Začněte šetřit plynem, radí studie domácnostem. Ukazuje scénáře bez ruských dodávek

Dovoz plynu do Česka musí od srpna dosáhnout minimálně dvou třetin letošní průměrné denní dodávky, jinak budou muset domácnosti i firmy omezit spotřebu. Ukázala to studie poradenské společnosti EGÚ Brno. Sestavila pět scénářů, jak se mohou vyvíjet dodávky zemního plynu do tuzemska. V Česku i mezi jinými evropskými státy přetrvávají obavy, že se ocitnou bez ruského plynu.

Pětice variant od odborníků z EGÚ Brno se liší především množstvím dovezeného plynu a vývojem dovozu během roku. Klíčovým momentem je to, zda surovina poteče plynovodem Nord Stream 1, který představuje hlavní trasu pro dodávky z Ruska do zemí Evropské unie. Začíná v ruském Vyborgu a po dně Baltského moře přivádí plyn na severní pobřeží Německa.

Momentálně jím plyn proudí, přestože v minulých dnech musela Evropa přihlížet odstávce zařízení. Kvůli údržbě byl plynovod do středy mimo provoz a Evropané se obávali, že se kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem dodávky nemusí obnovit. Od čtvrtka se ale postupně dostaly na 40 procent kapacity, což je stejná úroveň jako před údržbou.

Autoři studie představují pesimistické, realistické a optimistické varianty podle toho, kolik plynu bude do Česka téct. Od toho odvozují, jak moc budou muset lidé snížit spotřebu. Téměř ze sta procent je Česko závislé na plynu z Ruska.

Tabulka ukazuje pět scénářů, jak se mohou vyvíjet dodávky zemního plynu do Česka. Pro lepší rozlišení rozklikněte.

Tabulka ukazuje pět scénářů, jak se mohou vyvíjet dodávky zemního plynu do Česka. Pro lepší rozlišení rozklikněte. | Foto: EGÚ Brno

Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko chce určovat budoucí světový řád, řekl Zelenskyj na summitu

Pouze jeden scénář, označený jako BAU neboli business as usual, počítá s provozem Nord Streamu. A s předpokladem, že se dodávky do Česka budou pohybovat na úrovni průměru tohoto roku. „Předpokládá dodávky minimálně na 40 procent jeho kapacity,“ uvedl Michal Macenauer z EGÚ Brno.

Optimistický je také scénář Rostoucí dovoz. „Předjímá postupný nárůst dodávek z 16 milionů metrů krychlových denně na 20 milionů,“ doplnil expert.

Pouze tyto dva scénáře se podle autorů analýzy obejdou bez snížení spotřeby plynu. Zbylé tři už úsporu plynu pro topnou sezonu 2022/2023 vyžadují.

Úsporám se nevyhneme ani s LNG

Dvě varianty označené za realistické popisují klesající a stabilní dovoz. Počítají se snížením zásobování ruským plynem meziročně o 42 až 50 procent. Pokud by dodávky klesly o 42 procent, Česko by muselo uspořit 16 procent plynu. V případě poklesu na 50 procent pak téměř čtvrtinu.

Obě varianty počítají s plným provozem terminálu na zkapalněný zemní plyn LNG v Nizozemsku, ve kterém česká vláda ve spolupráci s energetickou společností ČEZ získala kapacitu. Kdo do něj bude plyn dodávat, zatím vláda ani ČEZ neuvedly, nabízí se ale nejvýznamnější vývozci, tedy Spojené státy, Katar nebo Alžírsko.

ČEZ tvrdí, že se z Nizozemska podaří přepravit až tři miliardy metrů krychlových plynu. Roční spotřeba v Česku přitom činí asi 9,4 miliardy. Plyn z Nizozemska by tak mohl snížit závislost na Kremlu asi o třetinu.

Zajímavost :  Pražská burza opět klesala, ztrácely akcie ČEZ a zbrojovky Colt CZ

Autoři při svých výpočtech pracovali s tím, že už do konce letošního roku by z Nizozemska mohlo proudit čtyři až osm milionů metrů krychlových plynu denně. Experti upozorňují, že terminál bude v plném provozu až začátkem roku 2023, kdy začne fungovat jeho druhá polovina.

Šetřit mají hlavně domácnosti

Poslední je pesimistický scénář, nazvaný Minimální dovoz. Počítá s poklesem dodávek přes Nord Stream o 91 procent, Česko by muselo spotřebu snížit o 61 procent. Už na konci listopadu by hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu většině odběratelů.

„Pokud se podle nejhoršího scénáře dodávky zastaví, bude nezbytné snižovat spotřebu. Jinak dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen,“ varoval Macenauer. 

Experti z EGÚ Brno vyzývají vládu, aby připravila seznam úsporných opatření pro případ, že Moskva zavře kohoutky. „Naše výpočty ukazují, že omezení spotřeby by v závislosti na situaci mělo dosahovat 16 až 61 procent. Vláda by měla k úsporám motivovat hlavě domácnosti, protože snížení jejich spotřeby nepovede ke zhoršení ekonomické situace,“ uvedl Macenauer.

Úspory by podle odborníků byly dobré i v případě optimistického scénáře. Proto, aby nedošlo k výraznému vytěžení zásobníků, které bude potřeba opět naplnit v následující sezoně. Nyní jsou v Česku plné zhruba ze 77 procent.

K omezení spotřeby vyzval v tomto týdnu také premiér Petr Fiala z ODS. Stát podle něj musí jít občanům příkladem třeba tím, že úřady a další veřejné budovy sníží teplotu při vytápění.

Zajímavost :  Jak volit v senátních volbách 2022: Kompletní návod

Podobně se vyjádřila také Evropská komise. Ve středu navrhla, aby domácnosti a podniky v zemích unie kvůli očekávanému výpadku ruského plynu omezily při nadcházející topné sezoně spotřebu o 15 procent. Úspory se mají týkat období od srpna do března a počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí za posledních pět let.

Ruský plyn se loni podílel na celkové spotřebě v evropském bloku 40 procenty. Ne všichni jsou tedy na Moskvě závislí tak jako země bývalého východního bloku, Česko, Maďarsko, Slovensko či Lotyšsko. Do Evropy vede například plynovod Trans Adriatic Pipeline přivádějící plyn z Ázerbájdžánu do Itálie, některé země také využívají plyn z Norska.

Celý článek zde