Více než dvě stě let trvající éra končí. OKD již brzy vytěží poslední uhlí

Pro uhelné hornictví, které do konce minulého režimu patřilo k privilegovaným profesím, znamená konec OKD další krok k bezvýznamnosti. Horníků, kterých je dnes kolem 25 tisíc, tedy zhruba čtvrtina oproti roku 1993, bude zase o tisíce méně a tím opět klesne i jejich vliv na to, jak nevyhnutelný konec aspoň oddalovat. Kdysi početné společenské skupině, která měla vždy silné odbory, nejspíš nezbude než se s novou situací smířit. 

Průmyslová éra ostravsko-karvinského uhlí, které se podle dochovaných záznamu poprvé těžilo už v roce 1753, započala založením dolu Ferdinand v roce 1830. Největší rozkvět však tamní černouhelné dobývání zažilo na začátku 80. let minulého století. Tehdy státní podnik zaměstnával sto tisíc lidí a jeho roční produkce dosahovala 25 milionů tun uhlí. Díky tomu OKD patřilo k jedné z největších a taky nejvýdělečnějších společností v Česku. 

Zdeněk Bakala dosáhl svého. Americký federální soud potvrdil, že ho podnikatel Krúpa vydíral

To je vše minulostí. Těžařskému gigantu, který dřív disponoval desítkami aktivních dolů, už zbyly pouhé dvě lokality ČSM Jih a ČSM Sever, produkce mu spadla na jednotky milionů tun uhlí ročně a hospodářské výsledky se propadly do miliardových ztrát. Drasticky se smrskla i zaměstnanecká základna. Letos v létě v OKD pracovalo už jen 2800 kmenových zaměstnanců a okolo osmi set dodavatelských pracovníků.

Část z nich bude postupně přecházet do státní společnost Diamo, která bude mít za úkol likvidaci šachet. Kolika zaměstnanců se nová práce bude týkat, ale zatím není známo. Například po ukončení těžby uhlí v dolech Darkov a ČSA si Diamo na útlum a rekultivaci ponechalo zhruba 700 lidí z původních 2500 zaměstnanců. Útlumové práce přitom přijdou na miliardy, jen letos na ně Diamo vynaloží 2,2 miliardy korun.

Zajímavost :  Týká se vás silniční daň? Přiznání se blíží

Díky nynější vysoké ceně uhlí by se OKD mohlo letos opět dostat do černých čísel. Na delší prodloužení těžby to ale stačit nebude, protože to by si vyžádalo miliardové investice do otevření nových těžebních lokalit. OKD je tak odkázáno na těžbu v lokalitách současných, u nichž už na impulzy z trhu ani nemůže reagovat výraznějším navýšením těžby. V praxi to znamená, že postupné utlumování těžby OKD dostalo do situace, kdy se fixní náklady na těch celkových podílejí čím dál větší měrou a riziko ztrát každoročně roste. „K další těžbě bychom navíc potřebovali i celou řadu povolení a dlouhou dobu pro přípravy v řádu let,“ dokresluje bezvýchodnou situaci Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD.

Útlum těžby se týká celého sektoru. Těžba a dobývání je jediným odvětvím, jehož podíl na tvorbě HDP v Česku setrvale klesá. Zatímco na začátku ekonomické transformace toto odvětví tvořilo 2,4 procenta domácí produkce, loni to byla už jen tři promile. Produkce odvětví navíc neklesá jen relativně, ale i nominálně. V Česku se totiž loni vytěžilo nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. 

OBRAZEM: Důl Darkov za 167 let provozu vydal 310 milionů tun uhlí. Víc jej už nebude

Kdy skončí těžba veškerého uhlí v Česku, zatím není jasné. Těžaři jsou zatím stále aktivní na Mostecku a na Sokolovsku, kde mají k dispozici ještě velké množství ekonomicky vytěžitelného hnědého uhlí. Nejblíž je ukončení těžby Sokolovská uhelná, která už ohlásila, že tak učiní mezi lety 2025 a 2030. Polostátní skupina ČEZ plánuje vytěžit toto palivo do roku 2038. Jediný těžař, který ještě neoznámil jasný termín, je Sev.en Energy. O svém lomu Vršany firma zatím pouze prohlašuje, že teoreticky by v něm mohla těžit až do roku 2052.

Zajímavost :  Fond ZDR Investments kupuje obchodní centrum v chorvatské Pule v hodnotě dvou miliard

O nařízeném termínu konce těžby uhlí v České republice měla rozhodnout takzvaná uhelná komise. Ta se ale pouze shodla na doporučení ukončit těžbu a spalování uhlí do roku 2038. Vláda ho následně neschválila.

Historie těžby v Ostravě

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího na uhlí závislého průmyslu přišel ve 30. letech 19. století. Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku.

S průmyslovou revolucí přišel i rozvoj Ostravy jako města, daný přílivem nových obyvatel, většinou dělníků. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za 2. světové války byla těžba podřízena německým potřebám. Po osvobození byly doly znárodněny. Prezidentský dekret z října 1945 se konkrétně dotkl čtyř těžebních společností (Báňská a hutní společnost, Vítkovické kamenouhelné doly, Severní dráha Ferdinandova a Kamenouhelné doly a koksovny Jana Wilczka), které provozovaly na tři desítky dolů. Znárodnění dalo základ dnešnímu podniku OKD (Ostravsko-karvinské doly), jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Výnosy OKD za devět měsíců dosáhly 5,5 miliardy korun, více než plán na rok

Během komunistické éry prošel podnik několika organizačními změnami a v roce 1989 se z něj stal státní podnik, ze kterého se od ledna 1991 stala akciová společnost ve vlastnictví státu. Část akcií byla prodána v kuponové privatizaci.

Koncem 90. let většinu firmy ovládli podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří na podzim 2004 koupili od vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) i zbylé akcie a OKD obratem prodali do rukou investiční skupiny RPG Industries, vedené Zdeňkem Bakalou. Po krachu v roce 2017 přešla společnost opět pod stát, když ji ovládla státní firma Prisko.

ČTK

Celý článek zde

Zajímavost :  Pokud stát neochrání Krušné hory, budeme za deset let brečet, říká teplická naděje ODS Petr Šíla