složitost systému, o tom se teď hodně mluví,“ doplnila Kalíšková pro Hospodářské noviny další důvody.

Zajímavost :  Údržba Nord Stream 1 začala. Němci se obávají, že tok plynu se už neobnoví

Kalíšková v této souvislosti připomněla kritizovaný složitý formulář, který lidé museli vyplnit u příspěvku na bydlení. Právě u tohoto příspěvku přitom autorky zaznamenaly největší rozdíl mezi tím, kdo má na něj nárok a kdo ho doopravdy pobírá. Velké rozdíly jsou i u dávek hmotné nouze a přídavků na děti.

„V běžné populaci může být vysoká míra nevyužití příspěvku na bydlení dána tím, že se kvůli nízké částce domácnostem nevyplatí o dávku složitě žádat. Například kdo žije sám v Praze v nájemním bytě za 10 tisíc korun a má příjem 29 900 korun, vychází mu příspěvek šest korun. Tento důvod však neplatí u domácností ve vyloučených lokalitách,“ píše dále studie.

Pokud by příspěvek na bydlení čerpaly všechny oprávněné domácnosti, mohlo by se díky němu podle autorek vymanit z chudoby 2,2 procenta domácností pod hranicí chudoby. Od července platí nová, zjednodušená žádost o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že díky změně přibude dalších 140 tisíc žadatelů a celkem tak bude dávku pobírat zhruba 300 tisíc lidí.

Graf ilustruje pokrytí domácností sociálními dávkami v běžné populaci a u sociálně vyloučených lokalit, a to zvlášť pro domácnosti ohrožené příjmovou chudobou na základě jejich čistých tržních příjmů a důchodů („pokrytí chudých“) a domácností, které příjmovou chudobou ohrožené nejsou („pokrytí nechudých“).

Jako další důvod, proč ve vyloučených lokalitách nežádá odpovídající množství lidí o dávky, autorky uvádějí, že v chudých domácnostech oproti těm běžným žije v průměru více osob a jejich průměrný věk je nižší. To je zejména z důvodu nižšího podílu domácností důchodců. Tito lidé mají zároveň výrazně nižší úroveň dosaženého vzdělání.

Zajímavost :  Podmínky a rozsah poskytování možnosti práce z domova (tzv. home office) zaměstnancům ministerstva

Například vzdělání bez maturity má ve vyloučených lokalitách 85 procent lidí, zatímco v běžné populaci jde o 40 procent. Až čtyřikrát častěji se tam také odborníci setkávají s nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou.

Autorky studie jinak konstatují, že tuzemský sociální systém na lidi ohrožené chudobou cílí poměrně dobře. Nárok na jednu sociální dávku má podle nich 94 procent domácností ohrožených chudobou ve vyloučených lokalitách, zatímco v běžné populaci je to 73 procent.

V běžných domácnostech, kterým chudoba nehrozí, má nárok na některou sociální dávku asi čtvrtina domácností. Většinou se navíc jedná o dávky, které nesouvisí se snižováním chudoby, jako jsou dávky pro rodiny s dětmi či nemocenská.

Zajímavost :  Vývoz do Ruska se téměř zastavil, naopak obchod s Ukrajinou ožívá

Bez započítání sociálních dávek je v sociálně vyloučených lokalitách pod hranicí chudoby 56,5 procenta domácností. Po započtení se podíl snižuje na 52 procent. Pokud by domácnosti čerpaly všechny dávky, na které mají nárok, ohrožení chudobou by kleslo na 45,6 procenta.

„Některé domácnosti mají tak nízké příjmy, že je systém sociálních dávek nevyzdvihne nad hranici chudoby, nicméně je k této hranici přiblíží,“ dodala další autorka Lucie Zapletalová.

Celý článek zde