Žaloby, vyšetřování, pokuty. Technologické firmy čelí sílícímu tlaku úřadů

Rok 2021 může být důležitým přelomem ve fungování technologických obrů. Po letech přešlapování se evropští a američtí politici soustředí na tvorbu nové legislativy. Změna zákonů je důležitá, neboť regulátoři nemají v rukou dostatečné nástroje.

Aktuální stav nejlépe dokumentuje snaha Evropské komise přinutit Apple, aby irským úřadům doplatil na daních téměř patnáct miliard eur. Soudní dvůr EU po letech sporů loni rozhodl: Evropská komise nedokázala, že by Irsko Applu poskytlo neoprávněné daňové úlevy, a proto výrobce iPhonů nemusí nic doplácet. Totožně soud rozhodl letos v případě Amazonu a Lucemburska.

První legislativní změna, která na technologické korporace dolehne, zřejmě bude vyšší zdanění zisků. Nízké odvody do státních pokladen chtěly unijní země řešit digitální daní. První zmínky o jejím zavedení se objevily už před několika lety, dodnes však nebylo nalezeno kolektivní řešení.

Letos by mohl přijít průlom, ekonomicky nejsilnější země světa se nedávno dohodly na globální patnáctiprocentní korporátní dani. Ta by měla technologické společnosti přinutit, aby se přestaly vyhýbat placení daní v zemích, kde vytvářejí tržby.

Zajímavost :  Investiční skupiny PPF, EC Investments a Rockaway Capital koupí maloobchodní...

Mimo problémy s placením daní regulátorům nejčastěji vadí chování vybočující z pravidel hospodářské soutěže. Například když Apple účtuje třicet procent z tržeb aplikacím využívajícím App Store, Google upřednostňuje ve vyhledávači vlastní produkty nebo když Facebook využívá službu Marketplace. Všechny tyto případy teď vyšetřují regulátoři.

Facebook a spol. zkrátka využívají šíře právního prostoru, který se jim díky nečinnosti zákonodárců naskytl. „Technologické korporace si vytvořily vlastní pravidla i pro odstraňování příspěvků a uživatelů samotných, ale tato pravidla nemají nic společného s právními řády zemí, jichž jsou uživatelé občany,“ myslí si právník Aleš Rozehnal.

Výraznou změnou bude Zákon o digitálních službách, který připravuje Evropská komise. Podle nové legislativy by technologické firmy měly fungovat  transparentněji a tvrději vystupovat proti dezinformačním serverům. Součástí návrhu je také otevření algoritmů sociálních sítí, tedy zveřejnění mechanismu, na němž fungují.

Návrh Evropské komise také počítá s tvrdšími postihy, konkrétně by se pokuty mohly vyšplhat až na šest procent z obratu. Pokuty už v minulosti padaly, například Google zatím na pokutách v Evropské unii zaplatil celkově 7,7 miliardy eur. V rámci členských států je aktivní francouzský regulátor, který už udělil miliardovou pokutu Applu a stamilionové tresty Amazonu a Googlu.

Zajímavost :  Turisté dorazí ve velkém až na podzim. Pomaleji se plní města

Další možností kromě změn zákonů a finančních postihů je upravit právní status technologických firem. Právě o to se pomocí žaloby pokouší ohijský prokurátor David Yost, podle něhož by se na Google měla vztahovat stejná pravidla jako na subjekty veřejné služby. „Když vlastníte silnici, energetickou společnosti nebo telekomunikační věž, musíte se chovat ke všem stejně a všem umožnit přístup,“ argumentuje.

Ohijský prokurátor míří žalobou přímo na jádro sporu, které musí být před zavedením nové legislativy vyřešeno. Jsou ještě technologické společnosti soukromé subjekty, nebo už svou mocí přerostly klasické firmy?

„Digitalizace společnosti a ekonomiky způsobila, že několik velkých platforem kontroluje důležitou část našeho života včetně ekonomiky a šíření informací. Staly se z nich vládci digitálního trhu s normotvornou mocí absolutního panovníka,“ vysvětluje Rozehnal.

Zajímavost :  První studie srovnala prodejce v Česku podle udržitelnosti, zvítězil Kaufland

Také ve Spojených státech vznikají zákony s cílem omezit fungování Googlu a spol. Jak demokraté, tak republikáni kritizují společnosti ze Sillicon Valley, avšak z rozdílných pozic.

Republikáni se domnívají, že technologické firmy se dopouštějí cenzury konzervativních osobností, naopak demokraté jsou toho názoru, že Facebook a spol. nedostatečně bojují proti dezinformacím a nenávistnému obsahu. Konečný výsledek nové legislativy a jejich dopady tak nyní nelze předjímat. 

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO