Z přípravného řízení by se mělo poskytovat informací jako šafránu, říká vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Daňhel

Po jeho nástupu do čela Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) neprovedl Radim Daňhel žádnou personální revoluci. Bývalý první náměstek Pavel Komár nadále působí jako řadový státní zástupce VSZ, v čele „šestkového“ odboru zůstal Petr Šereda. Nepotvrdily se ani závěry auditu ministerstva spravedlnosti o špatném hospodaření instituce pod vedením Daňhelova předchůdce Ivo Ištvana. A jak Radim Daňhel uvedl v rozhovoru pro Českou justici – partnerský portál Ekonomického deníku, pokud se porovnají částky zaplacené na odškodnění a zajištěné hodnoty v trestním řízení, je podle něho VSZ v Olomouci ve „velkém plusu“.

Ještě před vaším nástupem do funkce v červenci loňského roku seznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek veřejnost s analýzou zpracovanou jeho resortem. Ta odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ). Podle zjištění ministra nebylo VSZ vedeno dobře ekonomicky, ani manažersky, bylo zde příliš vedoucích funkcionářů. Po vás chtěl, abyste navrhl řešení. Jaká je situace nyní?
Ta analýza měla tři části. Jedna se týkala organizační struktury, tedy i vedoucích míst. Druhá se týkala ekonomiky provozu VSZ a třetí část se týkala prostředků, které byly vymáhány po ministerstvu z hlediska titulu náhrady škody za nesprávný úřední postup. To souviselo s trestními věcmi, které tu byly dozorovány a zpracovávány. U první části si dovolím tvrdit, že myšlenky pana ministra do jisté míry korelovaly i s těmi mými předběžnými pohledy na VSZ. Ten úřad je skutečně relativně velmi malý. Máme 31 státních zástupců, včetně těch na dvou pobočkách. Také se mi jevilo, že ty odbory, které byly malé, vlastně nemusí být odbory. A že nepotřebují vedoucího oddělení. Je to jedna z věcí, které jsem začal řešit hned po svém příchodu. K dnešnímu dni si dovoluji tvrdit, že je tato otázka vyřešená. Zástupce ředitelů odborů jsem zrušil relativně záhy. U organizační struktury jsem byl vázán pokynem nejvyššího státního zástupce. Ten stanoví, jaké odbory mají být na vyšších stupních. Komunikoval jsem o tom s nejvyšším státním zástupcem, který nyní v odůvodněných případech umožňuje se od organizační struktury odchýlit. Poté, co to bylo ze strany NSZ přijato, jsem sloučil odbor trestního a přezkumného řízení a v současné době tu máme místo těchto dvou odborů jeden. Právní odbory máme nyní pouze tři. Odbor trestního a přezkumného řízení, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality a netrestní odbor. A to si myslím je struktura zcela adekvátní pro úřad této velikosti. V tomto smyslu si myslím, že žádný rest nemám.

Jak jste naložil s tou druhou částí, tedy ekonomikou provozu?
Byla provedena finanční kontrola, která žádná závažná pochybení nezjistila. Mohu zopakovat to, co jsem říkal krátce po svém jmenování. Ono je velmi těžké porovnávat VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, když VSZ v Praze nemá vlastní budovu a sídlí v budově vrchního soudu. Nemusí tak vynakládat poměrně velké prostředky, které souvisí s provozem, neboť to jde všechno na vrub vrchního soudu. Nemusí také tolik řešit cestovní náklady. Drtivá většina kauz, které jsou žalovány VSZ Praha, jsou souzeny v Praze. Zatímco my tu v Olomouci máme soudních jednání minimum. Máme tu odvolací agendu, ale co se týká fungování a kauz, které jsou zpracovávány odborem závažné hospodářské a finanční kriminality, tak je aktuálně soudíme v Brně nebo ve Zlíně a v Ostravě. Část historických kauz je v Praze. To jsou obrovské náklady. A navíc ty náklady, které byly vyčísleny ministerstvem, tak ty nešly jen na chod VSZ, ale my tu v budově máme ještě okresní státní zastupitelství, které je pod tím balíkem skryto. Za mě se v této části srovnávaly dvě jednotky, které takto srovnány být neměly. Ale co se týká části odškodňování, já jsem ta čísla nikterak neověřoval, nemám k tomu žádné vlastní zdroje, protože to jsou zdroje ministerské. Nicméně pro zajímavost jsem nechal srovnat dvě věci. Neměly by se srovnávat, ale mě to zajímalo – tedy jaké prostředky se podařilo zachránit činností VSZ. Tím myslím jednak nároky na náhradu škody v rámci trestních stíhání, která jsme dozorovali a dále i částky, které byly získány ukládáním peněžitých trestů a dalších majetkových sankcí. Tam si dovoluji tvrdit, že jsme ve velkém plusu.

Radim Daňhel při jmenování do funkce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Foto: Veřejná žaloba

Náměstkem VSZ se od září stal Radek Bartoš, který zde působí přes deset let. Plánujete ještě nějaké další personální změny?
Pokud bych plánoval změny, budu to nejdříve konzultovat s tím, koho se to týká. Ale myslím, že pokud bych měl potřebu provádět nějaké personální změny, tak už bych to v mezidobí provedl.

Aktuálně jste tedy s obsazením vedení VSZ spokojen?
Člověk nemůže být nikdy spokojen. To je taková obecná odpověď. Ale v zásadě jsem.

Bývalý náměstek Pavel Komár je na VSZ nadále řadovým státním zástupcem?
Ano, je to řadový státní zástupce na odboru trestního a přezkumného řízení.

Přicházíme o kvalitní zaměstnance

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk opakovaně jednal s ministrem spravedlnosti Blažkem o nízkých platech administrativního personálu na soudech. Vás se to také dost týká, jako soustavy. Slyšela jsem, že ze začátku se k těm apelům na vládu státní zastupitelství nechtělo moc připojovat. Jaká je nyní situace?
Já se přiznám, že na se na tomto vyjednávání vůbec nepodílím. Ani si nemyslím, že je to role vrchního státního zástupce, aby do tohoto jednání zasahoval. Ale co musím říct, že jsem nesmírně rád, že jak vedení Nejvyššího soudu, tak i vedení ministerstva vnímá problém s nízkými platy, které zaměstnanci v justici dostávají. A v justici myslím jak na státních zastupitelstvích, tak pochopitelně u soudů. Za tu krátkou dobu, co jsem tady, odešly nebo jsou na odchodu dvě kvalitní pracovnice. A to pouze z toho důvodu, že dostaly lepší nabídku. A těžko se hledá náhrada. Pokud místopředseda Nejvyššího soudu upozorňuje na to, že přichází o kvalitní lidi, tak já to mohu jen a jen potvrdit.

Vy jste působil i na VSZ v Praze. Vidíte smysl ve fungování speciálních šestých odborů VSZ, které stíhají nejzávažnější hospodářskou a finanční kriminalitu?
Určitě. Když se člověk podívá na jednací řád státního zastupitelství a podívá se na vývoj paragrafu 15, kterým je stanovena působnost vrchního státního zastupitelství, tak zjistí, že se působnost neustále rozšiřuje. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že ten název odboru, který oficiálně zní Odbor závažné finanční a hospodářské kriminality, není aktuální. Ta závažná hospodářská a finanční kriminalita tvoří řekněme třetinu té působnosti. Zbytek jsou ty věci teroristické, které souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině a je tam celá škála i jiné trestné činnosti.

A co kyberkriminalita?
To je věc, o které se uvažuje. V souvislosti se vznikem nového celostátního útvaru na úrovni policie by měl být dozor vykonáván i zde, na VSZ. Existence tohoto odboru rozhodně význam má. Občas si dovoluji tvrdit nebo žertovat, že kdyby nebylo těchto odborů, tak by se o VSZ vlastně vůbec nevědělo a nemluvilo. Já jsem je i v některých dřívějších rozhovorech označil jako vlajkovou loď státního zastupitelství.

Můžete porovnat jejich fungování v Praze a v Olomouci?
Já to nemohu srovnávat ze dvou hledisek. To zásadní je to, že jsem z Prahy odcházel v roce 2013 a tady jsem nastoupil v roce 2022. Takže vlastně z těch kolegů, které jsem tehdy opouštěl, jich na tom šestém odboru v Praze působí velmi málo. Je tam jiný ředitel, několikrát ho vyměnili. To je jeden aspekt a druhý aspekt je, že za těch devět let se poměrně dost změnil paragraf 15 a hodně se rozšířila působnost. Tudíž to srovnávat nemohu. Já jsem to srovnával tehdy, když jsem byl v Praze, a to na mě Morava působila, že je opravdu velmi zdatná, co se týká klasické hospodářské trestné činnosti.  Že mají velmi dobré výsledky, jejich řízení trvají kratší dobu, dříve se dostávají k soudu, padají tam vyšší tresty.

Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Daňhel. Foto: Veřejná žaloba

Státní zastupitelství si zaslouží hlavu v Ústavě

Veřejnost často mluví o nezávislosti státního zastupitelství. Někdo říká, že by se měla nezávislost žalobců posílit. Bývalý nejvyšší státní zástupce dokonce prosazoval, aby byla nezávislost státního zastupitelství zakotvena v Ústavě. Byl byste pro posílení nezávislosti státního zastupitelství, nebo je současná pozice v rámci moci výkonné dostatečná?
Já bych si dovolil upřesnit, že nejenom veřejnost hovoří o nezávislosti státního zastupitelství. Celá řada dokumentů a celá řada i rozhodnutí Ústavního soudu se tím aspektem nezávislosti vypořádává. Myslím si, že není vůbec žádného sporu o tom, že státní zastupitelství by mělo být nestranné. O tom není, dovoluji si tvrdit, nejmenší stín pochybnosti. Abychom mohli tu nestrannost zajistit, musíme opravdu mít poměrně velkou míru nezávislosti. Zda to explicitně upravovat v Ústavě, to já opravdu nevím. Myslím si, že Ústava, která nedávno oslavila třicet let, si opravdu zaslouží stabilitu. Ale dokáži si představit, že pokud to společenská situace umožní a bude klid a čas se ohlédnout za nějakým obdobím, tak si myslím, že státní zastupitelství by si zasloužilo vlastní hlavu v Ústavě podobně jako má Česká národní banka nebo Nejvyšší kontrolní úřad.  

Několik let se připravoval nový zákon o státním zastupitelství, teď je z něj jen novela. Jednou z motivací změny zákona bylo právě posílení nezávislosti státního zastupitelství, a to zejména postavení nejvyššího státního zástupce. Novela má zavést funkční období vedoucích státních zástupců, pravidla pro jejich transparentní výběr i podmínky pro jejich odvolání, včetně zpřesnění podmínek pro jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce. Už jste návrh četl? Výhrady mělo NSZ k nedostatečnému stanovení podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce, ale ministr Blažek slíbil další úpravy.
Pochopitelně jsme ji měli k dispozici a také jsme se k ní vyjadřovali. Je v ní řada pozitivních věcí. Nicméně zcela zásadní je to, na co se ptáte vy, tedy způsob jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce. Ono to souvisí i s tou mojí předchozí odpovědí, a to nestranností a nezávislostí. My jsme uplatnili velmi podobné připomínky jako NSZ k tomu, co se objevilo v tom návrhu předloženému k připomínkám. Aktuální návrh jsem neviděl. Aby byly stanoveny jiné podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce, než je tomu doposud, tedy že vláda může kdykoliv na návrh ministra nejvyššího státního zástupce bez jakéhokoliv důvodu odvolat, tak to je opravdu potřeba změnit. I důvodová zpráva k návrhu novely odkazovala na celou řadu různých mezinárodních dokumentů, které tento požadavek neustále opakovaly. Tomu by měl zákonodárce opravdu vyjít maximálně vstříc. Jsou v zásadě dvě varianty. Buď budou v zákoně uvedeny důvody pro odvolání, nebo bude možnost odvolání pouze v kárném řízení. Obě varianty jsou schůdné a posilují pozici NSZ. V tomto smyslu jsem rád, že pan ministr připomínky vyslyšel. Co se týká dalších věcí uvedených v novele jako funkční období vedoucích státních zástupců, předchozí doba výkonu jejich praxe, požadované výběrové řízení, složení výběrových a tak dále, to vše vnímám velmi pozitivně.

Podle návrhu novely by se nejvyšším státním zástupcem mohl stát právník i bez praxe ze soustavy. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nebo předseda Nejvyššího soudu proti tomu v připomínkách ostře vystoupili. Jak to vnímáte vy?
Já jsem přesvědčen o tom, že nejvyšším státním zástupcem by měl být člověk, který má detailní znalost soustavy. To je podle mého velmi podstatná podmínka. Jestli by v době podání návrhu měl být státním zástupcem, to nedokážu posoudit.

A co například zkušený trestní soudce, který nebyl státním zástupcem?
To je velmi těžká otázka a tady chápu, že moc výkonná, která svým způsobem odpovídá i za tuto oblast, má právo se k tomu nějak vyjádřit a nějak do toho zasáhnout. Já na tuto otázku nedokáži odpovědět lépe, než jsem již odpověděl.

Sledujete vznik nového trestního řádu? Měl by posílit prvky oportunity v trestním řízení, tedy posílit odpovědnost státních zástupců a zároveň jim umožnit procesním způsobem vyřešit trestné činy, s ohledem na jejich povahu a závažnost, s přihlédnutím k veřejnému zájmu ?
Pochopitelně, byť jsem si vědom toho, že než bude nějaký návrh trestního řádu předložen, tak to asi ještě nějakou dobu potrvá

Při jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Oportunita je krok správným směrem

Teď už ho měli ke konzultacím zákonodárci na ústavně právním výboru v Senátu.
Se základními tezemi jsem pochopitelně seznámen. Seznámil jsem se s nimi až tady v Olomouci, předtím v Kroměříži jsem tuto ambici neměl. Čekal jsem, co nám bude předloženo. Myslím si, že Česká republika si zaslouží nový trestní řád. A co se týká vašeho dotazu na oportunitu, je to určitě velmi dobrá otázka a určitě by to prospělo. Myslím si, že aktuální personální stav státního zastupitelství je dle mého názoru natolik dobrý, že by snad nemuselo docházet k nějakým excesům zneužití zásad oportunity. Tedy že by se nějaký státní zástupce rozhodl nějakou věc nestíhat z vlastní libovůle. Oportunita by byl určitě krok správným směrem.

Co vás v návrhu nového trestního řádu dále zaujalo?
Já jsem velký příznivec soudců přípravného řízení. Zase vycházím z vlastní zkušenosti Myslím si, že je velmi dobré, když v přípravném řízení návrhy státního zástupce, případně rozhodování o některých stížnostech směřujících proti některým rozhodnutím státního zastupitelství v přípravném řízení, dělá soudce, který se tomu věnuje na nějaký úvazek a není to soudce, který má zrovna nějakou službu. Což se na okresních soudech často děje. V novém trestním řádu by také snad měla být stanovena věcná příslušnost státního zastupitelství a ne tak, jak je to nyní. Tedy částečně v zákonu o státním zastupitelství a částečně ve vztahu k vrchnímu státnímu zastupitelství ve vyhlášce o jednacím řádu. Určitě tam jsou nezbytné věci, které je potřeba nově upravovat, jako je zajišťování a provádění elektronických důkazů.

Jak hodnotíte záměr z trestního řádu vypustit institut stížností pro porušení zákona?
Na vysoké škole nám vždy říkali, že je to relikt předchozího režimu a já to tak vnímám. Je to věc, na kterou jsme v ČR zvyklí a která, jak říkal pan ministr, celé řadě lidí pomohla. I ve vztahu lidí ke státním zástupcům, respektive orgánům činným, v trestním řízení, velmi často vyjasnila nějakou nejasnou situaci. Takže já nemohu říci, že by to byl institut, který není prospěšný, ale vnímám ho opravdu jako relikt. Takže pokud by tam nebyl, vůbec by mi to nevadilo. Pokud tam zůstane, tak my s tím dokážeme pracovat i nadále. Je to na zákonodárcích.

Soudce Městského soudu v Brně Aleš Dufek čelí kárné žalobě, kterou na něho podal ministr spravedlnosti. Dufek v pozici pověřeného místopředsedy soudu pro trestní úsek poskytl na začátku listopadu médiím soudní příkazy k domovním prohlídkám u tří osob, které figurují v případu, týkajícího se brněnských obecních bytů. Případ dozoruje státní zástupkyně VSZ v Olomouci Petra Lastovecká, která si vyhradila právo o kauze informovat. Věděli jste o tomto kroku soudce Dufka dopředu?
Vůbec jsem to neřešil z hlediska vyhrazení si práva státního zastupitelství informovat o té věci, ale řešil jsem to z toho obecnějšího pohledu. Ten spočívá v tom zákoně o svobodném přístupu k informacím, kdy paragraf 11, odstavec 4 zapovídá poskytování informací o probíhajícím trestním řízení. Je tam možnost poskytnutí informací, pokud to neuhrozí účel trestního řízení a právo na spravedlivý proces. Součástí tohoto práva je i presumpce neviny. Když jsem se dozvěděl o tom, že na základě tohoto zákona byly poskytnuty příkazy k těm prohlídkám, plus i nějaká vazební rozhodnutí, tak jsem okamžitě učinil nějaká opatření, abych se seznámil s tím, co bylo poskytnuto. Provedl jsem analýzu a pak jsem si dovolil zdvořile napsat na Městský soud v Brně, že ten postup nepovažujeme za správný. Poukázal jsem na některá ustanovení právě toho informačního zákona spočívající v tom, že pokud je požadována informace po někom, kdo není jejím původcem, tak zákon umožňuje a nabízí dotázat se toho původce informace právě na dopad zveřejnění. Což se v tomto případě bohužel nestalo. Ta naše odpověď by byla zcela jednoznačná.

Z toho vyplývá, že jste tedy o záměru soudce vůbec informováni nebyli.
Ne, bylo to pochopitelně bez vědomí dozorující státní zástupkyně, nikdo se nás na to neptal. Nastalo riziko, které ohrožuje právo na spravedlivý proces. Jde o ohrožení samotného trestního řízení. Má to dvě roviny. V okamžiku, kdy se zveřejní informace o trestním řízení, a v tomto případě byly poskytnuty poměrně detailně, tak v tom okamžiku přestávám mít jistotu, zda to, co mi říkají svědci v průběhu trestního řízení je to, co skutečně vnímali vlastními smysly, nebo je to to, co si přečetli v novinách. A druhý se týkal práv osob, protože presumpce neviny je velmi důležitý institut. Nesmírně důležitý. Podle mého názoru to nemělo být zveřejněno a mělo být využito možností, které zákon dává. Nicméně stalo se. Pokud jde o probíhající trestní řízení v rané fázi, tak bychom informací měli poskytovat jako šafránu.

Eva Paseková

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO